Prehistorický červ si vyvinul nohy, jen aby o ně pak přišel

TLDR verze: Červík rodu Facivermis si na počátku Kambrické exploze vyvinul extra končetiny. Jelikož pro ně neměl příliš užitek, netrvalo dlouho, a zase o ně přišel. Studie tu.

Kam jsem dal ty nohy?

Cesty evoluce jsou doslova nevyzpytatelné – a pro řadu lidí i nepochopitelné.  Třeba v takových X-Menech je vývoj podávaný jako cesta od horších biočichů k těm lepším. Takže se furt řeší, že Zemi po lidech přeberou dokonalejší mutanti! Jenže přirozený výběr nic jako „horší“ nebo „lepší“ v univerzálním pojetí nezná. Zná tyhle pojmy jenom v aktuálním kontextu daného biomu.

A tak můžete být medvěd žijící u severního pólu a náhodná mutace bílé srsti vám zvýší samce na přežití – takže za pár eónů v regionu žijící potomci tvoří specifický druh! Ale pokud jste stejnou mutací dostali jako medvěd žijící v lesích bez sněhu, spíše přispěla k vaší smrti, protože jste v zeleni poutali extra pozornost – čímž došlo i na nepřenesení vašich genů.

Není to nějak nový mechanismus, a nová studie odhalila i jeho po čertech starý důkaz. Zhruba 518 milionů let zpátky totiž malý biočich rodu Facivermis v rámci evoluce přišel o své hnáty! Z evoluce tušíme, že starší živočichové končetiny nedisponovali – tyhle komplexnější a sofistikovanější systémy dorazily až postupně.

A jelikož po nohách chodíme i my, máme tendenci je vnímat jako lepší nápad, než se pohybovat plazením. Teď ale tým University of Exeter z fosilií zjistil, že tenhle zástupce Facivermis končetiny nejprve měl a poté neměl.

Ukázaly to nové, výjimečně dobře dochované fosilie z dnešní Číny. O Facivermis se sice vědělo dávno, teprve nové zkameněliny ale dovolily jeho lepší studium. Daný zástupce Facivermis získal původně na komplexnosti po počátku takzvané Kambrické exploze před cca. 541 miliony lety.

Živočichové tehdy během rekordní doby 25 milionů let narostli do nečekané pestrosti a relativní komplexnosti! I když život na Zemi nejspíše začal ve formě bacilů už před víc jak 3,5 miliardami let, až od Kambrické exploze se datuje skutečný počátek komplexnějšího života, který vede až k nám.

Howard et al.

Jak?

A protože byli během Kambrické exploze složitější formy života evolučními nováčky, zkoušeli ledacos – a vypadali tak i podobně divně, jako když jste na střední experimentovali s různými styly oblékání. V případě Facivermis to znamenalo, že si sice „vyvinul“ končetiny – ale po čase mu zase zmizely, protože je jako živočich živící se na dně oceánu asi moc nepotřeboval.

Nešlo samozřejmě o žádné vědomé rozhodnutí nebo design. Na počátku Kambrické exploze zkrátka biočichové s končetinami byli asi objektivně ve výhodě.  Ale jakmile se situace normalizovala, přestalo to zjevně platit vždy.

Jedním z důvodů, proč se tak stalo, může být třeba zdokonalení pohybu bez končetin. Facivermis ostatně není jediným příkladem přesně podobné ztráty haksen – úplně totéž se přihodilo i milovaným zvířátkům všech lidí, totiž hadům! A u těch by asi nikdo neřekl, že jsou kvůli absenci nohou při pohybu v nějaké razantní nevýhodě. Výzkumníci ohledně Facivermis mluví o jakési „evoluci pozadu“, ale to se jenom snaží přetlumočit nový výzkum pro plebejce.

Jak jsme si už řekli, evoluce něco jako „evoluci pozadu“ nebo „devoluci“ nezná. Pokud něco funguje (a umožňuje vám to přežít a předávat geny), není to hloupé! Takže pokud si vyvinete nohy, ale pak je moc nepoužíváte, takže si je zase „odvyvinete“, není to taky hloupé! Je sice pravda, že třeba už antropocentrickou optikou vyšší inteligence bychom asi nějaké tendence od méně „dokonalých“ organismů k těm „dokonalejším“ najít mohli. Ale jestli je inteligence evolučně zajímavý nápad, se asi teprve ukáže.

main article image
Howard et al.

Planeta mikrobů

Znamená to totiž, že daný červík přišel o hnáty jako první známý tvor? To, překvapivě, nevíme! Kambrická exploze je nahlížena jako kruciální milník v evoluci, kdy začali přibývat komplexnější živočichové. Důvodu to měli zřejmě několik – jednak život nejspíše potřeboval pomalejší rozjezd komplexnosti, jednak mohla Kambrické explozi paradoxně pomoct i předešlá hypotetizovaná perioda „Snowball Earth“ alias „skoro zcela zaledněné planety“. Když totiž led odtál, spolu s ním odtály i minerály, které mohly být pro nové formy života doslova hostinou.

Zároveň ale platí, že evoluce mohla planetu osidlovat již před tím jinými komplexnějšími tvory – jenom mohli tito často mít pouze měkké tkáně, takže se nám nedochovali. Má se za to, že složitější organismy tu mohli být už víc jak miliardu let nazpět! Ale i pokud by došlo na jakou si explozi tvorů ještě před Kambriem, právě perioda Snowball Earth jim mohla povážlivě rozhodit sandál.

Zdálo by se tak, že můj první odstavec nahoře teď tak trochu popírání – protože v příběhu dějin zjevně došlo na gradaci v komplexnosti biočichů! Přestože však nelze v rámci evoluce popřít jistou tendenci přechodu od méně komplexních tvorů k těm komplexnějším, hodně záleží na tom, v jaké časové ose to pozorujte. Pokud po Zemi chodili složitější tvorové miliardu let zpátky, z pohledu evoluce 700 milionů let zpátky – v době globálního zalednění – šlo vlastně o chybu. Když totiž jste komplexní, ale nemůžete žít ve svém biomu, jste živočich tak nějak na dvě věci.

I dnešní pozorované zkomplexňování vedoucí až k nám je tak podmíněné především relativně stabilními podmínkami na planetě. Ale ty tu nebudou nafurt. Už dříve jsem napsal, že do miliardy dalších let bude Země zase patřit jenom mikrobům. Aspoň pokud s tím něco neuděláme.

Po majoritu dějin před námi a nejspíše i po nás tak Země v součtu nebyla planetou lidí, ani stromů nebo aspoň ryb – ale především planetou bacilů!

[Ladislav Loukota]

O Snowball Earth taky víc ve videu tuna:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze