Ptákům je do zpěvu, během lockdownu změnili své písně

TLDR: Nižší hlučnost vlivem omezené dopravy a průmyslu vedla i ke snížení hlasitosti ptačích písní v San Franciscu. To zároveň vedlo ke zvýšení kvality zpěvu. Studie tu.

Kdepak ty ptáčku…

Pandemie koronaviru ovlivnila bez nadsázky celý svět. Zatímco ale nám lidem se různá omezení a opakující se karantény příliš nelíbí, přírodě to zdá se naopak prospívá.

V době koronavirové lidé méně cestují, jezdí méně aut a létá méně letadel. To, jaké má snížení lidské aktivity vliv na přírodu budou vědci zkoumat zřejmě ještě dlouho po koronaviru (pokud se někdy skutečně dočkáme konce pandemie). Jedno je ale jisté už nyní. Dle zjištění vědců z Univerzity v Tennessee ptákům žijícím ve městech tahle „antropopausa“ prospívá. A dávají to najevo svou písní.

Ptačí píseň nám zní zajisté romanticky. Ptákům jde ale jen o jednu věc – slušně řečeno, chtějí se rozmnožovat. Ptačí zpěv slouží k přilákání partnera a také jako ukázka schopnosti a vitality pěvce.

Již z dřívějších studií je známé, že ptáci ve městech zpívají jinak než ptáci na venkově. Musí totiž, na rozdíl od jejich venkovských bratránků, „překřičet“ hluk města. Kvůli neustávajícím zvukům aut, klaksonů a stavebních strojů musí městští ptáci zpívat výrazně hlasitěji, aby je potencionální partnerky vůbec v tom randálu slyšely. Úroveň hluku ve městech může dosahovat až hodnoty 90 decibelů. Pro srovnání, na venkově je to pouze zhruba 25 decibelů.

To se ale změnilo s příchodem karanténních opatření do velkých měst. Snížení lidské aktivity vedlo k výraznému snížení ambientního hluku, v některých oblastech až o 50 %. Mohou za to zejména auta, kterých například v San Franciscu kde tým vědců prováděl svá měření, jezdilo tak málo jako naposledy v padesátých letech! A efekt na ptačí píseň byl takřka okamžitý.

Samec Strnadce belokorunkatého při zpěvu
(Jennifer N. Philips/Derryberry et al, Ecol. Evol., 2017)

Jako na koncertě

Tušil to samozřejmě již Alfie Hitchcock, že ptáci budou při apokalypse poněkud aktivnější, ale ve skutečnosti opeřenci samozřejmě nezpívají nic hrozné. Ba naopak.

Vědci z Univerzity v Tennessee pod vedením Elizabeth Derryberryové zkoumali píseň Strnadců bělokorunkatých žijících v San Franciscu a zjistili, že když se snížila úroveň ambientního hluku, ptačí píseň se ztišila. A to proto, že se již nemuseli snažit překřičet hluk motorů.

Přestože ale byla jejich píseň tišší, jejich hlasový rozsah byl vyšší a celková kvalita jejich zpěvu (a tedy i to, jak jsou přitažliví pro samičky) se zlepšila, v porovnání s před-koronavirovou dobou.

Je to dáno tím, že když museli Strnadci „překřikovat“ hluk města, nemohli se tolik soustředit na kvalitu svého zpěvu. Je to jako když se snažíte s někým mluvit na rokovém koncertě – musíte křičet abyste se vůbec slyšeli, stejně si nakonec moc nerozumíte a akorát budete několik dní ochraptělí. Když se ale snížil hluk města, mohli se ptáci více soustředit na kvalitu svého zpěvu místo na hlasitost.

Zdroj: Comedy Central

Kdo si píská, ten si víská

Vědce však překvapilo, jak rychle k těmto změnám dochází a jak bleskově se ptáci přizpůsobují svou píseň okolí.  Stačilo pouze pár týdnů ticha a městští ptáci začali zase zpívat jako jejich bratránci na venkově. Tato studie by mohla pomoci pochopit, jak se zvířata přizpůsobují soužití s člověkem a také jak reagují na náhlé změny svého prostředí. To by mohlo přispět například k vytváření tzv. tichých zón a rezervací v blízkosti měst, ve kterých by mohla zvířata prospívat.

Pro nás lidi není koronavirová pandemie ničím příjemný. Zatímco u nás je zpěv zakázán, je ale hezké vidět, že alespoň ptákům je i v téhle šlamastyce do zpěvu.

 [Svatopluk Skoupý] 

Jak pravil klasik, na ptáky jsme krátký! Občas jsou nám ale v lecčems podobní, třeba v… 

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama