Mořské houby nás chrání před viry z moří

TLDR: Některé oceánské organismy mají zřejmě sadu schopností, jak aktivně omezovat počet virů šířících se v mořích. Mezi ty nejefektivnější patří mořské houby. Studie tu.

To jsou psí viry, ty na člověka nejdou…

Viry teď jsou, kam se podíváš. Na klice, ve výtahu, v košíku v Tescu, ve zprávách i na Facebooku. A v e-mailech číhají pro změnu viry počítačové! Navzdory stresu z pandemie tu s námi ale viry samozejmě byly vždy, jenom až teď mnohé z nás začaly pořádně zajímat. Možná takové čtenáře proto uklidní, že drtivá většina virů je neškodná jako nakrmené spící kotě.

Většina virů na vás zřejmě neútočí, ačkoliv vám některé z nich zřejmě tu a tam uzmou buňku, aby se namnožily. Velká část virového světa je nám stále neznámá, zdá se však pravděpodobné, že jsme si doposud všímali jenom virů, které nějakou „geniální“ mutací obešly imunitu a braly nám buněk hodně – a zabíjely tak celého hostitele.

Jako nějaký zlý komisař jsme však ignorovali zbytek virové populace, který nejenže nemá na triku žádnou vraždu, ale dokonce je možná prospěšný evoluci.

O jakém množství neznámých virů se bavíme? Už starší studie naznačily, že viry poletují ve velkém vzduchem. Dva roky nazpět tým Isabel Reche vyšpálp španělské pohoří Sierra Nevada, aby odebral vzorky atmosféry z nadmořské výšky nad 3 kilometry. Cílem bylo študovat i cirkulující (a v jisté míry na-nás-padající) bakterie, ty však v odběru nebyly samotné. Počet virů ve vzorku naznačuje, že viry můžou atmosférou poletující bakterie převyšovat až o 461 krát více!

Medusavirus zdroj: Tokijský univerzita
Medusavirus zdroj: Tokijský univerzita

Samá voda

Vzduch ale nemusí být jedinou doménou, kde viry převyšují na počet zbylé mikro“organismy“. Další odhady říkají, že podobně je tomu i ve vodě. V řekách, jezerech i oceánech. Odhady tvrdí, že v 1ml vody se může vyskytovat až 10 miliónů virů! Vlastně je to tedy opět nejpočetnější skupina breberek ve vodě. A velká většina z nich je pro nás stále neznámá.

Tolik nejspíše nečtete na Vědátorovi poprvé. O tom, že viry jsou do značné míry neprozkoumané anebo možná dokonce hrají pozitivní roli v evoluci, jsme si ostatně už řekli několikrát. Zajímavé jsou stran mořské fauny ovšem mechanismy, které zabraňují přenosu případných škodlivých virů dále, tedy i na savce a konkrétněji pak lidi. Zdá se, že oceánská fauna nás před podobnou zoonotickou transmisí chrání pozoruhodným biologickým štítem.

Málo se ví, že některá zvířata jsou schopna viry ničit a odstraňovat je z prostředí. Tato cenná, ale přehlížená služba veřejnosti prozatím zůstávala skryta pod rouškou tajemství. Nové výzkumy ale konečně naznačují 3 způsoby, kterými mořští tvorové chrání ostatní organismy před viry. Tým pod vedením Jennifer Welsh si na ně posvítil ve své nové studii publikované v žurnálu Scientific Reports.

Výzkumníci na to došli v sérii laboratorních testů, které samozřejmě nemusejí dokonale reprezentovat fungování v mořích – ale přesto naznačují, jev v chodu. Biočichové viry buďto je aktivně loví, anebo pasivně filtrují, či nakonec svou přítomností vytvářejí bariéru, která brání proniknutí viru do jiného organismu. V podstatě tak nevědomky ochraňují své kamarády a sousedy před virovou infekcí.

zdroj: Spongebob v kalhotách, Nickelodeon

Komu patří vděk?

Z testovaných druhů se pro zneškodnění virů ukázali efektivní například krabi a ústřice, ale nejúspěšnější byly mořské houby, čili zástupci houbovců (sponges), kam patří i Spongebob v kalhotách. Právě Spongebobové dokázali odstranit 94 % přítomných virů během 4 hodin! I přes svou zdánlivou roztomilost je Spongebob rychlý a zuřivý zabiják virů. Nebo aspoň živý štít.

Nemůžeme zatím říct, jestli nás Spongebob zachrání před COVID-19, ale jeho boj proti teoreticky podobnému sajrajtu z hlubin by neměl zůstat opomenut!

[Marcela Janků, Ladislav Loukota]

Viry, které na člověka už útočit mohou, nám pak dovedou připravit nejedno překvapení…

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama