Prodělání covidu (nějak) zhoršuje kognitivní výkon mozku

TLDR: Rozsáhlá britská studie naznačuje, že by (zejména těžší) průběh onemocnění COVID-19 mohl způsobovat pravděpodobně trvalejší poškození kognitivních funkcí. Studie tu.

Náš nejdůležitější orgán

Je jenom méně lživé rčení, než to, že „co tě nezabije, to tě posílí“. Když se podíváte kolem sebe, při zohlednění nuzných tisíce let dějin (Homo sapiens má až 300 tisíc let na tachometru) lze říct, že stáří a nemoci 100 % všech lidí v součtu nakonec zabilo, a nikoliv posílilo! Spíše by se dalo říct, že „co tě nezabije hned, to ti možná koupí trochu času, možná pomůže do hrobu trochu později“. A zdá se, že by to – žel bohům – mohlo platit i o koroně. Zdá se totiž, že určitý počet jejích pacientů má vlivem choroby horší kognitivní funkce. Či lidověji: mozek jim (dočasně?) zestárl!

Výkon mozku se obvykle hodnotí na základě věku a není žádným tajemstvím, že se s přibývajícími roky od určité ho věku jaksi snižuje. A zdaleka nejde jen o paměť či toho slavného Němce, který vám po bytě schovává věci. Jedná se také o rychlost reakcí, schopnost rozeznávat emoce nebo třeba o prostorovou představivost a logické vyvozování.

Kognitivní testy se běžně používají jako pomocná diagnostika u Alzheimerovy choroby, pro zjištění poruchy způsobené mrtvicí nebo jinými neurologickými onemocněními. Ale vzhledem k tomu, že se v rámci debat o post-covid nemoci (čili nějaké dlouhodobé formě problémů po hlavní respirační fázi) už nějakou dobu celkem jistě o riziku neurologických symptomů u části COVID-19 pozitivní pacientů, parta vědátorů prubnula právě tyhle testy i u nich.

Adam Hampshire, neurovědec z Imperial College London, který se dlouhodobě zabývá výzkumem mozkových funkcí, demencí a jinými poškozeními kognice, otestoval celkem 84 285 dobrovolníků, kteří COVID-19 buď prokazatelně prodělali (měli pozitivní test) nebo jejich příznaky dané chorobě jednoznačně odpovídaly. A nutno říct, že dosavadní výsledky jsou sice stále dílčí, ale furt nejsou stran post-covid debaty dvakrát optimistické.

Tahle sranda z práce ukazuje, jak si kdo vedl. Zdroj: Hampshire et al.

Dekáda sem, dekáda tam

Hampshirova studie naznačuje, že u lidí zotavených z COVIDu, ačkoliv již netrpí žádnými dalšími příznaky onemocnění, došlo k významnémuzhoršení kognitivních funkcí, a to i s ohledem na socioekonomické aspekty (např. na věk, rasu, pohlaví, stupeň vzdělání, výši příjmů apod.). Čili, že po COVIDu provedli všichni postcoviďáci své kognitivní testy nějak hůře, než jak testy vyplnili lidi bez COVIDu.

To, jak si kdo pohoršil, se už lišilo dle závažnosti průběhu. Nejhůře na tom potom byli pacienti, kteří museli být kvůli těžšímu průběhu hospitalizován. Ale – dobře v testech nedopadli ani mnozí téměř bezpříznakoví (tj. ti, kteří nezaznamenali žádné obtíže s dýcháním) a COVID u nich byl prokázán až na základě PCR testu. Hampshire tudíž tvrdí, že důsledky COVIDu na kognitivní schopnosti lidí jsou multisystémové a je třeba je pečlivě zkoumat k dalšímu vyhodnocení závažnosti choroby.

Nejen výše zmíněná studie totiž popisuje neurologické následky COVIDu plynoucí z mrtvic, encefalopatií, zánětlivých syndromů, mikrokrvácení do mozkové tkáně, autoimunitní odpovědi a hypoxie. I přes poměrně velký počet účastníků studie, není nicméně zcela zřejmé, co je příčinou snížení právě kognitivních schopností, a jestli existuje nějaká přímá souvislost se závažností průběhu onemocnění a zdali se to týká všech nemocných.

Hampshire popisuje největší kognitivní deficit u sémantického řešení problémů, zaměření a udržení pozornosti a částečně i u prostorové paměti a zpracování emocí. Poslední potom může úzce souviset s psychickými obtížemi a poruchami, kterými někteří pacienti po prodělání COVIDu začali trpět.

Snížení kognitivních schopností zejména u pacientů, kteří byli připojeni na ventilátor, podle Hamshira odpovídá průměrnému poklesu celkového výkonu mozku, který obvykle u lidí mezi 20 až 70 lety trvá okolo deseti  let.

U pacientu s mírnějšími příznaky, kteří nebyli hospitalizováni, byl efekt výrazně nižší – ale nikoliv nulový. Jinými slovy, co lidi, kteří měli vážný průběh nezabilo, jim rozhodně ani nepřilepšilo. A i mírné prodělání má nějaký efekt…

Jaký ten efekt bude v delším horizontu? Mezi odborníky zatím nepanuje shoda, zdali se jedná o trvalý následek COVIDu, či zda se po určité době výkon mozku obnoví. Na řešení si asi budeme muset posečkat.

Zdroj: janskishimanski/Pixabay

Trvalejší bolístka?

Možná, že výsledky můžou být zařazeny jako post-covid symptom, možná ale, že post-covid bude vyhrazen pro jiné problémy. To ukáže až čas. Kognitivní deficit nebo psychické poruchy jsou zákeřné v tom, že poměrně dlouho nebývají zaznamenány a jako první si jich většinou všimne okolí takto postiženého (podobné je to i s neurodegenerativními onemocněními). Stačí si vzpomenout na všechny hororové historky o tom, jak se u babičky začal projevovat Alzheimer. Následky jsou nicméně nepříjemné pro všechny a to jak z hlediska společenského, tak i ekonomického.

Vzhledem k tomu, kolik lidí již ve světové populaci covid postihl, existuje reálné riziko, že jeho efekt bude znát i na celé další generaci. Rekonvalescence, často marné pokusy o terapii a snížený pracovní výkon, pokud se naplní pesimistické scénáře, budou pro každý systém navíc i velkou zátěží finanční.

Zároveň platí, že COVID-19 není v podobné zátěži první ani poslední nemocí. Není to tedy tak, že covid+ pacienti se zítra stanou zombíky, zatímco covid- budou mentální supermani. Kognitivní zhoršení je dalším důvodem, proč zpomalit šíření epidemie a doufat spíše v imunizaci vakcinací než promořením. Nicméně, není to ani počátek zombie apokalypsy. Alespoň tedy doufám.

De facto skokové „zestaření“ mozku o deset let totiž bohužel neznamená upgrade, který do našich hlav nainstaluje nové poznání nebo softwary budoucnosti. Víc než cokoliv jiného je tak covid (či post-covid?) zlodějem času – a to jak pro lidí nudící se doma na gauči, tak i pro lidi nudící se ve špitále na posteli. V součtu s ním nějaký čas ztratíme všichni.

[Monika Pitnerová]

Tož aspoň s koronou není nuda…

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama