Vyšší smrtnost, infekčnost i nové protilátky – tři nové studie o koronaviru

TLRD verze: Tři nové práce potvrzují vysokou smrtnost v případě kolapsu zdravotnictví, stejně jako varují před šířením koronaviru u asymptomatických pacientů. Nakonec ale existuje i jedna dobrá novinka – máme totiž možná odhalenou protilátku, která by mohla vést k léku.

Pandemické úterý

Vezmeme to dnes letem světem, protože o předešlou verzi tohoto článku jsem přišel díky BSOD. Asi tušíte, co budeme dnes řešit. Se současnou globální snahou (UK promine) v boji s novým koronavirem a nemocí COVID-19 souvisejí i tři poslední studie. Aby nám šlo čtení lépe, dáme si dvě z nich se špatnými zprávami na úvod, abychom se na konci potěšili šťastným koncem (článku).

V první řadě smrtnost. Všechna data jsou jen prozatimní, poněvadž pandemie je stále v rozpuku. Momentálně jsme ve většině světa v příslovečném tichu před bouří. Jak silná ona bouře ale může být? Podle první nové práce: značně!

Studie Davida Bauda čerpající z čínských zkušeností odhaduje, že ačkoliv celková „předběžná“ smrtnost může být se započtením aktivních případů kolem 3-4 %, reálně je vyšší. Pěkným příkladem je Jižní Korea, kde se smrtnost se započtením aktivních případů pohybuje stále i po týdnu na 0,7 %. Jenže u uzavřených případů (tj. vyléčených pacošů) je vyšší – momentálně 6 %, což je pokles oproti minulému týdnu (18 %), ale pořád víc než 3,4 % udávaná WHO.

Jak jsem zmínil, jde o předběžná čísla. Data z Jižní Koreje jsou nižší, protože zde došlo na plošné testování velkého vzorku populace, čímž se podchytili lidé i s mírnými nebo žádnými příznaky. Což je dobře. Nemoc bude totiž pro většinu infikovaných mít snazší průběh. Vzhledem k tomu, že nemoc však může trvat až 8 týdnů (!), i v případě, že ode dneška už nikdo nový koronavirus nechytí, do 8 týdnů zřejmě nějaká část dnešních pacientů zemře. A tím smrtnost zvýší. Což je špatně.

Práce navíc potvrzuje obavy ohledně přetížení zdravotního systému, což je to, co se nyní snažíme v Česku limitovat. Pokud pod náporem příliš mnoha infikovaných dojde na nedostatečnou péči, může se smrtnost vyšroubovat z 3,4% (bez asymptomatických pacientů) až k 20 %! Pokud s asymptimatickými pacienty lze nemoc s přimhouřením očí přirovnat k pandemické chřipce, v případě kolapsu se už dostáváme do drsnějších sfér.

Podstatné tak je skutečně limitovat a zpomalovat šíření choroby, jinak se z ní stane choroba mnohem horší, než mnozí čekají.

Tolik k první špatné zprávě.

Na obrázku může být: 1 person, text that says 'Co návrhari chcou, abychom nosili Co opravdu chceme nosit'

Teď k té horší

CDC momentálně operuje s tím, že nemoc nejvíce roznášejí pacienti s příznaky, protože kašlou a kýchají – objevila se ale nová studie podle níž může být infekčnost asymptomatických (nekašlou, nekýchají) možná ještě vyšší! Nemoc nejenže roznášejí i pacienti bez příznaků, ale dokonce že právě u nich může být infekčnost nejvyšší! Jinými slovy, než poprvé kýchnete, můžete nakazit i nejvíce lidí.

Trochu to odporuje selskému rozumu, protože právě symptomy (kašlání a kýchání) šíří kolem sebe virové částice velmi účinně. A musím zmínit, že vše je jenom předběžné zjištění, které není tesáno do kamene. Ale při bližším pohledu to začne dávat více smysl. Problém je dle druhé studie v tom, že s propuknutím symptomů se také zvyšuje imunitní reakce těla.

Ta zajišťuje tvorbu protilátek a tím pádem také zmenšení virové nálože ve vašem těle. Takže tím v součtu také dochází na celkový pokles virů, které kolem sebe můžete trousit. Je to paradoxní, ale mladí, na první pohled zdraví lidé jsou tak možná efektivnější přenašeči než kašlající a kýchající starci.

Právě proto je však o to významnější snížit nejefektivnější metodu přenosu – totiž sociální kontakt. Roušky jsou sice fajn věc, pokud je často měníte a používáte je jenom v případě nutnosti – ale kdo není v kontaktu s jinými lidmi, nemůže na ně virus přenést, rouška nerouška. Ale samože pokud musíte ven, rouška (šála) nic nezkazí, pokud ji často měníte/čistíte…

Ani tahle zpráva není úplně nečekaná, už starší modely odhadují, že reálný počet infikovaných lidí může být třikrát až desetkrát vyšší než evidované počty. Jednoduše protože evidované počty typicky spoléhají na to, že na testy zamíří lidé, kteří mají nějaké potíže. Ale řada lidí s koronavirem potíže mít nemusí.

Jde tedy o takovou schrödingerovskou zprávu. Pro celkové šíření choroby a riziko přehlcení zdravotnictví je to zpráva špatná. Pro majoritu populace je to zpráva lepší, protože koronavirus u nich nemá špatné příznaky. V součtu ale, pokud i jako mlaďoch nejste vysazení vůči seniorům a lidem s chronickými potížemi, nad tím přesto nelze úplně plesat nadšením.

A teď konečně k něčemu optimističtějšímu.

Stroj: Baud et al.

Věda nelelkuje

Zdá se totiž, že belgické a nizozemské týmy jsou na stopě protektivní protilátce proti COVID-19. Ta by mohla být zdrojem potenciálního lepšího léku proti novému koronaviru. Aktuální oznámení o objevu protilátky dorazilo teprve včera, zpráva je tedy žhavá jak ministr Vojtěch!

Existence protilátky samozřejmě není překvapivá, jde o protein produkovaný lidským tělem v rámci přirozené imunitní reakce. Zdá se však, že v tomto případě by bylo možné jej vytvářet i in vitro. Protilátky přitom nejsou automaticky suprmani, můžou se na virus špatně navázat a mít nulový efekt, může jich být málo, proměnných je příliš (jinak bychom byli nesmrtelní). Je to však lepší než nic. Zjištění možné neutralizační protilátky a dále její syntéza by mohla znamenat, že bude časem existovat dryák, který se bude dávat pacientům se špatnou reakcí na COVID-19.

Nepůjde o vakcínu, která by chránila preventivně – svou zálibu v olizování madel MHD tak budete stále muset odložit. I efektivnější lék by ale po boku antivirotik (nasazovaných či připravovaných) mohl zvýšit šanci na lepší průběh nemoci. Navíc protilátkový koktejl může dorazit dříve než (také již vyvíjené) vakcíny.

Například v případě nedávných afrických epidemií eboly byly již v roce 2015 poměrně brzy k dispozici podobné preparáty z protilátek získávaných z rostlinných „bioreaktorů“ – tedy geneticky upravených rostlin produkujících lidské protilátky. Jejich efekt sice nebyl zázračný, a současná vakcína proti ebole je mnohem efektivnější. Ale bylo to alespoň něco.

To vše ovšem zatím stále platí s otazníkem. I pokud máme odhalenou protilátku, chybí zatím metoda její produkce, chybí lék, chybí jeho schválení. To poslední není jen byrokratická barikáda – nikdo nechce vytvořit a aplikovat lék, jen aby zjistil, že způsobuje přílišné nežádoucí účinky až ex post. Není ani jasné, jestli bude proti COVID-19 fundovat dobře. Existuje víc jak 100 kmenů nového koronaviru, což může znamenat i různou reakci léků vyvinutých dříve. Na druhou stranu, mutace také může po čase “vyvanout” nebezpečnost. Pokud budeme mít štěstí.

Je to však každopádně světlo na konci tunelu, kterého teď asi všichni trochu potřebujeme. Jenom to neberte tak, že “pandemie je za námi, je čas jít zapařit do ulic”. To ještě nějakou dobu nebude. To té doby platí “seďte doma na prdeli”, to je zatím ten nejlepší lék, který existuje!

[Ladislav Loukota, Michal Křupka]

Proti virům nám už pomáhá i hodný Skynet!

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze