Na dně moře čekají vzácné kovy za biliony

TLDR verze: Těžba ve vesmíru zní sexy. Ale daleko dříve se asi dojde těžba v moři. Vlastně… Už se stalo.

Na dně moře máme…

Drahé kovy se nejmenují „drahé kovy“ jenom kvůli tomu, že bychom pro ně měli v srdéčku zvláštní místečko. Těchto relativně vzácných nerostů se na Zemi nachází po čertech pomálu. Přitom je ale potřebujeme v prakticky v každém kusu elektroniky, včetně toho, který teď držíte v ruce.

Hodně dlouho se mluví o tom, že bychom mohli drahé kovy v budoucnu těžit v kosmu. Ideální pro to budou asteroidy, ale i Měsíc bude zřejmě nemalým zdrojem drahých kovů. Proč? Na Zemi jsou všechny těžené kovy v podstatě vyvřeliny zemského jádra.

Kovy při vzniku planety klesly vlivem gravitace dolů, tedy k zemskému středu. Všechno, co tedy dnes těžíme, je vlastně jenom malá frakce průměrného zastoupení kovů v materiálu, z něhož vznikla sluneční soustava. Nicméně, u asteroidů na toto klesnutí (vlivem malé gravitace) nedošlo! U Měsíce pak sice došlo, ale zdejší ložiska nerostů u povrchu jsou zatím netknutá.

Doufám, že vám teď kontextová reklama prodává podmořské roboty z dílny Nautilus Minerals.

Daleko dříve, než do vesmíru se ale pravděpodobně vydáme ke kovům na mořském dně. Možná vám teď začala v hlavě hrát znělka Strážce moře nebo nějaké jiné prehistorické scifárny, kde lidstvo kolonizuje hlubiny podzemních moří. Na něco podobného ale nejspíše může v nejbližší generaci dojít. Tedy… Svým způsobem.

Těžbou podmořských nerostů se už delší dobu zabývá právě zmíněná Nautilus Minerals a jiné firmičky. Tyto však možná nebudou nejvýznamnější. Překvapivě rychle v tomto ohledu totiž probíhá výzkum v Japonsku. Loni s tu podařilo objevit ložisko, které může obsahovat až 16 milionů tun drahých kovů. Stalo se tak v jemném hlubokomořském bahně poblíž ostrova Minami Torišima. Ten je umístěn na východ od japonských ostrovů. Takové množství by nám vydrželo (při dnešní poptávce) staletí!

Těžba v moři už začala

Objev provedli geologové týmu Yutara Takayou, nutno však zmínit, že nález je jenom projekcí. Původní odhady menší části mořského dna mluví o objevu 1,2 milionů tun kovů. Ale členění dna naznačuje, že stejné zastoupení vzorků by mělo platit pro mnohem větší oblast. Proto projekce 16 milionů tun.

Nabízí se samože otázka, jak ty kovy ze dna dostaneme. Drahé kovy ani na souši vlastně nejsou ani tak supervzácné, jako spíše super-blbě-těžitelné-a-zpracovatelné, to celé za rentabilní cenu.

Japonci se dušují, že ale mají experimentální levnou metodu těžby ze dna moře – a my víme, že mají pravdu. První těžbu minerálů na mořském dně totiž otestovali předloni, kdy sebrali ze dna moře u Okinawy tisíce tun materiálu. Jinými slovy, finální cena je sice stále furt diskutabilní – víme však, že těžit to jde!

Zdroj: NBC/CC BY, vlastní

To nejzajímavější je, že celá japonská studie navazuje jak na dlouhodobou snahu o těžbu z mořského dna, tak i na dlouhodobé závodění s Čínou. Která „shodou okolností“ kontroluje trh s drahými kovy a Japonsku jich dodává méně, než by si Tokio přálo. Těžba v moři je tak jednou z možností, jak vše dohnat.

Strážce moří se nám skutečně blíží naplnění – ale s tím, že by měl japonskou posádku, která by se v jeho story skrze delegování podmořské těžby hlavně věnovala studené válce s Čínou, zatímco je moře kolonizované spíše plasty, roboty nebo ostrovy pro boháče.

A tak je to se vším.

[LL]

Moře ale není jediné místo, o které bude závod probíhat:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama