Co vakcíny na covid skutečně (ne)obsahují?

Tldr: S příchodem očkovaní proti onemocnění covid-19 se znovu dostávají do popředí dezinformace stran odpůrců očkování o nebezpečných přísadách ve vakcínách. Je to s nimi ale tak horké? Linky na zdroje v článku.

Vakcíny obsahují životu nebezpečné látky! A nebo taky ne?

Hliník, rtuť, folmaldehyt, duše zemřelých neviňátek – zhruba tak podle kritiků očkování vypadá složení vakcín! Dlouhá léta kolují po internetu články a příspěvky o tom, jaké nebezpečné látky nalezneme ve vakcínách. Nemluvíme přitom teď o nové vakcíně na covid, ale o vakcinaci obecně.

Tyto příspěvky pak především apelují na nedostatečné porozumění čtenáře nebo na jeho neznalost tématu a snaží se vyvolat strach rodičů o své ratolesti. Nyní se však tyto popisy přelévají i mimo tradiční (anti)vakcinační frontu do široké populace s tím, že se řeší očkování na covid u dospělých.

Dozvíme se tak od kritiků, že ve vakcínách nalezneme například hliník, rtuť, potracené dětské plody a nebo třeba karcinogenní formaldehyd.

Zní to děsivě? Nebojte. Po získání základních znalostí nikoliv. A přesně na ty nejčastěji citované látky se dnes s Iluminátorem podíváme.

Zdroj: Warner Bros., Public Domain, vlastní

Hliník

Kontroverzi kolem hliníku ve vakcínách spustil Christopher Shaw svými podvodnými studiemi v roce 2011 a od té doby se motáme ve spirále.

Zatímco drtivá většina odborníků považuje téma za uzavřené, někteří na této hypotéze stále lpějí a i bez jakýchkoliv důkazů považují hliník ve vakcínách za původce poruch autistického spektra, Alzheimerovy choroby a jiných nemocí. U nás v ČR je to například Ludmila Eleková či Anna Strunecká.

V prvé řadě je třeba zdůraznit, že vakcíny neobsahují elementární hliník, nýbrž sloučeniny hliníku, konkrétně hlinité soli, což odpůrci očkování včetně paní Elekové a Strunecké nerozlišují. Anna Strunecká ve své knize Doba jedová například připisuje hlinitým adjuvans vlastnosti elementárního hliníku.

Proč je to špatně?

Velký rozdíl v malém množství?

Hlinité sloučeniny ve vakcínách slouží jako tzv. adjuvans, což je doplněk, který podpoří imunitní reakci v těle, které si tak vybuduje déletrvající a silnější imunitu bez nutnosti tělo vystavit většímu (a tudíž potenciálně ohrožujícímu) množství antigenů.

Jako nejčastější adjuvans se používá hydroxid hlinitý, který je nejstabilnější sloučeninou hliníku, nedochází k jeho odpoutávání v těle a je beze zbytku vyloučen močí či potem.

Výzkumu elementárního hliníku a jeho vlivu na chronická onemocnění se v současnosti věnuje pan Christopher Exley, který dle svého nejnovějšího výzkumu považuje ukládání hliníku v mozku osob s poruchami autistického spektra za NÁSLEDEK této poruchy, nikoliv však PŘÍČINU, jak často uvádějí právě odpůrci očkování.

A co tedy bezpečnost?

Hliníkové adjuvans se používají od 30. let 20. století a za tu dobu prošly mnoha bezpečnostními testy. Nikdy nebyla prokázána jejich škodlivost a zároveň pomáhají činit vakcíny efektivnějšími.

Je pravdou, že i toto adjuvans může spustit alergickou reakci a že má mírné nežádoucí účinky jako například svědění a vyrážky v místě vpichu. 

Více informací a zdrojů naleznete u Iluminátora zde

Budoucnost patří aluminiu, ale že to bude v této formě, to asi Cimrman netušil. Zdroj: Wikipedia/CC BY

Rtuť

Rtuť je nádhernou ukázkou toho, jak zastaralé argumenty odpůrců očkování jsou.

Vakcíny totiž rtuť nikdy neobsahovaly. Rtuť sama o sobě jako látka je silně nebezpečná pro lidský organismus a její použití by bylo nezodpovědné.
Pokud je však rtuť ve sloučenině ethylrtuť, takové nebezpečnosti pozbývá, což bylo vědecky prokázané již v první polovině minulého století.

Existují dvě běžné sloučeniny rtuti: methylrtuť a ethylrtuť.
Zatímco methylrtuť je velice škodlivá pro lidský organismus a naše tělo ji nedokáže efektivně odbourávat, ethylrtuť je pro lidské tělo téměř nezávadná. Tělo ji odbourávat zvládá a nebezpečná začíná být až při vyšších dávkách. 

A která z nich je součástí thiomersalu? Ano… je to ethylrtuť.

Thiomersal se ve vakcínách používal od 20. let minulého století jako prevence proti růstu bakterií a plísní v lahvičkách, které byly určené na více než jednu dávku vakcíny. 

Jediným zaznamenaným vedlejším účinkem bylo zarudnutí či svědění v místě vpichu a velice malé procento očkovaných (v řádu do jednoho procenta) mohlo mít mírnou alergickou reakci (otok, zarudnutí). Pro žádné další nežádoucí účinky nebyl nikdy nalezen žádný vědecký důkaz! 

Jelikož se ale dnes již nepoužívají vícedávkové lahvičky, nepoužívá se už ani thiomersal – a to od roku 1999. Je však dobré podotknout, že i dnes se občas tyto lahvičky využijí u vakcín proti sezónní chřipce, ale nikoliv na našem území a vždy je dostupná alternativa ve formě jednodávkové ampule.

Toto tvrzení je tedy nejen nepravdivé, ale ve své pravé podobě i 21 let zastaralé. Více zdrojů a informací najdete zde.

Ne vše, co zní hrozivě, je taky hrozivé. Rtuť v jablku teda nenajdete, ale za to ji najdete v rybách… Zdroj: vlastní

Formaldehyd

Mnoho z nás si pamatuje formaldehyd ve formě jeho vodného roztoku – formalínu – ještě ze školních let, kde v něm byly uchovávány všelijaké léty vybledlé, sterilně zakonzervované biologické vzorky. Není potom divu, že šířící se informace o přítomnosti formaldehydu ve vakcínách vzbudí takové pozdvižení. 

Jenže formaldehyd se se nepřidává přímo do vakcíny. Může se v ní ovšem vyskytnout jeho nepatrné množství, jelikož se může využívat při její výrobě. Navíc se zdaleka nepoužívá u všech ani u většiny vakcín, ale jen při výrobě několika málo vakcín – konkrétně v poliovakcíně nebo ve vakcíně proti záškrtu

Toto minimální množství formaldehydu je pak 50x–70x menší než množství, které se běžně vyskytuje v těle novorozence, a tudíž není, čeho se obávat. V našem těle se totiž vyskytuje v malém množství naprosto běžně, jelikož tuto látku využíváme při tvorbě aminokyselin, k čemuž využíváme jak vlastní (který si sami vytvoříme), tak formaldehyd přijatý z okolí.

To ovšem neznamená, že vypít láhev formalínu/formaldehydu je dobrý nápad a rozhodně to doma nezkoušejte. Stále platí rčení, že dávka dělá jed, kterého je dobré se držet. Ve jedné ampulce vakcíny ho najdeme ovšem opravdu maximálně 0,02 mg.

A ano, formaldehyd patří mezi karcinogenní látky. Řadí se do skupiny 1 společně s dalšími 118 látkami, které prokazatelně mohou způsobit rakovinu, stejně jako například UV záření ze Slunce nebo kouření. Zatím to vypadá, že jako karcinogen působí ale v případě inhalace jeho výparů.

Více psal Iluminátor zde.

Formaldehyd kolem nás. Zdroj: American Chemistry

Potracené plody

Uvádí se, že vakcíny obsahují buňky z uměle potraceného lidského dítěte. Opět je ale třeba říct, že pouze některé vakcíny (jako například MMR), což už ve většině případů odpůrci očkování nerozlišují.  Inu, je na tom zavádějící zrnko pravdy, tak si to trošku objasníme. 

Celé to začalo zhruba před 50 lety, kdy v několika nemocnicích ze zdravotních důvodů potratily matky několik plodů.
Těm byl následně odebrán genetický materiál a je třeba podotknout, že k potratu NEDOŠLO za účelem výroby vakcín. Genové linie se běžně odebírají pro výzkumné účely se svolením obou rodičů. 

Proč se tedy takové věci dělají? To jistě musí mít nějaký důvod. A také má… 

Z etických důvodů nelze pěstovat viry v živých organismech a tvorech. Zároveň nelze odebírat lidskou tkáň pro účely kultivace virů, a proto jsou použité tyto dávno odebrané vzorky.

Viry musejí být kultivovány v živých buňkách a ty se proto uměle pěstují právě z těchto kdysi odebraných vzorků. Bez živé buňky se virus nemůže množit,  a tudíž by nebylo možné jej „pěstovat“ pro použití ve vakcínách.
Podílově pak tedy ve vakcínách není téměř žádný genetický materiál. Pokud bychom si měli pomoci přirovnáním, tak ve vakcíně je ho přibližně stejně jako v jablku, kam se dostal z rozkládajících těl (zvířat, hmyzu atp.) v zemi, odkud strom čerpal živiny.

Tudíž ne, potracený lidský plod NENÍ přísada vakcíny, ale může obsahovat miliontiny gramu jako residuum v obsaženém patogenu a tento genetický materiál je natolik fragmentován procesem čištění, že z něj není možné stabilní protein. Příkladem takové genetické linie může být MCR-5, která byla mylně spojována i s výrobou vakcíny proti covidu-19. 

Ale co víra? 

Etickou otázkou výroby se zabývali i ve Vatikánu a dokonce i sám papežský stolec doporučil matkám očkování vakcínami, které vznikají právě díky těmto kulturám. 

Více k tomuto tématu od Iluminátora zde.

Moderna, Zdroj: Pixabay
„Cože, vakcíny nemají potracené plody? Tak to už je nechcu!“ Zdroj: Pixabay

Nedělní slovo závěrem

Jak je patrné, mnoho mýtů, které se o vakcínách šíří, není založeno na faktech. Velmi často se jedná o velmi pokroucené informace, které se díky neznalosti mohou jevit jako validní, avšak jakmile si na ně posvítíme pod lupou, shoří jako papír.

Údajně „škodlivé“ prvky, které mají vakcíny obsahovat, se v nich objevují jen stopově, jelikož se používají při jejich výrobě (formaldehyd), nebo se vyskytují v neškodné podobě sloučeniny (jako tomu je u hliníku), anebo se ve vakcínách dokonce už pěknou řadu let nepoužívají vůbec (thiomersal).

Tím se samozřejmě dostáváme oklikou zpět k očkování na covid…

Funkce mRNA vakcín vs. covidu. Zdroj: vlastní

Složení vakcíny Pfizeru je veřejně známe od publikace studií. O tom, co očkování osahuje, se každý může přesvědčit a ne, nejde o rizikové látky. Jenže principy mRNA vakcíny jsou relativně nové, není-liž pravda? Nemůže hrozit něco dalšího?

Faktem je, že mRNA vakcína je ze svého principu ještě méně riziková než starší vakcíny. Neosahuje sama žádnou část viru, ani umrtvenou, ani naporcovanou. Proteiny přenášející informace buňkám jsou v našich tělech běžně, takhle náš organismus funguje. A jedna mRNA navíc, která se navíc nedlouho po aplikaci injekce sama rozloží, není pro celý organismus rozdíl. Tedy krom toho, že tahle mRNA přiměje imunity buňky udělat si autoškolu proti koroně.

Vakcinace proti covidu je (či spíše bude) navíc zcela dobrovolná. Čím déle ale budeme s potlačením volného šíření viru otálet, tím více se zvyšuje riziko na další nepříjemné mutace. Očkování tedy duše neviňátek neobsahuje – ale budeme-li jej v současném případě ignorovat, nevinní za to nakonec skutečně zaplatí.

[Antonín Šlajch a kolektiv projektu Iluminátor, LL]

Více o fungování mRNA vakcín také zde:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

3 komentáře: „Co vakcíny na covid skutečně (ne)obsahují?

  • 28. prosince 2020 (14:51)
    Permalink

    Bezva článek. Takový souhrn se hodí. Ukládám
    PS : Projeďte si to, občas vám tam chybí nebo přebývá nějaké slůvko. Ale nic dramatického

    Reagovat
  • 28. prosince 2020 (21:01)
    Permalink

    Skvely clanek, ovsem vericim kultu Antivax mysl neotevre:)

    Reagovat
  • 29. prosince 2020 (19:59)
    Permalink

    …poněkud krátkozraký text, otištěný krátce poté, co webovými servery proběhla „důležitá“ zpráva, že Bureš dohodl u dodávek anticorovidové vakcíny aplikaci šesti dávek z lahvičky, původně určené pro dávek pět (z toho mimo jiné vyplývá, že v dodávce jsou dávky co do nějakého množství v gramech/miligramech (mililiterech) a to se pak ‚porcuje‘ do jednotlivých injekcí podle do injektoru konkrétně nataženého množství…)

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama