Kanaďani chtějí vysadit miliardu stromů pomocí dronů

TLDR: Společnost Flash Forest zlepšuje své kapacity automatizované výsadby stromů. Nemusí to ale znamenat, že jde o tak univerzálně dobrý nápad, jak to možná na první pohled zní. Webovky projektu tuna.

Kobercové bombardování

Doufám, že se těšíte na pěkně optimistickou zprávu, která projasní vaše pandemické jaro! Ačkoliv dnes nemáme tu čest se studií, ale jenom zajímavým kanadským start-upem, vědě se stejně nevyhneme. Tým z firmy Flash Forest totiž plánuje během pár let vysadit desítky tisíc nových stromů skrze využití inovativních technologií v čele se stromy. Za dekádu by Flashovci mít na kontě až 1 miliardu nových stromů!

Flash na sebe upoutal pozornost ambicí vysadit stromy v nedávno shořelém úseku lesa nedaleko Toronta. Momentálně jeho drony dovedou denně vysadit od 10 do 20 tisíc budoucích stromečku. Cílem je zrychlit proces (pro cca. Stejném počtu robotů) časem na 100 tisíc stromečku denně – v ceně 1 stromu za 10 korun českých (aneb 50 centů dolarů). Co do ceny/náročnosti ekvivalentní lidská aktivita podle Flash Forest dovede skrze fyzické sázení vysadit jenom 1500 stromů denně.

Postup nejprve spoléhá na průzkum pomocí mapovacích dronů. Jejich data spolu s chytrými algoritmy identifikují nejlepší místa pro nové stromy. Následně se do nich vydá roj dronů, který v rozestupech v daném regionu může vysadit semena nových stromů. Semena jsou samozřejmě obalena v hnojivu, které jim dovolí rychleji a snáze zapustit kořeny. Metoda dovede dokonce s pomocí pneumatických udělátek zasít i hlouběji do tvrdšího terénu.

Cílová miliarda stromů je sice momentálně zjevně spíše PR prohlášením menšího start-upu, ale není problém odpozorovat, že podobně masové uplatnění dronů v setbě skýtá značný potenciál! Pokud ale čekáte, že tuhle optimistickou zprávu něco může zkazit, právě jste se dočkali.

Zapomněl jsem dodat: ilustrační foto…
Zdroj: Jeremy Packer, FreeSVG, Vlastní

Zelená, nikoliv modrá planeta

Ne snad, že by Flash Forest plánoval tržbu z výsadby využít na vývoj chemických zbraní nebo tak něco. Dokonce nejde o jediný podobný start-up – a já jim všem rozhodně držím palce! Kupředu se nedostaneme jenom válením na kavalci a doufáním, že klimatická situace nějak dopadne.

Spolu s tím bych ale byl velice skeptický vůči tomu, jak chytré budou algoritmy pro výběr správné výsadby stromů. Nedivil bych se, kdyby se tato technologie pilovala příštích několik dekád! A to jak co do sběru dat (odhalí LIDARy vše potřebné?), tak i co do jejich analýzy. Nemám nejmenších pochyb, že drony můžou sázet stromy – docela se ale obávám, jestli je sázejí na správná místa.

Jde o cosi, u čeho si budeme na výsledek muset nějaký ten rok počkat. Panují ale legitimní obavy z toho, aby příliš rychlá výsadba stromů nepoškodila biodiverzitu svého okolí. Jasně, co existuje civilizace, vykáceli jsme polovinu planety – takže nějaký prostor na nové stromy tu bude. Ale jelikož velkou část té vykácené plochy potřebujeme pro města a pole, neplatí tu přímá úměra.

Flash Forest plans to plant 1 billion trees using drones by 2028 ...
Drone Flash Forestu, zdroj: Flash Forest

Pokud ale odhlédneme od potenciálního megamilionu různých úskalí, idea je to rozhodně sympatická! Nicméně, i plánované vysazení 1 miliardy stromů do konce dekády poněkud bledne ve srovnání s tím, kolik stromů by bylo skutečně nutno vysadit pro mitigaci klimatických změn – jde totiž o 1,2 bilionu stromů, tedy trojřádově vyšší číslo.

Rok co rok navíc na Zemi momentálně jde k zemi až 15 miliard stromů! Ačkoliv tedy výsadba až 1 miliardy našich entských kamarádů vypadá jako vysoce prospěšná snaha, ve skutečnosti je to trochu jako zastavovat autobus rozjetý na školku vlastním tělem.

Úbytek (zluto-rudě) vs. příbytek (zeleno-modře) srážek v roce 2015 proti předešlým letům, zdroj: University of California – Irvine

Počátek, nikoliv konec

Tím opět samozřejmě nechci říct, že koncept Flash Forest není sympatický – nebo že nemá žádný merit. Bylo by asi překvapivé, kdyby jedna malá společnost otočila vývoj antropogenních klimatických změn na pětikoruně. Spíše ale naznačuju, že mitigace klimatu není úkol ani jednoduchý, ani snadný.

Masová výsadba stromů pomocí dronů by mohla jistě významně pomoct, a soukromý sektor má v podobné inovaci obrovský potenciál! Dokonce se obecně domnívám, že bez jeho dominance se s výzvami klimatických změn neserveme úspěšně. Ale zároveň bez nějaké státní/mezinárodní role v regulaci toho, jaké stromy a kde vysazovat (a ideálně vědy stojící mezi oběma sektory), se to velmi snadno může buďto vymknout kontrole a způsobit zcela novou katastrofu, anebo to v součtu bude zcela zbytečné.

„Katastrofu?“ možná se smějete. Zní to banálně, ale znovu připomínám, že eroze způsobená stromy nejspíše stojí za jedním z velkých vymírání v minulosti naší planety. A i když se v jeho případně bavíme o změnách v horizontu milionů let (a poněkud odlišné situaci), což nám asi v dohledné době nehrozí, i v rámci desítek let můžou stromy snížit například objem vody v řekách. Upozornily na to některé práce v poslední době.

V současné době, kdy na přetřes přichází stále více sucho, bude navíc nutné velmi dobře modelovat, kde a jak by stromy mohly narušit dosavadní hydrologický cyklus. OK, ale co když nebudeme sázet stromy u nás, ale… někde jinde? Jenže kde? Většímu suchu čelí velké fláky planety. Jsou sice i regionu, kde srážky přibývají, ale typicky tu mají kvůli povodním na seznamu priorit jiné věci než rozšiřování lesů.

Kdo čekal optimismus, ten asi úplně nedočkal. Ale balancování mezi existencí průmyslové civilizace, snahou o udržitelnost a kormidlováním klimatu k novému optimu bude mít cokoliv, jenom ne snadné řešení. Stromy budou jeho součástí, ale nebudou příslovečnou stříbrnou kulkou. A měli bychom se tedy mít na pozoru i před zdánlivě univerzálními řešeními – možností vysadit miliony stromů totiž práce teprve začíná, nikoliv končí.

[Ladislav Loukota]

O možnostech i úskalích stromů také ve videu tady:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze