Pomáhá nikotin proti koronaviru? Jasné důkazy stále chybí

TLDR verze: Hypotézu, že závažný průběh koronavirového onemocnění by mohl tlumit nikotin, podporuje statistika i potenciální molekulární mechanismus. Hospitalizovaných kuřáků je kvůli koronaviru statisticky méně, než by se očekávalo. Stále je to ale málo do objevu kauzálního důkazu. Studie tu.

Pandemický bizár pro tento den

Ruku nahoru, kdo v posledních měsících obdržel dárkovou lahev slivky s nápisem “Anti-Covid”, “Dezinfekce”, nebo si “preventivně připíjel”. Brace yourselves, protože již brzy k těmto aktivitám může přibýt i “preventivně si zapálit”.

Kuřáci mají obecně vyšší pravděpodobnost, že je sklátí respirační onemocnění všeho druhu (o rakovi nemluvě). Přestože je však SARS-CoV-19 původce závažného respiračního syndromu, v nemocnicích je s COVIDem hospitalizovaných mnohem méně kuřáků, než by se předpokládalo.

Tuto statistiku přinášejí španělští vědci kolem profesora Gonzálese-Rubia na základě publikovaných čínských dat. Z přibližně 1600 pacientů, kteří byli do studií zahrnuti, aktivně kouřila pouze necelá desetina. Pokud by však počet aktivních kuřáků měl odpovídat běžné populaci, měli by tvořit přibližně třetinu hospitalizovaných pacientů.

Pro ilustraci tak výraz všech současných kuřáků…

Zdroj: True Detective/HBO, vlastní

Poručí větru, dešti, i cytokinové bouři

Přestože kuřácká statistika je pěkná, korelace nestačí k tomu, abychom začali předepisovat nemocným krabičky Startek jako prevenci. Jsou nicméně i jiné důvody, proč se domnívat, že by nikotin mohl být pomocníkem při léčbě koronaviru. Nikotin by totiž mohl dokázat tlumit takzvanou cytokinovou bouři.

Poté, co koronavirus vstoupí do buňky, ta začne vysílat signál, že něco není v pořádku. Tohoto signálu se chytí imunitní buňky, které zase jinými SOS signály zavolají další imunitní buňky, například makrofágy

Toto je sice normální jev při jakékoliv infekci, ale zdá se, že koronavirus způsobuje její “odbrždění”. (Nejen) imunitní buňky stále produkují signály – cytokiny – kterými se navzájem stále více a více aktivují. Vzniká cytokinová bouře. Nakonec tak mohou imunitní buňky přispívat k poškození plic podobně, jako samotný virus.

Cytokinovou bouři známe i z jiných chorob, nejslavněji z neslavné španělské chřipky. Prozatím u COVID-19 byla podobná reakce spíše výjimkou, u pacientů se závažnou reakci na nový koronavirus však imunita může přesto stále být škodlivá.

Nikotin by mohl fungovat jako “záchranná brzda”. Připojuje se na receptory imunitních buněk, které vedou k jejich uklidnění. Tedy – stále jen hypotetiticky.

Epidemie koronaviru 07.07.2020, Zdroj: John Hopkins University
Epidemie koronaviru 07.07.2020, Zdroj: John Hopkins University

Zlý pán… i zlý sluha?

Už před týdnem jsme si tak rozebrali, že některé látky s imunosupresivním potenciálem můžou pomáhat pacientům s nejvážnější reakcí na COVID-19. Nikotin by mohl fungovat podobně – nicméně dvojitou červenou vlnovkou musím stále podtrhnout dvě skutečnosti. Zaprvé, pokud by nikotin fungoval podobně jako dexametazon, pomáhal by jenom lidem s vážnou reakcí. Čili by nijak nesnižoval šanci, že virus chytíte, nebo že budete mít středně vážnou reakci. Nebyl by to všelék.

Za druhé, a to je podstatnější – stále máme jenom korelaci, nikoliv kauzální potvrzení toho, že nikotin by mohl možná, teoreticky pomáhat většímu procentu pacientů. K něčemu takovému bude nutno provést důkladnější testování. A, abych nezapomněl, nikotin neznamená nutně cigarety. Technicky vzato by největší efekt nejspíše mohly mít nikotinové náplasti, protože ty nepoškozují plíce (pokud je nevdechnete).

Bonus nikotinu ale je, jak důvěrně ho jako lidstvo známe. Třeba jeho vedlejší účinky. Umíme si jej aplikovat i přes kůži, ne nutně kouřením. A samozřejmě, je levný a dobře dostupný. Existují už i nějaké studie na myších, kde dokázal tlumit zánětlivé reakce v plicích.

Na druhou stranu bychom neměli propadnout podobné hysterii jako s (hydroxy)chlorochininem. Ten totiž měl účinkovat obdobně, jako nikotin, a přesto se při jeho podání pacientům nenašel žádný benefit, naopak. Potenciálně snad i průběh zhoršoval. Podobný efekt byl zjištěn i u protizánětlivých kortikoidů, kde byla dokonce v meta-studii zjištěna zvýšená mortalita při léčbě koronaviru.

V současné době také probíhá klinická studie na tocilizumab, který cílí na stejný mechanismus jako nikotin. Jaký vliv má tlumení cytokinové bouře na léčbu koronaviru, se tak vlastně ještě uvidí.

Zatím bych tedy nákup nikotinových náplastí a chainsmokingové covid-párty raději odložila, alespoň dokud nebudeme mít k dispozici širší výzkum. Do té doby se držme ještě pořád roušek, mýdla, zevních dezinfekcí… a zdravého rozumu.

[Tereza Lausová, LL]

Kéž bychom tak měli ještě nějakou věc, která by mohla zmírnit infekčnost i bez zastavení ekonomiky nebo vytváření rakoviny plic…

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama