Objeven nejstarší známý parazit, má 515 milionů let

TLDR: Výzkumníci odhalili pravděpodobného červovitého parazita, který se živil na kambrickém mlži. Jde o nejstarší známý případ kleptoparazitismu, a vzácná zkazka o počátku takových vztahů mezi živočichy. Studie tu.

Nepoznaný příběh evoluce

Jenom málokterá forma života je pro nás tak děsivá jako „parazité„. Ať už vzpomeneme na Gigerova Vetřelce, černý olej z Akt X nebo další fiktivní biočichy, parazité jsou dost často námětem pro nejrůznější horory! Reálný vztah parazitů s jejich hostiteli je ale daleko složitější, než děsivé příběhy. Vědátory na něm vlastně ponejvíce děsí skutečnost, že drtivá většina evolučních dějin parazitů je našim zrakům ukryta!

Jak totiž možná tušíte, fosilizace parazitů je náramně výjimečnou událostí. Nejenže jsou parazité typičtí složením z měkkých tkání, které zkamení jenom jednou za přestupný uherský rok. Navíc jsou parazité velmi často více či méně ukryti uvnitř těla svého hostitele, což jejich stopování napříč anály minulosti (metaforicky i doslova) dále komplikuje…

Tým Č‘-fej Čanga z Northwest University se však nyní s významným důkazem nejstaršího známého parazita v historii života, jímž je fosilizovaný biočich identifikovaný celých 515 milionů let nazpět během Kambria! Prehistorický parazit měl vypadat jako trubicovitá bestie vklíněná do schránky pradávného, hubeného ramenonožce!

Cožeto? Ramenonožce najdeme na Zemi i dnes – jedná se o organismus podobný mlžům, čili v zásadě „takové zakroucené hlemýždě„. Fosilizované ostatky jednoho takového druhu Neobolus wulongqingensis byly objeveny nedávno v oblasti jižní Číny. Nápadná na něm byla relevantní hubenost. Skoro jako kdyby mu cosi ujídalo. A Čangův tým na detailnější analýze struktury ramenonožce odhalil stopy potenciálního parazita, který by mohl právě takovým černým pasažérem být!

file 20200601 83264 9ihqa8
Naše kultovní duo v plné, fosilizované kráse! Zdroj: Čang et al.

První svého druhu?

Podél ulity totiž vědátoři odhalili přítomnost tvrzených trubiček, které jsou vklíněny k ulitě takovým způsobem, kterým velmi jasně naznačuje možnou přítomnost parazitického červa. Ten by svému „hostovi“ ubíral formou kleptoparazitismu potravu před tím, než by ji ramenonožec mohl metabolizovat.

Není zcela jasné, o jaký druh červíka mohlo jít, morfologické znaky na fosilii ovšem těžko nabízejí jiné vysvětlení toho, co by ony trubičky – kdysi tělo parazita – mohly být. Pokud se závěry northwestské studie budou souhlasit i další práce, jednalo by se o nejstaršího známého parazita – a dost možná i o jednoho z prvních parazitů vůbec!

Je to sice poněkud odvážné tvrzení, poněvadž o evoluci parazitů toho víme věru málo. Z ediakarské éry před Kambrickou ale žádné jiné parazity nejenže neznáme – ale vzhledem ke kontextu Kambria není ani přehršle pravděpodobné, že nějací parazité tehdy již existovali.

Kabrium začíná cca. 542 milionů let nazpět, kdy končí ediakara. Příznačná je pro tento věk tzv. kambrická exploze, kdy dochází na rapidní nárůst komplexních forem života. Jako by se celá fauna a flora najednou rozhodly divoce experimentovat!

Z dnešního pohledu jde sice často o bizarní a spíše jednoduché mnohobuněčné živočichy. Ve srovnání s dřívějším obdobím, kdy to žilo asi jako v neděli po obědě, je kambrium vyloženou počátkem velké párty života na planetě Zemi. A dávalo by tedy smysl, že během kambrické exploze se poprvé objevili i výrazněji organismy, které začaly žít na úkor organismů jiných. Tedy první skuteční parazité!

Zdroj: Wikipedia/CC, Luke Strotz & Glenn A Brock, Vlastní

Paraziti včera, dnes, zítra?

Tímhle nenápadným červem tak začala fantastická historie parazitických vztahů, která pokračuje svého druhu dodnes. A to zdaleka nejenom u klíšťat, tasemnic a podobných výlupků. Známe totiž jaksi i parazitické druhy netopýrů a jiných savců. Vlastně lze říct, že parazité jsou v jistém smyslu slova skoro všichni na planetě. Hledání kořenů tohoto druhu obživy, k čemuž napomáhá i nynější práce, je tedy o to důležitějším evolučním výzkumem!

Pojem „parazité“ samozřejmě zní náležitě negativně – faktem ale je, že v přírodním světě je jenom málo forem života, které nějakou měrou nežijí na úkor někoho jiného. Masožravci pojídají býložravce, býložravci zase rostliny, a i kvůli tomu, aby rostliny využívaly kyslík, kdysi muselo dojít na obří vymírání anoxygenních mikroorganismů…

U parazitů je jenom tenhle vztah poněkud očividnější a z lidského pohledu také bestiálnější. A ačkoliv bych se nechtěl pouštět na tenký led etických úvah ohledně toho, kolik zdrojů čerpá naše moderní civilizace (už jen protože mám civilizaci docela rád), je asi nasnadě, že by bylo poněkud nefér chovat jakousi implicitní zášť vůči parazitům jako takovým – a vnímat jejich výskyt jako nějakou černou kaňku na historii evoluce.

Tahle škatulka, včetně jejího potenciálně prvního (známého) výskytu by tedy neměla svádět k naší moderní etické kategorizaci. Červovitý parazit na povrchu Neobolus wulongqingensis v první řadě především demonstruje, jak barvitý a vynalézavý život mnohdy může být. A jak kreativně může nacházet i obživu! I když to pro mnohý (jiný) život může častokrát být bolestivé či osudné, i takové příběhy píše kronika evoluce!

Edit: Jak mne opravil čtenář Petr Smutný, nelze v rámci zjištění mít jistotu, že odhalení červíci nejsou jenom sesilní živočichové. Například dnes běžně rostou na schránkách ústřic nebo slávek svijnožci a jde také o filtrátory – mlže mohou při masivním výskytu velice vysilovat a ubírat mu živiny, ale o parazitismus se nejedná. Je tedy dobré mít na paměti, že jako obvykle „studie není tesána od kamene a leccos ji může změnit„.

[Ladislav Loukota]

Jedním z vysvětlení, proč kambrium bylo kambriem, je i předešlá perioda strádání…

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze