Lidskou evoluci nakoply neklidné časy 400 tisíc let nazpět

TLDR: Nová sonda a následná analýza sedimentů východní Afriky vedle sebe poprvé mohla zařadit důkazy o proměnách klimatu vedle artefaktů zanechaných našimi předky. Zdá se, že evoluční chleba se vlivem proměn jejich habitatu začal lámat 400 tisíc let nazpět. Studie tu.

Démanty pod tlakem

Bývaly časy, kdy tisíce a tisíce generací našich předků žily stále stejně. Plahočily se po stejném území východní Afriky, lovily stejnou zvěř a pily ze stejných zdrojů vody. Pak se však cca 400 tisíc let nazpět něco změnilo. Počasí se začalo chovat nepředvídatelně a spolu s ním se měnily i cesty zvěře nebo kaluže vody. A tak se museli změnit i naši předci…

Právě takový evoluční příběh naznačuje nová analýza podzemní sondy, která na světlo světa vynesla sedimenty z oblasti Velké příkopové propadliny nacházející se na východním pobřeží rovníkové Afriky. Právě zde žili nejspíše přímí předci, z nichž se později vyvinuli první zástupci rodu Homo sapiens. A sedimenty naznačují, že na proměnu lidského chování mohlo dojít v reakci právě na měnící se podnebí.

Aby bylo jasno – to, že Homo sapiens nakopla k Homo sapiensování proměna jeho bydliště, není nikterak nová informace. Oblast Velké příkopové propadliny jde ostatně objevům fosilií značně naproti. Tenhle region Afriky se v důsledku deskové tektoniky posouvá v zásadě na východ, zatímco zbytek afrického kontinentu se posouvá na severozápad. Za nějaký čas tady vznikne nové moře, ale tak daleko ještě nejsme. Díky rychlejší erozi však již nějaký čas vyplouvají na povrch místní fosilie víc než leckde jinde – právě tady se podařilo najít slavné ostatky Lucy!

Jednou z tezí tak je možnost, že starší hominidé se museli přizpůsobit ztrátě lesů vlivem změny klimatu a/nebo právě vzniku či nárůstů východoafrického pohoří. Tak či onak, jak v jejich habitatu přestaly růst stromy a přibývalo travin, hominidé se museli přizpůsobit nebo vymřít. Nabízí se samozřejmě otázka, zdali byla první slepice anebo vejce – naši předci měli v řadě ohledů unikátní nebo alespoň velmi výjimečné předpoklady pro další růst, dost možná by tak mohli (později?) nějak dosáhnout vyšší kognice i v korunách stromů. A to ačkoliv dnes tušíme, že právě to, že jsme ze stromů slezli, nám nejspíše značně pomohlo (ale zjevně teď hodně spekulujeme).  Nicméně dějiny se na „kdyby?“ obecně ptají nerady.

Co je tedy nového v aktuálním průzkumu sedimentů, když geologie východní Afriky nejspíše hrála roli v příběhu evoluce už dřív?

Příčina a následek?

Nová je právě další dílčí odpověď na to, jestli byla první slepice či vejce! Nebavíme se nyní o okamžiku, kdy předci Homo sapiens museli „slézt ze stromů“, ale o pozdějším okamžiku posunu vstříc vyšší kognici. V zásadě řešíme okamžik, kdy se Homo sapiens stal Homo sapiensem!

Analýza sedimentů z lokace Olorgesailie, které odebral a prostudoval tým Richarda Pottse ze Smithsonianu, totiž naznačuje prudkou změnu v chování zdejších lidí cca 320 tisíc let nazpět. Obyvatelé jakoby začali najednou vytvářet mnohem pokročilejší nástroje, včetně vrhacích zbraní. Taktéž začali nejspíše obchodovat na delší vzdálenosti… Nikoliv náhodou kolem období 200 až 300 tisíc let nazpět rovněž datujeme „oficiální“ vznik Homo sapiens, a to byť ve své době samozřejmě nešlo o rázový skok, ale stále relativně postupnou vývojovou změnu.

Přesto je evidentní, že cosi se mohlo v dané oblasti změnit. Sedimenty z východoafrického regionu však typicky postrádaly značné fláky dějin, Potts se proto rozhodl získat sedimenty nové. Na nich pak mohl – z množství stop značících různou vegetaci či naopak jejich absenci – vyčíst to, jak se dlouhodobě v daném území dařilo i jeho obyvatelům. Od rostlin po lidské předky.

Jak naznačila pozdější radioizotopní datace, Pottsovi se ve vzorku dlouhém 139 metrů podařilo vyvrtat díru do éry milion let nazpět! Podstatná je přitom lokace sondy poblíž dobře prozkoumaného dávného sídliště lidí. Tím, že vědci mohli bok po bok zařadit lidské artefakty a proměny habitatu, se skutečně významně projasnil obraz podmínek, za nichž Homo sapiens vznikal!

Hlavní viník

Sonda ukazuje právě to, že zhruba 400 tisíc let nazpět dochází na častější proměny počasí bok po boku zvýšení vulkanické aktivity! Vyvýšení části krajiny hrálo do ruky nižším srážkám a naopak také hromadění vody v nížinách. Uvážíme-li, že artefakty (nalezené dříve, ale nyní dle své původní vrstvy lépe pospojované s daným obdobím) napovídají na proměny lidského chování až o 80 tisíc let později, máme tu pravděpodobný kauzální náznak toho, že lidská evoluce byla spíše šťastnou reakcí na nešťastnou situaci, nikoliv nevyhnutelným!

To, že ve východní Africe to trochu více bouřilo, sice naše předky rozhodně nepotěšilo – ale na druhou stranu to, že museli příkoří překonat, je posunulo někam zcela jinam. Dnes tak namísto lození po stromech opanujeme planetu, a ačkoliv to má i svá zjevná negativa, vznik technologické civilizace také dává šanci životu přežít ještě vzdálenější, ale o to nevyhnutelnější úskalí. Kdybychom stále lezli po stromech, rakety bychom zřejmě postavit furt neuměli…

Pottsova práce je tak spíše novějším potvrzením starších teorií, než že by šlo o dramatické přepsání našich představ o lidském vývoji. Ale zrovna v tomto roce, kdy se nám průsery vrší jeden za druhým, je rozhodně užitečné si připomenout, že ty pravé diamanty vznikají jedině pod tlakem!

[Jan Kollár, LL]

Otázkou stále je, jestli nás tlak zítřka spíše nerozdrtí…

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]