Hranická propast je hluboká přes 1000 m, ukázalo nové měření

TLDR: Kombinovaná měření v čele s detekcí seizmiky vlivem malých náloží naznačuje cca kilometrovou hloubku Hranické propasti. To nejenom zvyšuje její světový rekord, ale znamená i nutnost přehodnotit teorie o (nejen) jejím původu. Studie tu.

Nejen český unikát

Hranická propast má zřejmě hloubku kolem 1000 metrů, čili dvakrát více, než kolik tvořilo dosavadní prokázané měření. To z Hranické propasti i nadále dělá nejhlubší známou „propast“ podobného druhu na světě.

Naznačuje to nová studie z dílny Akademie věd, přičemž zjištění vrhá pozornost i na jinou teorii vzniku propasti a jeskyní nejenom v Česku. Ale pojďme popořadě, na dnešní objev lze totiž v první řadě říct – vážení čtenáři, je to tam!

Hranice jsou nyní oficiálně (respektive stále víc) největší díra světa! Což já můžu napsat, poněvadž jsem rodák… Přesněji tedy lze Hranickou propast označit za nejhlubší zatopenou sladkovodní jeskyni, nejnovější objev ale v zásadě není zase tak překvapivý (nejenom pro ty, kteří v Hranicích žili). O tom, že Hranická propast je hlubší, než se zatím dokázalo, se totiž všeobecně vědělo. Otázkou spíše bylo, jak moc hlubší…

Dosavadní průzkum pomocí potápěčů, a v posledních desetiletích zejména sond, totiž typicky narazil na limitace techniky. Doposud tak potvrzená hloubka činila jen“ 473,5 metrů. I to už je ale dost na status nejhlubší sladkovodní zatopení jeskyně.

File:Hranická propast, národní přírodní rezervace Hůrka u Hranic, okres Přerov (05).jpg
Dobře si to prohlédněte – nic lepšího totiž v Hranicích neuvidíte!
Zdroj: Jiří Komárek/Wikipedia/CC BY

Není to ale nějak málo, Antone Hraničovici? Jasně, máme podmořské sondy, které se dovedou potopit hlouběji, než je půl tisíce metrů. Ale podmořské sondy se typicky nemusejí potýkat s komplikovaným a vrcholně nepřehledným terénem zatopené jeskyně.

Nejnověji proto tým vědátorů z Akademie věd v práci, kde je jako první podepsaný Radek Klanica, provedl nepřímá měření s využitím palety různých metod od gravitace přes měření magnetického pole až po seismické otřesy způsobené malými bombičkami. Tato paleta metod sice není tak přesná jako podvodní robot, ale v součtu dává jasnější výsledek než riskantní technika – propast má hloubku kolem 1 kilometru pod hladinou!

A to je nejenom dvakrát víc, než doposud ukazovala měření, ale také to naznačuje možný jiný původ krasového systému (nejen) v Hranicích.

Oči z nového objevu svítí Čenkovi a Josefu Chromím, objevitelům Zbrašovských jeskyní!
Zdroj: Christian Michelides/CC BY, Krzystof Starnawski, Správa jeskynní ČR, vlastní

Kudy vede eroze?

Pokud jste totiž na Hranicku strávili dětství, nemohli jste v rámci školních výletů nezamířit jak k Propasti, tak i do místních jeskyní.

Tzv. Zbrašovské aragonitové jeskyně jsou českým unikátem, význam mají ale i ve světovém kontextu. Souvisí mmj. i se zdejšími termálními prameny bohatými na minerály a oxid uhličitý (a sloužící místním jako zdroj perlivé vody před výplatou…). Uvážíme-li přitom, že vstup do jeskyní je vzdálen jenom krátkou školní túru od Propasti, lze mezi oběma systémy vidět spojitost.

Studium Propasti je tedy ve skutečnosti i součástí studia Zbrašovských jeskyní a jejich vzniku. Jejich zdrojem by totiž dle starší teorie logicky mohlo být cosi mnohem, mnohem hlouběji než jen ubohý kilometr pod povrchem. Loňská hydrologická studie Vysoká et al. například přišla s tím, že voda vyvěrající z pramenů obsahuje jenom kolem 5 až 10 % „moderní“ vody Země

Doposud se proto předpokládalo, že zdejší jeskynní systém je výsledkem hypogenního formování. Tedy jevu, který lze popsat jako jakousi „reverzní“ erozi – kyselé složky pod planetární kůrou v tomto modelu zespodu (!) nahlodávají vápenec blíže povrchu, narušují ho, a vytvářejí tak v něm „praskliny“ o velikosti Zbrašovských jeskyní a Hranické propasti.

Zní to zajímavě, ale hypogenní formování by nebralo v úvahu specifickou aktivní geologii Hranicka. Nově se tak vzhledem k vyšší hloubce propasti stále výrazněji zdá, že hranické jeskyně vznikaly naopak z hora dolů – tedy prehistorickou epigenní erozí na povrchu Země nahlodávající její útroby!

010 hranice abyss
Souvislost Karpatské předhlubně vs. Hranické propasti před 15 mio léty (výše) a dnes (níže) dle novější hypotézy. Zdroj. Klanica et al., JGR Earth Surface, 202

Milionový proces

Podle autorů studie se zdá být pravděpodobnější, než zhruba v polovině miocénu – čili před cca. 15 miliony lety – začalo docházet na průnik vody protékající krajinou do zdejší vápencové pánve. Hranicemi protéká Bečva, zdejší vápenka je také slavná, takže se to rodákům vše spojuje dohromady…

Voda ale nezačala vápencem téct jenom na povrchu, nýbrž si hledala skulinky hlouběji a hlouběji pod povrch. Právě tato vodní eroze za miliony let mohla vytvořit zřejmě velmi rozsáhlý jeskynní systém v čele s propastí. Stále hloubější eroze přitom nakonec dosáhla na aktivnější části pod zemským povrchem, díky čemuž mají dnes Hranice (sorry, Tepličáci) přístup na termální prameny.

Miocén působí „nedávno“, ale na jeho konci např. došlo i na uzavření Středomoří a vznik Středozemí (to je tedy už jen můj název). Zdroj: Wikipedia/Paubahi/CC BY

Je ale dobré dodat, že zatím jde o (zjednodušenou) hypotézu – a nelze vyloučit, že pravdu mají dílem obě teze. Čili to, že eroze shora se mohla napojit na erozi zespoda. Tak či onak, v souladu s novými objevy jde o zajímavou inovaci teorie původu podobných jeskynních systémů z Itálie, Jihoafrické republiky a Brazílie. Také ty byly chápány jako produkt vnitřní eroze, ale nyní se zdejší vědátoři budou muset zamýšlet nad tím, zdali nejde naopak o erozi shora, či nějakou kombinaci obou.

Tak či onak, Hranice lačnící po turismu mají objektivně o důvod víc slavit – a geologové mají objektivně o důvod víc uvažovat nad nuancemi procesů, které nahlodávají kůru naší planety. A já mám ve finále o důvod víc proč říkat, že pocházím z objektivně (známé) největší díry na souši! 💗

[Ladislav Loukota]

Geologie je stále významnější obor nejen na Zemi!

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama