Co by lidstvo mohlo kutit na odvrácené straně Měsíce

TLDR: Odvrácená strana Měsíce umožní astronomům budoucnosti nerušený pohled na kosmos. Budou však první teleskopy bez lidské osádky?

Odvraťme tvář od Země

Hned takhle ze startu Vás uklidním/zkazím Vám radost – ne na odvrácené straně Měsíce nejsou schovaní nacisti připravující invazi na naši Planetu na konci druhého volebního období Donalda Trumpa. Tááák, to bychom měli, a teď k vědě…

Měsíc je už 4,5 miliard let průvodcem Země a je to přátelství věru vzájemné. Země nejspíše vděčí svému neobvykle velkému měsíci za podporu podmínek pro vznik a inteligentní vývoj života – Měsíc totiž na počátku své existence (nejspíše bouřlivě započaté srážkou Protozemě s Theiou) disponoval magnetosférou, která ve spolupráci s tou pozemskou vytvářela silnější štít proti Slunečnímu větru. Náš menší (exsiamský) bráška nám tak pomáhal udržet atmosféru, proti zlému …pardon životodárnému Slunci [1].

Zemi Měsíc ovlivňoval a ovlivňuje i dalšími způsoby – kupříkladu postupným slapovým zpomalováním své a naší rotace prodloužil pozemské dny z 5-6 hodin na dnešních 24 hodin (psychologicky někdy 24000 hodin, když sedíte ve škole na nudné hodině nebo jste u tchyně na návštěvě). Také znatelně stabilizuje kolísání Zemské osy, a tak vytváří dlouhodoběji stabilnější prostředí/počasí, než např. na Marsu, jehož dva šutry rádoby se zvoucí měsíci moc nepomáhaly, a tak Marťanská osa rotace v uplynulých několika milionech et kolísala až o 45°[2].

Sice někteří nepřející vědátoři si myslí, že bez Měsíce by nám bylo lépe (protože stabilizaci osy nevidí z dlouhodobého hlediska jako důležitou a naopak „větší divočinu počasí“ vidí jako ochranu proti „Zmrzlé Zemi“, [3]), ale tyhle teze rozmázneme až někdy příště.

A co si za to Měsíc na oplátku vysloužil od Země?

Náš další kontinent

Větší Země skrze své gravitační působení (slapovými silami) zkrotila menší Měsíc postupem času do stavu vázané rotace, kdy je tak krásně zesynchronizována jeho rotace A SOUČASNĚ oběh kolem Země, že vidíme furt jenom jednu stranu Měsíce a druhou nikdy neuvidíme… Nikdy, říkám!

Ledaže by ho nějaká sonda nafotila nebo jste tam sami letěli. A nebojte se, o libraci vím, ale těch 18 % viditelné odvrácené strany nestojí ani za zlámanou grešli. 😊

Co se týká návštěv, tak pozemšťané navštěvují povrch svého Měsíce asi tak často, jako já svou tchyni. Tedy žádná sláva. Slaboučkých 6 návštěv, přičemž poslední roku 1972, to už si chuděra ani nepamatuje… (tchyně).

Dalo by se říct, že Země toho svému mladšímu bráškovi vcelku dost dluží a je na čase navázat znovu užší „rodinné svazky “.

NASA plánuje návrat na Měsíc v rámci svého programu Artemis. Ten se nejprve zaměří na konstrukci orbitální stanice Gateway u Měsíce, která bude plnit roli takového přestupního stanoviště na trase Země-Gateway-Měsíc. Druhak plánují na Měsící (snad později určitě) postavit základnu, vědeckou stanici, noru pro Vědátory… Říkejme tomu jakkoliv, ale v ten moment by se konečně lidstvo emancipovalo ze své kolébky dále než na nízkou orbitu (LEO), kde je Mezinárodní vesmírná stanice ISS srabácky chráněna elektromagnetickým polem Země.

Podobné cíle na stanici/městečko, vybudované s pomocí částečně zapuštěných habitatů s výrazným využitím 3D tisku (regolitem), plánuje i Evropská kosmická agentura ESA. Číňané určitě nezůstanou pozadu, jen Rusům už ňák moc nevěřím.

Je zajímavé, že doposud se všechna úspěšná přistání na Měsíci uskutečnila na přivrácené straně Měsíce. No, vlastně to není ani tak zajímavé jako logické, protože v přímém vizuálním kontaktu se Zemí mohli astronauti misí Apollo v pohodě komunikovat s centrálou NASA. To platí i pro robotické sondy, jejichž přistání bylo možné kontrolovat.

Odvrácená strana Měsíce má ten problém, že z ní nevytočíte přímou linku Měsíc-Země, a musíte volat přes telefonní ústřednu… Pardon retranslační družici. I proto na této straně Měsíce první lidský výtvor nikdy nepřistál měkce.

Tedy až do ledna roku 2019, kdy kluci a holki čínský šikovný vyslaly sondu Čchang’e 4, která dosedla MĚKCE jako první lidský výtvor ever [4].

ZDroj: FAST/CCTV, NASA

Ok a co víc dělat na odvrácené straně Měsíce?

Jak už jsem řekl, pobyt na odvrácené straně přináší spíše víc problémů na už tak komplikované snaze dobývání Měsíce. Vsadím tranzistory, že i lunonauti by i nejspíše preferovali ve svém měsíčním habitatu vykouknout ráno z okna a vidět srpek modrozelené Země, než čučet do prázdna. Ona psychika půl zdraví.

Nezapomeňte však na důležitý poddruh našeho druhu a to vědce, přesněji astronomy. Těm jsou nějaké výhledy na přesvícenou Zemi se Starlinky a bordelem na orbitě spíše k vzteku a dali by svou levou varli za tmu a klid (a dostatečnou zásobu tatranek). A světe div se, přesně to nabízí odvrácená strana Měsíce! Tak tu tmu zas tak moc ne, protože ODVRÁCENÁ NEZNAMENÁ TEMNÁ, jak si mnozí často pletou. I na odvrácené straně se mění fáze od úplňku po nov, jen přesně opačně co na přivrácené. Ale to ticho na odvrácené straně fakticky je, a to dokonalé rádiové. Žádné otravné vysílání ze Země, rušící radioteleskopy a klidnou relaxaci u sledování oblohy a pozobávání tatranek.

Proto se jeden z nich, šílený vědátor Saptarshi Bandyopadhyay z JPL zasazuje o vybudování kilometrového lunárního radioteleskopu, zasazeného do existujícího kráteru. Projekt známý pod zkratkou LCRT však zatím ještě nepřekročil od návrhů k jakékoliv formě realizace, nicméně má vcelku odvahu. Plánuje totiž předběhnout dobu a nechce čekat na lunonauty stavitele, ale celý teleskop by postavili autonomní, lana a fólie napínající roboti. Více o tom třebas v mém dalším článku zde.

Ok, takže tam máme klid a můžeme postavit teleskopy. Hmm a co pro normální lidi co chtějí levnější chleba, ptají se cyničtější z vás (takoví mě nečtou, a nebo jo?). Nebojte, odvrácená strana má ještě jedno eso v rukávu. Teda spíš element v regolitu.

Kouzelným slůvkem je Helium-3, velmi zajímavý izotop uvažovaný jako efektivní palivo do fúzních elektráren. Ten je sice těžko k nalezení na Zemi, ale podle všeho je četný především u Jupitera…a právě na odvrácené straně Měsíce. #Ohyeah

Ta je totiž více poďobaná, či vědečtěji řečeno obsahuje větší množství prastarých kráterů (a méně geologicky mladších moří). Starší povrch pak znamená delší vystavení slunečnímu větru – hlavnímu zdroji Helia-3, které se usazuje v měsíčních horninách, především v ilmenitu (FeTiO3). Zvýšeným zásobám oproti přivrácené straně Měsíce nahrává i to, že prostě a jednoduše přivrácená strana Měsíce se schovává před větrem za Zemi, zatímco odvrácená je Slunečnímu větru vystavena trvale [5].

Takže banici nabruste krumpáče a jdeme těžit! Ale téma těžby si teda ještě probereme detailněji. Krajiná Zádelové části Měsíce nás každopádně láká jak na božský klid, tak na pořádné ryto! 😉

[JRN, LL]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama