Objevena fosilie nejstaršího známého předka všech živočichů

TLDR verze: Je velký jako zrnko rýže, žil před 555 miliony lety a jmenuje se Ikaria wariootia. Prapotomky tohoto druhu jsou ale lidé, psi či dinosauři. Studie tu.

Návrat do minulosti

Bývaly časy, a není tomu tak dávno, co dominantní život na planetě Zemi vypadal spíše jako bordel, co po vás zbude po louhování ve vaně. Nestarší mnohobuněčné organismy jako houby nebo řasy dorůstaly různých tvarů, typicky však měly titěrnou velikost a všimli byste si jich jenom v obrovském počtu. Již v této ediakarské fauně, která vládla Zemi 635 až 542 milionů let nazpět, se však schylovalo k pozdější explozi doslova kabrických rozměrů!

Již v této pre-prehistorii totiž existoval kontroverzní možná-živočich známý jako Dickinsonia costata. Ne snad, že by Dickinsonia odmítala očkování nebo hlásala ostrakizaci ráčkujících zrzků – není ale dodnes jasné, jestli šlo ještě zástupce jednodušších houbovců (které byste si klidně spletli s mořskou rostlinou) anebo již skutečného živočicha! Z něj by pak nejspíše pocházeli prakticky všichni další živočichové včetně dinosaurů, lidí anebo třeba vašeho psa. Ano, i toho, co tak rád hltá exkrementy.

Jenže výzkum je stále nejednoznačný. Na jednu stranu se uvnitř fosilií objevily stopy cholesterolu, což naznačuje metabolické procesy živočichů. Na stranu druhou, na fosiliích se podepsal zub času víc než dost, takže je problém jasněji odhalit tak základní prvky živočichů, jako je třeba hlava. Problém není jenom málo fosilií, ale i „šum“, který se na ně nanesl v průběhu věků. Co hůře, nemůžeme biočicha pozorovat v jeho přirozeném prostředí a sledovat, jak doopravdy žije!

Existují tak i jiní potenciální konkurenci, kteří by Dickinsonii mohli uzmout její hypotetické prvenství. Již kolem 15 let například paleontologové mapují v ediakarských depozitech fosilizované nory, které 555 milionů let nazpět musel spáchat nějaký živočich! Problém je, že uvnitř nich nebyly ostatky takového biočicha objeveny. Možná ale, že jsme se jen dívali prostě blbě…

Stroj: Sohail Wasif/UCR

Vzhůru dolů

Tým vědátorů UC Riverside pod vedením Scotta Evanse totiž díky grantu NASA využil 3D laserový sken, kterým v bezprecedentním detailu provedl skeny malých oválných „zrnek“ poblíž stop – a na skenech ve vysokém rozlišení identifikoval titěrného živočicha! Dokonce se mu podařilo objevit i specifické znaky hlavy a ocasu, čili věcí typicky asociovaných se „skutečným“ startem živočišného fungování. Čerstvě narozená fosilie dostala jméno Ikaria wariootia.

Biočich vypadající trochu jako, well, mužský pohlavní orgán měl typicky délku 2 až 7 milimetrů a šířku 1 až 2,5 milimetrů. Připodobnit by se dal právě k velikosti zrnek rýže. Vzhledem k objevu poblíž fosilizovaných nor je přitom prakticky jisté, že právě nory svým pohybem vytvářel. Zůstaly nám tak dochovány i stopy jeho přirozeného fungování (doslova). Jde tak nejspíše o nejstaršího známého trolistého, čili biočichy, kteří měli hlavu, ocas a mezi nimi nějaký trávící trakt.

Vypadá to triviálně, ale trávicí trakt sám byl pro přechod od jednoduchých mnohobuněčných tvorů na skutečné živočichy zcela zásadní! Důvodů je vícero, a těžko se samozřejmě určuje ten nejzásadnější. Předně víme, že do příchodu trávícího traktu primitivní organismy používali stejný otvor k příjmu potravy jako k vylučování odpadu. Taková „ústanus“ tedy logicky znamenala, že tvor nemohl příliš dobře provádět více činností najednou. Ale nejenom z hlediska multitaskingu je trávení učitečné.

Pokročilejší metabolické procesy jsou mnohem efektivnější ve zpracování potravy, takže organismus může postupně růst do větších rozměrů, má více energie na různé aktivity (třeba nervovou soustavu a nakonec i mozek) a může si vybudovat i komplexní střevní mikrobiotu, která jej (ideálně) lépe chrání. Nikoliv nadarmo lze říct, že mozek má jakési metaforické kořeny ve střevech!

Ancestor of all animals identified in Australian fossils
3D sken fosilie. Stroj: Evans et al.

Největší dobrodružství historie

Objev Ikaria wariootia přitom není pro evoluční biology zase tak šokantní. Vlastně se všeobecně předpokládalo, že v dané periodě měli živočichové, jako je tento, skutečně existovat. Nyní však máme o důkaz více, že naše teorie nejsou mimoběžné!

Sluší se také zmínit, že „nejstarší známý“ předek „moderního života“ se objevuje co pár měsíců. Záleží totiž, na co si ono prvenství vztáhneme. Nedávno jsme tu měli třebas právě objev trávícího traktu u prehistorického červíka. I když se u I. wariootia předpokládá, že uvnitř bylo něco podobného, vlastně se to neví stoprocentně jistě. Což znamená, že další objev, kde to bude jistější, bude možná další milník. A až objevíme biočicha s jistějšími znaky hlavy nebo končetin, bude zase postaráno o palcové titulky

Nemějte to ale evolučním biologům za zlé – žádné z uvedených tvrzení o minulých úspěších fauny a flory není rozhodně lživé. Spíše naopak – starmiliony, či spíše miliardy let evoluce pozemského života zkrátka ukrývají tolik překvapení, že by bylo s podivem, kdybychom stále neodhalovali něco nového, a neposouvali hranice poznání! K tomu, abyste dnes v té své vaně mohli být jedním z nejpokročilejších organismů na planetě, zkrátka vedla setsakra dlouhá a klikatá cesta – a je jenom dobře, pokud si ji konečně dobře uvědomujeme.

[Ladislav Loukota]

Jenom desítky milionů let před I. warriota to měl život notně složitější…

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol.


Diskuze