TLDR: Nárůst home officu po pandemii může vysvětlit většinu růstu plných úvazků u lidí s fyzickým postižením. Studie tuna.

Když se řekne „fyzické postižení“, málokdo si hned jako první vybaví problémy s jejich uplatněním na pracovním trhu! Ale právě tohle je vlastně nejstarší implikace tanoucí z chybějících končetin či jiných esenciálních údů, které máme obvykle všichni v základním továrním režimu. Sociální systém nás v moderní éře naučil, že handicap neznamená automaticky smrt hladem – byť k ní lidé s postižením ani v moderní éře nemají úplně předaleko.

Nejde však jenom o prašule, nýbrž i pocit, že je člověk „k něčemu“. Handicapovaní lidé mají zkrátka běžný život pořádně složitý už tak – a složité uplatnění na trhu práce jim nepřidává na majetcích ani na duchu…

Ale! Moderní důraz na práci skrze počítač & spolu s tím i na práci mimo kancl to možná začíná měnit. Ekonomický výzkum se fčil ptal, jestli prudký nárůst práce z domova souvisí s růstem zaměstnanosti lidí s postižením. A odpověď vychází dost jasně – nejspíše ano!

„Co přesně měřili?“

Autoři studie šmírovali americká data z období před pandemií i po ní a zkoumali, kde práce z domova narostla nejvíc. Nešlo tedy jen o obecné „lidi víc pracují z gauče“, ale o srovnání profesí, regionů a skupin pracovníků podle toho, jak moc se jim práce na dálku reálně otevřela. Zároveň kontrolovali i jiné faktory, třeba napjatý pracovní trh po covidu nebo změny ve složení zaměstnaných lidí.

Data naznačují, že u lidí s fyzickým postižením zvyšoval jeden procentní bod práce z domova plnou zaměstnanost zhruba o jedno procento…

Závěry jsou tedy poměrně přímočaré a jasné – díky práci na dálku skutečně přibývá plnohodnotných pozic u handicapovaných. Přesněji dle studie může postpandemický růst home officu vysvětlit 68 % až 85 % nárůstu plné zaměstnanosti v této skupině. Důvod dává logiku – odpadá dojíždění, lidé si lépe kontrolují pracovní podmínky a mohou dělat kvalifikovanou práci bez toho, aby je zničila logistika vlastního těla!

„Proč zrovna plný úvazek?“

Tohle je na výsledku zajímavé. Nešlo hlavně o to, že by lidé s postižením začali brát víc drobných přivýdělků nebo pár hodin týdně. Efekt se koncentroval především u plné zaměstnanosti. To naznačuje, že práce z domova pro část lidí neznamená jen pohodlíčko v teplákách, ale zásadní odstranění bariéry, která jim předtím bránila vůbec zvládnout běžný pracovní režim!

Pro člověka bez postižení je dojíždění typicky jen opruz – dokonce i pro mě, který v tramvaji po cestě do roboty/z ní typicky píše/upravuje většinu vědátorských textů…

Leč pro člověka s chronickou bolestí, omezenou mobilitou, únavou nebo nutností pravidelně odpočívat to ale může být rozdíl mezi schopností práce vs. dalším měsícem jen na dávkách. Home office proto není jen nějaký benefit. Pro některé lidi je stejně užitečné jako rampa namísto schodiště!

„Je to celé jen pandemická náhoda?“

Samože platí, že home office má v roce 2026 trochu jinou pověst než v roce 2021. Autoři se nicméně snažili odlišit samotný efekt práce z domova od toho, že po pandemii byl v USA napjatější pracovní trh a firmy obecně víc nabíraly. I po těhle kontrolách zůstával vztah mezi růstem práce z domova a vyšší plnou zaměstnaností lidí s fyzickým postižením silný. Mzdová data navíc naznačují, že nejde jen o větší poptávku firem, ale také o větší nabídku práce ze strany lidí, kteří díky home officu mohli vůbec začít pracovat nebo si práci udržet. Zdá se tedy, že trend u handicapovaných pokračuje i navzdory návratu většiny lidí z HO do kanclu.

Nutno adresovat elefanta v místnosti – někomu to celé může připadat zrůdné, poněvadž je nutíme do roboty. Ale pro řadu lidí s bolestí, únavou, poruchami spánku nebo omezenou mobilitou je flexibilita rozdíl mezi pocitem, že jsou k ničemu vs. pocitem, že jsou běžnými členy společnosti…

To taky jistě samo o sobě nevyřeší diskriminaci, nižší mzdy ani fakt, že ne každou práci lze dělat přes notebook. Zdá se nicméně, že když odstraníme jednu bariéru, část do té doby na pomoci závislejších lidí najednou může začít přidávat jak celkovému HDP, tak i svým zásobám dopaminu!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]