Objevena 1 miliardu let stará fosilie předchůdců živočichů

TLDR: Pradávný chrchel ukazuje, jak se spolu naučily spolupracovat různé typy buněk. Studie tuna.

Tajemství skotských Lochů

Už jako malého mne fascinovala představa, že hluboko pod hladnou Loch Ness by se mohl ukrývat pradávný tvor z dávno zapomenutých časů – a nyní se něco právě takového stalo! Bostonským vědátorům pod vedením Paula K. Strothera se totiž možná právě podařilo odhalit mikrofosilii, která by mohla být nejstarším známým náznakem vznikání živočichů.

Okey, nejde sice o „Lochnessku“, ani o živý organismus – ale aspoň jde o organismus, který existuje. Respektive existoval. A nešlo jen tak o ledajakého biočicha. Uvnitř mikrofosilií (mikro)organismu totiž výzkumníci odhalili známky dvou výrazně odlišných typů buněk, které naznačují vývoj z jednobuněčných do mnohobuněčných forem života.

Stalo se tak z jezera Torridon ve Skotsku. Díky zdejším sedimentům ze dna dávnějšího, prehistorického jezera, které se tu rozkládalo asi miliardu let nazpět, bylo možné odhalit fosilie hned několika jedinců doposud nepoznaného druhu na pomezi jedno a vícebuněčného života! Ale aby bylo jasno, ona fosilie rozhodně nemá cokoliv, co byste označili za „zvíře“.

Autoři tvora, který se do fosilie petrifikoval, popisují jako primitivní kulovitý organismus o průměru 30 mikrometrů, mluvit by se však dalo i o chruchlu z množiny buněk. Co je však skutečně podstatné, je struktura oněch buněk! Vnitřní část biočicha se skládala ze série kulovitých buněk (tzv. stereoblast), které však byly obklopenyh diferencovanou vnější jednoduchou vrstvou buněk podlouhlých. S hodně velkou dávkou fantazie můžeme mluvit o předchůdci vnitřních organů a vnější kůže!

Dávný praorganismus dostal každopádně honosné jméno Bicellum brasieri a mohl by být pradědou všech dnešních živočichů!

bicellum
Seznamte se, tohle je Bicellum brasieri. Zdroj: Strother et al., Curr. Biol., 2021

Proč raději (ne)spoupracovat?

Jasně, ve stejném období (plus mínus pár stamilionů let) byly již dříve odhaleny i jiné mikroorganismy, které se měnily. Bicellum brasieri nebyl v tomto ohledu unikát. Ostatně, jednobuněčné organismy tvořily kolonie nejspíše ještě mnohem, mnohem dříve v historii Země. Jenže tyto kolonie byly spíše „slepence“ jednobuněčných organismů, nikoliv organismy vyznačující se komplexní spolupráci různých buněk…

Oproti jiným konkurentům, kteří si začali osvojovat stejnou spolupráci mezi různými buňkami, je navíc morfologie Bicellum brasieri zřejmě nejbližší skupině Holozoa – ta obsahuje živočichy a jejich nejbližší jednobuněčné příbuzné. To neznamená zase tak mnoho – především to znamená, že jeho morfologie méně připomíná srovnatelné houby z dané éry. Skotský chrchel z pradávného dna by za „zvíře“ skutečně označil asi jenom Stevie Wonder.

Jeho vývoj a existence je ale přesto zřejmě dílčím okamžikem toho, kdy se evoluční strom živočichů začal vydávat jiným směrem než zbytek domén života! Další studiování miliardových sedimentů v Loch Torridon by nám tak mohlo sdělit víc o tom, jak jsme… stali sami sebou! Byť momentálně je největší přínos studie v tom, že máme o jednu vlaječku na časové evoluce navíc…

Zdroj: Pixabay, Strother et al., Curr. Biol., 2021, vlastní
Zdroj: Pixabay, Strother et al., Curr. Biol., 2021, vlastní

Jezera plná objevů

Zmínit je ale nutno ještě jeden sekundární přínos v podobě důkazu užitečnosti zkoumání prehistorických jezer. Obecně asi víte, že život (nejspíše) vznikal v dávných mořích, potažmo snad i v pobřežních přílivových jezerech. To jsou však v podstatě jenom kaluže, které zbudou na pobřeží po (dočasném) ústupu moře.

Zdá se však, že i dávná sladkovodní jezera by mohla stát za průzkum – a dost možná právě odlišné, méně slané složení zdejších vod mohlo evoluci nakopnout zase do jiného směru! Vědátoři stojící za nynější prací proto plánují v Loch Torridon dále zkoumat dávné fosilie, a třeba objevy nejenom více zástupců Bicellum brasieri! A my ostatní můžeme doufat, že podobným vědeckým sítem projdou i další dávná sladkovodní jezera.

Asi tu sice nenajdou Lochnessky – ale dost možná objeví něco mnohem pozoruhodnějšího, a navíc i reálnějšího!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama