Objeven nejstarší živočich s trávícím traktem
TLDR verze: Červík rodu Cloudinae starý 550 milionů let je prvním známým živočichem se střevy. Evolučně se tak příjem i zpracování potravy značně usnadnilo. Studie tu.
Tenkrát v Nevadě
Nějakých 550 milionů let zpátky se na území dnešní Nevady, toho času ponořené pod hladinu moře, pásl malý červík vypadající jako série kornoutů na zmrzliny napasovaných do sebe. Už nevíme, co přesně způsobilo, že jeho tělo uvízlo v sedimentech, které zamezily přístupu vzduchu – ale jeho tělo se nám díky tomu dochovalo až do dnešních dní, kdy vypadá Země docela jinak.
Planeta, po níž se červík rodu Cloudinidae (vzhled viz obrázek výše) pohyboval, byla totiž dočista odlišná. Její povrch byl skoro zcela pokryt ledovou masou, v mělčinách se však životu podařilo přežívat. Onen červík a jeho bří přitom během onoho přežívání zřejmě položili základy něčeho evolučně velmi významného. Totiž střev!
Vyplývá to ze studie Jamese Schiffbauera a Tery Selly, která byla publikována v časopisu Nature. Vědátoři si se svým týmem vzali na paškál právě fosilii červa rodu Cloudinidae, kterou v Nevadě u Pahrumpu v roce 2016 objevil tým Emmy Smith. Podařilo se jim s pomocí rentgenových snímků a dalších metod pozorování uvnitř fosilie najít něco pozoruhodně běžného – ano, našli první známá střeva.
Identifikovaný střevní trakt není složitý – jedná se toliko o podlouhlý trubkovitý útvar široký asi jako stéblo slámy, táhnoucí se podél celého těla. Šlo však o poměrně revoluční evoluční nápad! Možná se teď ptáte, jak živočichové absorbovali potravu před vynálezem střev. Do příchodu zažívacího traktu měli komplexnější živočichové stejný otvor pro příjem potravy i vylučování odpadu. Představte si něco takového dnes!
Ani si nechci představovat, co vám teď kontextová reklama asi prodává…
Dva jsou víc než jeden
Samozřejmě platí, že část zvířecí říše takto funguje stále – například koráli si pořád vystačí s jediným otvorem. S příchodem zažívacího traktu se však absorpce živin značně zkomplikovala a zefektivnila – a objevila se tak potřeba druhého otvoru. Cloudina je zatím nejstarším živočichem, kde tam můžeme najít ústa jako jeden otvor, a anus jako otvor druhý.
Asi každému teď dojde, k čemu se to hodí. Ale nejenom pro sexuální hrátky se ocení vícero otvorů. Se dvěma otvory v první řadě přichází možnost paralelně jíst a zpracovávat potravu. Ano, je to tak – mít možnost sedět na záchodě a u toho ukusovat zároveň klínek pizzy, je objektivně vzato dost zásadní evoluční výhoda! Dovoluje totiž paralelně hned/konzumovat potravu, a zároveň ji vylučovat. Čas je komoditou i ve světě zvířecí říše!
Složitější zažívací trakt navíc dovolil postupný rozvoj symbiotických mikroorganismů, které nejspíše hrály významnou roli i v další evoluci mozku a dost možná i lidské kognice. Tomu, co jsme, zřejmě do značné míry vděčíme právě skutečnosti, že se živočichové v průběhu evoluce naučili vyvinout si právě separátní střevní trakt.
Zdaleka ne všichni živočichové v dané periodě času přitom střevy již disponovali. Například Saccorhytus coronarius na obrázku níže, jehož 540 milionů let stará fosilie byla před pár lety objevena v Číně, si stále vystačil s jedinými ústanusem. Budoucnost však měla patřit výživovému multitaskingu…
Zpátky na výslunní
Jak už to v případě podobných paleontologických prací chodí, je nejspíše jenom otázkou času, než se objeví starší fosilie dokládající ještě starší evoluci střev. Tím samozřejmě nynější tým přijde o prvenství. Dějiny studia evoluce jsou nemilosrdné a hon za dalšími chybějícími články v ose času si žádá oběti. Pro poznání evoluce konečníku však posunutí poznání bude samože dobrou zprávou!
Obecně platí, že střeva a aktivity s nimi spojené máme tendenci vnímat… jako cosi podřadného a mrzkého. Alespoň ve srovnání s jinými orgány. Ruku na srdce, je to pravda. Podívejte se na instituce, které mají ve znaku srdce nebo mozek! A pak se zeptejte, která instituce by si dala do znaku střeva nebo konečník! Považuji to za jeden z paradoxů lidského života. Všichni, ale úplně všichni totiž kadíme (pokud jsme tedy zdraví) a zažívací trakt se v posledních letech ukázal být stále významnější i pro normální funkci mozku.
Je tak myslím na čase alespoň pro jednou pozvednou číši a vzdát holt zapomenutým hrdinům evoluce zažívacího traktu! Tak tedy na všechny červíky rodu Cloudinidae a jejich následovníky!
[LL]
Evoluce je temná a plná hrůz:
Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!
