TLDR: Už třetí čínská sonda dále posunula schopnosti čínského kosmického programu zase o něco dále. A navíc nám poprvé po desítkách let něco přiveze nazpět! Přenos Kosmonautix tuna.

Suvenýr z Měsíce

Další den, další pozoruhodná mise k Měsíci! Tentokrát nese jméno Čchang-e 5 a je čínské provenience. Minulý týden došlo na start, nyní její lander úspěšně dosedl na povrch Luny. Neohřeje se tu však dlouho – cílem povrchového modulu je totiž odebrat vzorky lunární půdy a dopravit je na 16. prosince zpět na Zemi! Bude to vůbec poprvé od pilotovaných misí Apollo a sovětské sondy Luna 23 z roku 1974, co nám lidský výtvor doveze z Měsíce suvenýr!

Čchang-e 5 je již třetí povrchovou sondou Made in China. Nejspíše si pamatujete dvě předešlé mise na povrch. Jak ovšem naznačuje matematika, nejde však rozhodně o třetí sondu jako takovou. Čínský lunární program je trpělivý a sahá až do roku 2007 a startu orbiteru Čchang-e 1, který vysnímkoval povrch v tehdy nepoznané kvalitě.

Dlouhodobým cílem Říše středu je spojit svůj pilotovaný program z oběžné dráhy Země, a lunární program stavějící na sondách. Odhaduje se, že příští tři sondy budou dále zkoumat využití surovin přimo na povrchu Luny tak, aby lidská posádka mohla být co nejvíce soběstačná. Pokud se nic nezmění, tchajkonauti by se mohli Měsícem projít po roce 2030. Je ale možné, že různé lunární mise Ameriky by to mohly uspíšit. Jakkoliv je však nynější mise stále do jisté míry politickou deklarací a testováním techniky pro budoucí výpravy, Čchang-e 5 má i nemalý vědecký význam…

Proč by vás to ale mělo zajímat? Protože čínský modul přistává v místech, které ještě nebyly pořádně prozkoumané!

Nová zjištění

„Sonda Chang’e 5 míří do velmi zajímavé oblasti Mons Rümker,“ píše mi na dotaz, proč by mě to mělo zajímat, Dušan Majer ze serveru Kosmonautix, „To je vulkanická lokalita. Důležité je, že je geologicky mladá (cca 1,2 miliardy let). Oproti tomu vzorky z misí Apollo pocházely z míst mnohem starších (3,1 – 4,4 miliardy let). Vědci tak budou mít možnost prostudovat materiály, které jim prozradí zase něco nového a jiného.“

Obecně je prakticky zcela jisté, že jádro Měsíce je vychladlé jako srdce teenagera po prvních kopačkách. Měsíc je menší těleso než Země, takže přišel o vnitřní energii již dávno, předávno. Jenže právě existence míst, jako hora Rümker v Oceánu bouří, které jsou mladší než zbytek lunárního povrchu, naznačuje složitější příběh našeho nejbližšího satelitu…

Uvážíme-li, že právě letos zřejmě došlo hned na několik průlomových prací z hlediska vývoje a evoluce pevných planet(ek), může materiál přivezený Chang’e 5 pomoct rozlousknout nejednu záhadu.

„Odebrání vzorků z této oblasti, kde se pravděpodobně vyskytují mladší lávy, nám dovolí jejich přesné datování v pozemských laboratořích a tím určit, jestli jsou naše odhady o jejich stáří učiněné na základě počítání impaktních kráterů správné či nikoliv,“ odepisuje mi planetolog Petr Brož z Akademie vod, „A to nám pak pomůže v další práci – budeme totiž umět určovat stáří povrchu Měsíce mnohem přesněji než doposud. Navíc se můžeme dozvědět mnohé i o tom, proč vlastně k takto mladému vulkanismu na Měsíci došlo i o tom, proč se tam horniny začaly vůbec tavit. Ve výsledku nám tak tyto vzorky pomohou výrazně zlepšit naše pochopení vývoje Měsíce.“

Pokud se třeba po letošním roce zdá, že tekutou vodou kolem fáze vzniku disponují všechny větší objekty (některým to zůstane nafurt, jiné zamrznou), proč jsme podpovrchové moře už nenašli zrovna na Měsíci? Zamrzlo bez výraznější stopy na geologii? Nebo má co dělat s tím, že Měsíce zřejmě vznikl až z „druhé generace“ materiálu Sluneční soustavy?

Vzorky z programu Apollo můžou sdělit část příběhu Luny – ale o to zajímavější budou vzorky podstatně mladší, které nám snad již brzy dopraví čínská sonda!

O krůček dál

Na každý pád platí, že čínský kosmický program opět prokázal své ostruhy! Jestli ještě pár let nazpět se novináři mohli smát rozbitému roveru sondy Chang’e 3, nejpozději u další mise – která vůbec poprvé přistála na odvrácené straně – to platit přestalo…

O Chang’e 4 jsem napsal jeden ze svých prvních článků na tenhle web, a sonda mimochodem od té doby stále pořád funguje! Její rover zahájil již 24. lunární den své činnosti, a kdo by tedy od čínské mise očekával i pověstnou výdrž čínských výrobků… Se Zlou by potázal.

Napsal jsem to mnohokrát, ale nezbývá než znovu připomenout, že žijeme uprostřed druhého závodu o Měsíc. A po dnešku je závodník s čínským trikotem o kousek napřed proti zbytku soutěžících!

[Ladislav Loukota, DM, PB]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]