Našli jsme místo první známé války doby kamenné, hlásí vědci

TLDR: Nové ohledání ostatků z pohřebiště Jebel Sahaba z povolí Nilu naznačuje, že místní lovci-sběrači se opakovaně potýkali s jinými lidskými kmeny cca. 14 tisíc let nazpět. Studie tuna.

První kamenná válka

Představte si, že jste se narodili bratru 14 tisíc let nazpět v (dnes již ztraceném) povolí Nilu do kmene lovců-sběračů! Zní to veskrze pohádkově, ale že i tehdy byl aish o dvou kůrkách, připomíná nová studie pod vedením Isabelle Crevecoeur a Marie-Hélène Dias-Meirinho z univerzity v Toulouse. Obyvatelstvo tohoto regionu v tomto období si totiž zřejmě „užívalo“ nejstarší známou válku!

Pohřebiště známé jako Jebel Sahaba na úplném severu dnešního Súdánu není úplnou novinkou. Lidské ostatky datované zhruba do období 12 až 15 tisíc let nazpět, tu byly objeveny již v roce 1964. Dělo se tak při ohledávání regionu kvůli plánované výstavbě Aswanské přehrady, která část údolí Nilu zatopila.

A už tehdy bylo jasné, že místní neměli zrovna mírumilovný život. Celkem 61 objevených lidských ostatků jasně ukazovalo na násilnou smrt vlivem zranění, kt eré působí jako provedené jinými lidmi. Masakr z doby kamenné byl však tehdy chápán nejspíše jako dílo jedné „obrovské“ bitvy. Nynější francouzská práce, která ostatky z Jebel Sahaba znovu prozkoumala modernějšími technikami, se však domnívá, že na pohřbívání v Jebel Sahaba docházelo opakovaně po delší dobu! Nešlo tedy nejspíše o výsledek jedné kamenné bitvy, ale celé kamenné války!

Zdroj: Ubisoft, vlastní
Zdroj: Ubisoft, vlastní

Kolo bolesti

Dokonalejší průzkum těl totiž ukázal, že řada zranění, které dříve působily jako (dílčí) příčina smrti, ve skutečnosti došlo zahojení. Celkem u čtvrtiny koster byla nalezena jak zhojená, tak nezhojená zranění, což nám naznačuje, že tato parta zažila brutální násilí vícekrát za život v delším časovém období.

A uvážíme-li, že ona zranění nenesou podobnost s těmi, která by způsobila zvířata, ale naopak s těmi způsobenými šípy a oštěpy, ukazuje nám to s jistou pravděpodobností i na pachatele. Tím nebyli ani živočichové při lovu, ale dokonce ani členové stejné komunity. Potom by totiž nejspíše zranění pocházela z kontaktních, nikoliv vrhacích zbraní. To vše v součtu ukazuje na boj s jinou skupinou lidí.

Fig2 JS 21 CoxalG web
Zbytky projektilu uvnitř dochované kosti! Zdroj: Isabelle Crevecoeur/Marie-Hélène Dias-Meirinho

A protože mezi oběťmi byli muži, ženy i děti, zdá se, že onen boj trval dlouhou časovou periodu, a sestával se ze série potyček, nájezdů a přepadů! Vítejte v první (známé) válce dějin! Aby toho nebylo málo, práce navrhuje i nejpravděpodobnější příčinu konfliktu – vodu.

Z datací ostatků víme, že osídlení se časově shoduje s koncem poslední doby ledové. Tato změna proměnila východ Sahary to dnešního, majoritně vyprahlého území, na kterém se nachází relativně méně zdrojů pro lidské působení. Není to poprvé ani naposledy, co došlo v regionu došlo na podobnou proměnu. Nedávno jsme tu ostatně měli megality z kdysi úrodnější Arábie…

A new look at the Ice Age War that raged on the edge of the Sahara 13,000  years ago | Abroad in the Yard
Zdroj: Britské muzeum

Radši to pivo

Práce mluví o tom, že útoščitě musely populace ze širokého okolí logicky hledat primárně v okolí Nilu. Ten vodou stále zásoboval dostatečnou okolní vegetaci, nemluvě o dostatku ryb. To mohl být první spouštěč konfliktů.

I řeka byla ale náchylná na kolísání toku, takže i poté, co se situace ustálila, nejspíše docházelo čas od času na boj o omezené zdroje. Nejenže jde tak o nejstarší známou válku, ale také jde o nejstarší známý konflikt způsobený klimatem – a omezenými zdroji!

Ačkoliv se někteří čtenáři při zmínce klimatu nejspíše ošijou, není náhoda, že skoro všechny kolapsy starších kultur různě po světě korelovaly s nějakým delším obdobím klimatické nepřízně. Dříve se tomu prostě říkalo „sucho“ nebo „hladomor„, dnes už ale tušíme víc o tom, proč ono sucho přichází, a jak se nutně promítá do stavu plodin…

Dost možná právě tlak vyvolaný změnami po poslední době ledové se tak podepsal na nutnosti zemřít, anebo inovovat! A jednou z těchto inovací byla i možnost potraviny nejen sbírat a lovit, ale také pěstovat na trvalém sídlišti. To, že konflikt ukončil objev piva – moku úzce svázaného se zrodem zemědělství – je tak sice vtip, ale jen tak trochu napůl!

[Ladislav Loukota]

V historii se toho dělo hodně toho, co jste možná měli teprve za modernější vynález…

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

2 komentáře: „Našli jsme místo první známé války doby kamenné, hlásí vědci

  • 30. května 2021 (09:52)
    Permalink

    Hlavní příčinou ale byla nízká úroveň znalostí. Stačí si uvědomit, že v době, kterou popisují, žilo na celém světě méně lidí, než nyní v jediné zemi totiž v Egyptě, jehož nynější podmínyk, co se vody týče, nejsou o nic skvělejší, jen jsou lepší znalosti, jak vodu získávat, dopravovat na velké vzdálenosti a uchovávat.

    Reagovat
  • 30. května 2021 (09:54)
    Permalink

    všude chleba o dvou půlkách, všude p*del o dvou půlkách…

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama