Dostanou olomoucké kamery díky Clooneymu Oscara?

TLDR.: V novém sci-fi s Georgem Clooneym se objevily kamery a dalekohled vědců z Fyzikálního Ústavu AV ČR.

Kamery před kamerou

George Clooney je po Solarisu a Gravitaci už zkušeným astronautem, který vesmír zná jako své lunárky. Občas má ale zjevné problémy s fyzikou… Tedy přesněji filmy, ve kterých působí, si fyziku tak trochu vykládají po svém. Což bohužel platí i v případě jeho posledního scifíčka, které ode mě však dostává bonusové body za zobrazení české astro-techniky. #jakožecože?

V Clooneyho posledním filmu The Midnight Sky z něj tvůrci udělali světově uznávaného astronoma-workholika Dr. Lofthouse, který je však z logiky věci na štíru v rodinném životě. Dle scénáře se proslavil objevem neznámého měsíce Jupiteru, K-23, který je šokantně schopen podporovat vegetaci a stát se tak ideálním místem pro lidskou kolonii (pozn. JRN: tak to těžko, to už bychom si všimli dřív :P).

Nechci úplně spoilovat příběh filmu, tak jen uvedu, že postarší doktor tráví stáří na arktické polární stanici, aby měl od všech klid a nohy v teple. Ještě přitom stíhá komunikovat s vesmírnou lodí Aether, fičící si to zpátky na Zemi právě ze vznikající kolonie na K-23, a přitom je zachraňovat před celosvětovou katastrofou“… Nebo tak nějak.

Mimochodem, plusové body a palec nahoru ode mě získává především konstrukce lodi, využívající 3D tisk ke stavbě či samoopravám nebo zjevné zabudování nafukovacích modulů, inspirovaných experimentálními moduly z ISS i plánovanými od Bigelow.

Ale to je sekundární před jinými bonusovými body za tuzemské rekvizity!

Česká stopa

Pro našince je však podstatné, že v jedné flashbackové scéně z doktorova mládí hraje i olomoucká celooblohová kamera, umístěná mezi teleskopy na jednom z Kanárských ostrovů, La Palmě!

Observatoř Roque de los Muchachos získala své jméno podle vrcholu hory, na které byla postavena. Vedle Evropské Jižní Observatoře v Chile se jedná zřejmě o druhé nejdůležitější Evropské, možná i světové, uskupení teleskopů. Je zde umístěn Gran Telescopio Canarias, dalekohled s největším jednotlivým zrcadlem na světě o průměru 10,4 m.

Z dalších velkých dalekohledů jde především o William Herschel Telescope (WHT) o průměru zrcadla 4,2 m. Na místě vzniká i pole teleskopů Cherenkov Teleskope Array, taktéž ve spolupráci s českými vědci [1].

Obr.1 Smutný odjezd doktorovy exmanželky a veselý pohled na olomouckou kameru. Zdroj: Netflix

Ale co současná olomoucká technika? Na obrázku 1 si nad odjíždějící Lofthousovou manželkou na střeše hoví naše celooblohová kamera! Olomoučtí mají takových kamer po světě vícero, vždyť její sestřičku v Argentině na Observatoři Pierra Augera dokonce JRN při svém zdejším pobytu otagoval nálepkou Vědátora, jak můžete vidět ve videu hír.

A co ta celooblohová kamerka vlastně dělá? Naprosto šokantně sleduje celou oblohu. Z oblohy by měly pomrkávat hvězdičky, které však může zastiňovat oblačnost. Kamerka tak může vědcům dát kvantifikovanou informaci o okamžité nebo průměrné sezónní oblačnosti.

Na základě zprůměrovaných dat se v první řadě vybíraly místa pro potenciální observatoře. A po jejich postavení pak slouží (nejen) jako kontrolní systém jasné oblohy (viz Obr.2). Některé z kamer, dle slov jednoho z jejích tvůrců, Dušana Mandáta ze Společné laboratoře optiky v Olomouci, dělají i základní fotometrii a měření hrubé extinkce atmosféry. Budou zařazeny i do projektu VLT teleskopu v chilském Paranalu.

Ještě nekončíme

Obr.2 Záběr na krásnou čistou oblohu přímo z olomoucké celooblohové kamery. Zdroj: vlastní

Celooblohová kamera je ve filmu sice nejviditelnějším kusem české techniky, nikoliv však osamoceným! Ten rozmazaný bílý flek (nad kterým jsem vám mrsknul šipku na Obr.3) je další český projekt – robotický teleskop TELESKOP FRAM z rukou a šroubováků pražských vědců z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Tento multifunkční na dálku ovládaný boreczech studuje optickou emisi enigmatických Záblesků gama (GRBs), po předchozím upozornění z GRB satelitů na orbitě.

Obr.3 Mladý Lofthouse a vzadu tuším „domeček“ s českým dalekohledem FRAM. Zdroj: Netflix

FRAMy v současnosti pomáhají velkým teleskopům v několika částech světa sledováním atmosférické extinkce a aerosolů, aby měly jejich větší bratříčci pozorování krásně nakalibrované. Ve volném čase ještě stíhají lovit fotky astrofyzikálních objektů, jako jsou komety, asteroidy, proměnné hvězdy a též GRBs. Jeden ze stavitelů FRAMu, mladý český astrofyzik Jakub Juryšek z FZÚ AV ČR, pro Vědátora poznamenal, že jej dost pobavilo, jak do záběrů ve filmu naklíčovali dalekohledy, co tam reálně nejsou – jakoby jich zrovna na observatoři Roque bylo málo.

Každopádně, buďte hrdi na českou vědeckou techniku v novém scifíčku! Oscar sice do Olomouce asi nepoputuje, ale tvargle bychom Klůňákovi z vděčnosti poslat mohli.

 [Jakub Juryšek, Jan „JaRon“ Tomáštík, Dušan Mandát]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama