Radiový záblesk z kosmu se opakuje co 16 dnů, ufouny ale nečekejte

TLDR verze: Máme další opakující se rychlý radiový záblesk! Ale spolu s ním máme i další přirozené vysvětlení toho, proč se takový signály z kosmu může opakovat. Studie tuna.

Rychlé radiové cože?

Rychlé radiové záblesky jsou radiové záblesky, které jsou rychlé, proto se jim říká „rychlé radiové záblesky. OK, když to budeme chtít popsat trochu méně trapně – jedná se o bleskově rychlé radiové signály, typicky zřejmě vydávané během hvězdné smrti či jiné podobně brutální události. I když by mnozí od rádiových signálů z kosmu možná čekali ufony, vesmír se při emitování radiových signálů obejde zřejmě i bez nich.

Ale pozor! Poměrně nedávno se objevil spešl typ těchto signálů, které se opakují! Podobný signály z kosmu, to už smrdí jinou inteligencí víc, co? Well, bohužel, ani v tomto případě se zatím u opakujících se signálů nepodařilo vyloučit přirozené jevy. Z přírody dobře známe spolehlivý zdroj opakujících se signálů (pulzary), který zřejmě za určitého kontextu může vydávat i signály FRBs.

Nejnověji však zápletka kolem opakujících se signálů zhoustla ještě vydatněji skrze nově popsaný signál FRB 180916.J0158+65, poprvé detekovaný na 16. září 2018, se totiž vrací s šestnáctidenní periodicitou! Tým Canadian Hydrogen Intensity Mapping Experiment (CHIME) přesněji zjistil, že po čtyřdenní aktivitě zdroje následuje dalších dvanáct dní ticha. A poté vše začne nanovo! Snaží se nám touto přesností někdo tam nahoře naznačit, že má odpověď na otázku života, vesmíru a vůbec?

Nejspíše opět… vůbec. Dvanáctidenní období ticha lze totiž dobře vysvětlit tím, že zdroj signálu (dost možná tradičně pulzar) obíhá nějaký obrovský objekt (dost možná tradičně černou díru či obří hvězdu), která tvoří signálu clonu. Modulace signálu rovněž postrádá stopy toho, co bychom očekávali od umělého zdroje. Takže svoje kostýmy šediváků, za které jste se určitě chtěli převléknout na oslavu prvního kontaktu, stále můžete nechat zandané v šatníku.

No jo, ale co když jde přesto o ufony?

Co je mnohem podstatnější – rychlé radiové záblesky jsou stále poměrně špatně detekovatelný jev. V posledních letech se v tom rapidně zlepšujeme, ale záblesků je tak málo, že jejich nepříliš dlouhý seznam můžete najít na Wikině! Představte si, kdyby existoval stejný seznam astronomických pozorování viditelného světla! Ten by nejspíše byl podstatně delší. Obecně se přitom předpokládá, že rychlé radiové záblesky kolem nás zřejmě prolétávají denně. Jenom je teprve v poslední době častěji „vidíme“.

Snažím se tím ilustrovat, že události jako opakující se záblesk jsou pravděpodobně ve vesmíru normální, byť se vyskytují relativně méně často. Momentálně žijeme ve fascinující době, kdy tyhle opakující se signály poprvé pořádně sledujeme! Ale to automaticky neznamená, že nás kontaktují ufouni. Jenom to nejspíše znamená, že jsme vůči projevům kosmu méně hluší, než jsme byli donedávna.

Opakující se signály totiž v posledních letech značně narostly! Na počátku svého webu jsem o jednom z prvních psal tady, o půlrok později psal o vystopování dalšího tady, a jenom před pár dny psal o dalším novém tady! Když si vezmete, že ještě před pěti lety nikdo moc nečekal, že by se radiové záblesky mohly opakovat, jejich častější reflexe nejlépe demonstruje rapidní zlepšení detekčních metod! Prakticky všechny záblesky přitom byly vysvětleny přirozeně – typicky skrze původ v nějakých hvězdných jeslích či pulzar chycený u černé díry či jiné podobně ujeté oblasti.

Doufám, že vám teď kontextová reklama prodává nějaké antény.

OK, ale co když…

Jasně, je tu samozřejmě i možnost, že některý (byť ne každý) opakující se radiový záblesk může mít původ i nějaké civilizace! Nezpochybňuju to. Ale třeba zrovna opakující se záblesky pocházející od pulzarů v okolí černých děr prostě vědátoři poznají na modulaci signálu. Jevy, které produkují rychlé radiové záblesky, jsou přitom tak energetické, že komunikovat skrze FRBs na obrovské vzdálenosti stovek milionů světelných let by bylo jako vyťukávat meziměstskou komunikaci morseovkou realizovanou pomocí atomových explozí

Lze zkrátka předpokládat, že natolik vyspělé civilizace, které by chtěly na tak velkou vzdálenost s někým mluvit, budou už mít trochu jiné, efektivnější technologie. Poněvadž rychlé radiové záblesky jsou prostě pro komunikaci poněkud nepraktické. Říkají vlastně jenom do okolí „hele, tady jsem!„. A lze skrze Fermiho paradox rovněž úspěšně pochybovat, zdali by podobně vyspělé civilizace chtěly něco podobného vlastně vytrubovat ven…

Přál bych si, abychom našli nějaké jiné civilizace, fakt že jo, lidi! Jenže pokud s námi komunikují skrze rychlé radiové záblesky, nejspíše jde o sebevrahy. A takové vesmírné kamarády bychom asi nechtěli poznat ani v případě, že by byli opravdoví! Na ty autentické, inteligentní signály z kosmu si tak budeme muset ještě počkat.

[LL]

Milovníci ufonů nemají zkrátka na růžích ustláno – a v případě jiných jevů:

Něco odhazující na YouTube video níže:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze