Vědci „oživili“ 24 milénií starého prvoka

TLDR: Primitivní živočich dohání v odolnosti samotné želvušky. Může nám říct víc o evoluci i hibernaci. Studie tuna.

Na ledu

Zní to jako počátek nějakého ošklivého hororu, ale ruští vědátoři přišli s oznámením, že oživili až 24 tisíc let zmrzlého prvoka! Ukazuje nám to zas a znovu, jakou odolností primitivní život disponuje – a spíše než pandemii nový objev napomůže zjištění nových informací o evoluci.

Danéhe prvoka vytáhli ruští vědci z permafrostu u řeky Alayeza v sibiřské Akrtidě. Když ho autoři práce rozmrazili, vrátil se k životu, jako by si jen na chvíli zdřímnul. Začal se pohybovat, shánět potravu, a dokonce se (bezpohlavně) rozmnožovat. Na tom by ještě nebylo nic divného, kdyby ho ale nevytáhli z ledu starého 24 milénií!

Dotyčný prvok patří mezi vířníky, mikroskopické mnohobuněčné potvůrky, které najdete skoro v každé kaluži, a celá tisíciletí v ledu zřejmě přežil díky tomu, že byl ve stavu kryptobiózy. Té využívají různé organismy k tomu, aby přežily nepříznivé podmínky, jako je sucho, mráz, nebo nedostatek potravy.

Během kryptobiózy organismus zastaví svůj metabolismus a veškeré tělesné pochody. Nepřímá potravu, nedýchá, a na první pohled se může zdát mrtvý. Jedná se vlastně o biologickou „stázi“. Vířníci nejsou zdaleka jediné breberky, které se umí uvést do stáze, umí to celá řada organismů, zejména třeba oblíbené želvušky!

Mikroskopický vířník

Želvušky jsou známé jako asi nejodolnější organismy na světě, tihle vířníci za nimi ale moc nezaostávají. Dovedou přežít vysoké dávky radiace, nedostatek kyslíku, nedostatek potravy, vysušení a evidentně i zmražení na takto dlouho periodu. Otázkou samozřejmě ale je, zdali je limit 24 tisíc let skutečně stropem jejich vývoje…   

V minulém roce jsme tu nejspíše měli oživení mikrobů starých až 100 milionů let – tentokrát zespoda mořského dna. Samozřejmě, bacily z této práce byly ještě primitivnější než vířníci. Přesto je nasnadě, že jednoduchý život je nezničitelný jak stará Nokia

Zdroj: Wikipedia/CC BY,  Michael Plewka
Zdroj: Wikipedia/CC BY, Michael Plewka

Ale nenechme se zase mýlit – pořád se bavíme o odolnosti v podmínkách naší planety. Podobné studie chca nechca vedou k úvahám, zdali může být platná hypotéza panspermie. Tedy toho, že biočichové můžou přežívat při přirozených výměnách planetek mezi planetami. Třeba mezi Zemí a Marsem.

Problém je, že v kosmu by vířníci, ženušky či jiní bacilové nečelili jenom absenci potravy a chladu, ale také bezkyslíkatému prostředí a navíc také intenzivní radiaci. S tím prvním se dovedou mikroorganismy ještě občas poprat skrze hození sebe sama do úsporného režimu. To druhé kvůli schopnosti radioaktivních elementárních částic ovšem provrtává samotnou strukturu DNA. A to život ruší doslova na jeho nejzákladnější úrovni.

Víc o všem!

Oživení a identifikace podobných „pradávných“ mikroorganismů by nám však mimo úvahy o životě mimo Zemi mohla říct také více o průběhu evoluce. Nikoliv nutně v případě tohoto prvoka, ale třeba u budoucích nálezů již ano! Pokud by se nám podařilo například postupně vytvořit katalog genomu moderních vs. minulých prvoků, mohlo by to napovědět zase něco víc o tom, jak se život v průběhu věků vyvíjel. A to není jediná potenciální (ale zatím fakt jen potenciální) aplikace…

Fascinující rovněž je, že pradávní vířníci z Arktidy nebyly podle navazujících pokusů o nic víc odolnější vůči mrazu než moderní vířníci! Analýza naznačuje, že pokud je proces mrznutí relativně pomalý, mohou buňky přežít tvorbu ledových krystalů s minimálním poškozením, což jim umožňuje přežít i po rozmrznutí…

Vědátoři doufají, že po haldách dalšího výzkumu bychom mohli třeba odhalit mechanismu, díky kterému toho jsou mikroorganismy schopné. A to by nám mohlo napovědět také víc o tom, jak takový mechanismus (ještě víc hypoteticky) jednou replikovat i u lidí. Pradávný kekel z Arktidy nám tak může podat pomocné chapadlo při našich vlastních cestách do kosmických dálav či snaze dožít se utopických zítřků!

 [Svatopluk Skoupý]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama