Ne, statistikami covid pacientů nemusí být manipulováno.

TLDR: Statistikami se pravděpodobně nemanipuluje a zveřejňovaná data jsou veřejná a transparentní. Pro jejich ovlivňování existují „důkazy“ pouze ve formě „Nevíme jestli to tak je, ale mohlo by být“.

Slovo úvodem

Jak jsme si řekli už posledně, máme zde pandemii nového koronaviru. Základem boje proti jakékoliv epidemii je její trasování a mapování. Jedním ze způsobů trasování je pak i přesné vedení statistik o jejím průběhu.

Pro většinovou veřejnost je ale toto téma naprostou bezprecedentní novinkou a navíc statistiky nejsou pro mnoho lidí příliš sexy téma, aby se o ně zajímali hlouběji. Není proto divu, že je mnoho lidí zmatených, protože se nedokáže ve statistikách orientovat. Toho se hned chytají další, kteří se na této situaci snaží vytěžit nějaké ty lajky nebo zisk z reklam a zasévají mezi lidmi nejistotu a strach. Statistiky jsou zářným příkladem, že se jim to nejednou podařilo.

Dnes se podíváme na to, jak se statistiky vykazují a jak se naopak nevykazují.

Zdroj: Pixabay

Jak se vykazují statistiky epidemie?

Česká republika se, stejně jako další země, při vykazování pozitivních případů i úmrtí řídí metodikami WHO. Veškeré metodiky a statistiky můžete nalézt na webu MZČR

I přesto, že jsou tyto metodiky veřejně dostupné v podstatě od začátku pandemie, mnoho lidí dodnes neví, jak se vlastně tyto statistiky zpracovávají, a proto snadno tak podlehne různým dezinformacím a manipulacím. 

Pojďme se nyní podívat na to, jak se taková statistika zpracovává v praxi za pomocí tří krátkých příběhů. (Všechna jména i příběhy jsou smyšlené a jakákoliv podobnost se skutečnými osobami a situacemi je čistě náhodná. pozn. autora.)

Zdroj: Pixabay

Představme si člověka. Budeme mu říkat třeba Honza. Honzovi se nelíbí současný stav a účastní se demonstrací proti vládním opatřením. Roušku, stejně jako respirátor, nosí zásadně pod nosem, aby se mu lépe dýchalo, a těm, kteří jí nosí správně, se na potkání vysmívá. Na poslední demonstraci se nakazil virem SARS-CoV-2.

Nákazu u Honzy odhalil antigenní test v zaměstnání. Poslali ho domů s tím, že má informovat KHS, či svého obvodního lékaře. Výsledek tohoto antigenního testu se zatím nikam NEZAZNAMENAL.

Potom, co Honza kontaktoval svého obvodního lékaře, byl poslán na PCR test. Ten nákazu potvrdil a Honzovi byla nařízena karanténa. Ode dne pozitivního PCR testu je Honza vedený jako pozitivní a je vykázán ve statistice. Honza byl po celou dobu bezpříznakový, po dvou týdnech se vrátil do práce a byl automaticky VYŘAZEN z kolonky aktivních případů a začal být ve statistikách evidovaný jako zotavený

Honza dál chodí na demonstrace, nyní motivován tím, jaký měl lehký průběh nemoci, a tím, jak opatření nefungují, protože se přece nakazil, i přestože jsou povinné respirátory. 

Zdroj: Pixabay

Naší druhou postavou je Lenka

Lence je 30 let a zodpovědně dodržuje opatření. Lenka je astmatička, nošení respirátoru jí je nepohodlné, a proto si ho čas od času venku sundá, aby se mohla pořádně vydýchat. Když se takto zastavila naposledy, oslovil ji nějaký mladík bez respirátoru a tvrdil jí, ať přestane respirátor nosit, protože to přece ničí imunitu. (Neničí, pozn. autora

Zhruba o týden později začalo být Lence špatně. Kašlala a zhoršilo se jí dýchání. Objednala se na antigenní test, který jí vyšel pozitivně a jelikož už měla Lenka příznaky, na rozdíl od Honzy ji neposlali na stvrzující PCR, ale laboratoř rovnou nahlásila její pozitivní výsledek na KHS. Tento výsledek byl vykázaný v provedených testech za ten konkrétní den.

Lenka bohužel neměla stejné štěstí jako Honza. Po dvou dnech doma se její zdravotní stav zhoršil a byla převezena do nemocnice na jednotku intenzivní péče. Při příjmu jí udělali PCR test, který vyšel pozitivně. Tento test se dělá, aby se určilo, zda pacient opravdu patří na covidové lůžko či nikoliv. I tento test se objevil ve statistice z toho dne. Následující den po validaci se ale zjistilo, že Lenka byla testovaná s pozitivním výsledkem už před několika dny, a proto byl jeden její test ze statistiky zase odebrán.

Následující den se stav Lenky rapidně zhoršil a než jí zkolabovaly plíce, vzpomněla si na mladíka, kterého potkala na své poslední procházce, jmenoval se Honza…

Ještě ten den večer lékař ohledal Lenčino tělo a vyplnil zprávu o ohlednání zemřelé

Zdroj: Flickr

Naší poslední postavou je Pavel. 

Pavel je normální člověk. Po cestě domů z práce se vyboural a při nehodě zemřel. Při ohledání těla mu byla zjištěna přítomnost viru SARS-CoV-2. Toto úmrtí NEBYLO vykázáno do statistik zemřelých zveřejňováných po validaci dat.

Jak se zpracovávají výsledky testů?

Každý den je provedeno určité souhrnné množství testů. Ty jsou vykázány v 1 hodinu ráno a je to číslo, které si ráno přečtete například na Seznamu. To ale obsahuje například i testy stejných osob nebo lidí opakovaně testovaných. 

Toto číslo se ale dále validuje a jsou z něj vyloučeny (mimo jiné i) podruhé testované osoby. V šest hodin večer je pak číslo aktualizované. To se promítne i ve statistice, kterou si přečtete na Seznamu, a proto se čísla během dne mění. Otevřené datové sady jsou vždy veřejné a jsou k dispozici na webu MZČR, stejně jak tomu bylo od začátku pandemie.

Jak se (ne)vykazují statistiky epidemie?

Když už nyní víme, jak se zpracovávají statistiky, pojďme se podívat na souhrn nejčastějších dezinformací, které se předhánějí v originalitě způsobů, jak by mělo docházet k údajnému falšování a manipulaci se statistikami.

Zdroj: Filmové studio Barrandov

Ovlivňování pomocí testů

Od začátku pandemie se střídavě objevovaly a mizely různé zkazky o tom, jak se pomocí testů manipuluje statistikami, aby se čísla nakažených udržela co nejvýše.

Mezi nejčastější případy patřilo například zpochybňování testovacích kapacit a poukazování na prázdné nemocnice nebo rozdílné výsledky testů v jeden den. Dokonce někteří zpochybňovali i validitu PCR testů jako takových, což jsem řešil například zde, ale tento bod si necháme na samostatné téma. 

Velice virálním se také stalo například video COVID-íš?, které obsahovalo mnohá manipulativní a nepravdivá tvrzení. Dále jsme mohli nezřídka potkat nepravdivé příspěvky o tom, jak si můžete nakoupit pozitivní testy pro ovlivnění statistik.

Velice často se také v diskusích objevuje argument, který prezentoval v USA i tehdejší prezident Donald Trump a u nás v Česku Soňa Peková (v dalších rozhovorech toto tvrzení změnila a testování podporuje) , že pokud přestaneme testovat, ani nebudeme vědět, že tu nějaký virus je. 

Stáli jste někdy ve frontě na letišti a čekali na svůj covid test? Byla ta fronta dlouhá, a proto jste odešli domů před samotným testem a i přesto vám přišla SMS s informací o pozitivním výsledku? Zdá se vám tento příběh povědomý? 

Tento hoax se v různých úpravách již od jara 2020 objevuje nejen v českém prostředí ale i v mnoha jazykových variantách. Žádná z osob, které se tento příběh údajně stal, ovšem nikdy nebyla schopna dodat jakýkoliv důkaz (např. SMS zprávu), ve které by bylo číslo testu nebo jméno laboratoře.

Zdroj: Flickr

Tento příběh je pak nepravděpodobný z několika důvodů: 

  • Pokud jste objednáni na test přes elektronickou žádanku, tak nečekáte na hodiny.
  • K zaregistrování a přiřazení konkrétní osoby ke konkrétnímu testu (šťourací tyčince) dochází až těsně před testem, tedy po vystání fronty. Do té doby nemůžete dostat zprávu o pozitivním testu, protože systém laboratoří neví, na jaké odběrové místo se dostavíte.
  • Jediná možnost, kdy se toto skutečně může stát, je, když nějaký žadatel zadá chybné rodné číslo nebo nesprávný kontaktní telefon.

Všechny tyto zprávy se ukázaly jako nepravdivé či zavádějící a žádná nebyla potvrzena. Často také docházelo k tomu, že záběry údajně prázdných nemocnic byly ve skutečnosti z jiných oddělení jako ve výše odkazovaném videu pana Roberta Šmuka, který hledá covidové pacienty na chodbách ortopedického oddělení.

Zemřelí z jiných příčin

Často se tvrdí, že do statistik úmrtí jsou uváděny všechny všechny osoby, které byly pozitivně testované na přítomnost viru SARS-CoV-2.

Toto je ale často opakovaná nepravda. Ve skutečnosti se totiž vykazují dvojí data, která jsou od sebe jasně oddělena, jak jsme si ukázali výše. Do rychlých dat se skutečně tato úmrtí z jiných příčin dostanou. Do přehledů vykazovaných například ČSÚ nikoliv, jelikož se tam zapisují jen validovaná data. 

Objevují se také příběhy lidí které údajně oslovil lékař s tím, jestli může do úmrtního listu jejich zesnulého příbuzného (z nesouvisející příčiny) uvést jako příčinu onemocnění covid-19.

Tato tvrzení ale pocházejí z anonymních zdrojů a často nejsou jakkoliv podložena jediným důkazem o autentičnosti. 

Jak je to s těmi autonehodami? 

Proslulý se stal výrok ministra Blatného, že se do statistik se započítávají i nesouvisející případy a že je platných pouze 30 % vykázaných úmrtí. To je však misinterpretace dat, jak se můžete dočíst například zde. Ministr Blatný totiž mluvil o výše uvedených „rychlých“ nevalidovaných datech, ze kterých se ale statistiky nevedou, jak se můžeme opět dočíst například i zde

Zdroj: New Line Cinema

Slovo závěrem 

Když se podíváme na důkazy, které o domnělé manipulaci s daty máme, je zřejmé, že se statistikami pravděpodobně manipulováno není. Je ale dobré se zamyslet nad tím, co by na tom kdo mohl získat, či jaké by mohly být potenciální motivy pro prodlužování nouzového stavu a samotné pandemie.

A přesně na to se podíváme v jednom z dalších článků.

[Antonín Šlajch a kolektiv projektu Iluminátor, LL]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama