Objeven druhý zdroj opakujících se rychlých radiových záblesků

TLDR verze: odněkud z kosmu k nám přilítlo pár radiových signálů z jediného místa. A teď podruhé odjinud. Ufoni to tedy (tím spíš) nejsou.

FRB 2.0

Pojďme nejprve od Adama. FRB (neplést s FDR!) alias fast radio bursts alias rychlé radiové záblesky jsou rychlé radiové záblesky, proto se jim také říká… asi si rozumíme. Je tomu už asi 18 let, co jsme první z nich zaznamenali, a za to dobu jich přibylo cca k 60 kusům. Nebylo to určitě poprvé, co astronomové detekovali „něco na radiové frekvenci z vesmíru“.

Tradice podobných objevů je mnohem starší – a patří do ní třeba i detekce pulzarů, tedy rotujících neutronových hvězd, u nichž první objevitelé spekulovali o ufonském původu. FRBs (budu používat anglický plurál v češtině, protože jsem rebel) jsou však signály krátké a intenzivní asi jako řev někoho, kdo má rande se Smrtí – a které rovněž přišly vždy jednou z jednoho místa.

Tedy, výše uvedené platilo až do roku 2012.

Tehdy se totiž objevil signál FRB 121102, který přišel několikrát z jediného místa! Dočkali jsme se tedy aspoň v tomto případě signálu od KVEJGARŮ?! :O

Asi. Ne. Jak jsem rozebral skoro na den přesně loni, FRB 121102 byl po delší analýze identifikován jako pravděpodobný pulzar v silném magnetickém poli – pokřivení signálu totiž odpovídá právě průchodu magnetickým polem, a pulzary jsou z principu tělesa vydávající periodický signál, takže platí klasická nauka z dílny SMBC.

Zdroj: upraveno ze SMBC.

Dva jsou trend

No moment, ale co ten signál nejnovější? Co když se tím vše mění?! Nově detekovaný FRB se kreativně jmenuje FRB 180814 a zachytili jej loni v srpnu vědátoři pod vedení Mandany Amiri z kanadského projektu CHIME (celá studie zde). Nutno asi zmínit, že přilétá odjinud než FRB 121102, nikoliv ze stejného směru – jde tedy o druhý příklad stejného jevu.

Celkem se jedná o 13 opakujících se signálů, které uvízly v sítích radioteleskopů po periodu 3 týdnů. Zajímavé je, že minimálně 7 signálů má velmi malou frekvenci, 400 MHz. Doposud teoretické modely operovaly s tím, že FRB o relativně malé frekvenci existovat nemůže, protože za vydávání signálu musí být odpovědný silný jev, který takto nízko pod limbo tyčí nepodleze. Well, zase jsme o něco moudřejší!

Nemůže však konečně jít o mimozemskou morseovku varující nás před útočnou flotilou K.v.e.j.g.a.r.ů?!! :O

Asi. Ne. FRB 180814 je sice zajímavý, ale rámcově se příliš neliší od FRB 121102 – studie přímo mluví o podobnosti signálu, což naznačuje i možný podobný původ. Pokud něco, existence dvou podobných opakujících se FRBs naznačuje, že opakující se FRBs nejsou zase tak exotické ovoce mezi rychlými radiovými záblesky – a že tím spíše budou mít přírodní zdroj.

Zdroj FRB samozřejmě nevidíme, takže může jít doslova o cokoliv, ale řekněme si to takhle: dvě civilizace ufonů z různé části vesmíru k nám vysílají rychlé radiové záblesky o podobné modulaci, to by byla setsakra náhoda. Soráč.

(Leda, že by nevysílali podobný signál k nám, ale k něčemu… Co bylo po celou dobu z jejich pohledu v našich zádech..! :O )

Každopádně, nízká frekvence části FRB 180814 navíc indikuje, že jsme možná opakující se FRBs mohli detekovat již dávno, kdybychom poslouchali dostatečně nízko. Signál především umožňuje další srovnání s FRB 121102, na komplexnější analýzy si však počkáme. Prozatím lze říct jenom toliko, že jeden je unikát, ale dva jsou už trend, a opakující se FRBs budou asi poměrně běžný úkaz.

Zdroj: Vetřelci historického diskurzu, History

Tam někde venku je pravda (ve formě komparace)

Doposud všechny FRBs (opakující se či jednorázové) se nacházejí mimo naší galaxii – což je ale veskrze dobře, protože pokud by na podobně silná kataklyzmata došlo blíže, nejspíše bychom si toho mohli všimnout i v jiném spektru záření. Třeba v záření gama. Třeba i bez přístrojů. Protože by nám to odfouklo atmosféru

Nicméně, nabízí se také možnost, že bychom si FRB mohli povšimnout trochu opodál, ale přesto dost blízko i na pozorování jinými metodami – pokud by se nám podařilo spojit rychlý radiový signál třeba s gravitační vlnou, palbou neutrin, anebo třeba i starým dobrým viditelným světlem, výsledek by KONEČNĚ umožnil přiřadit FRB ke známějším jevům.

Možná tak za pár let detekujeme FRB, spojíme jej se supernovou pozorovanou ve stejném místě ve stejný den, a zjistíme, že signál daného úkazu odpovídá všem dalším starším FRBs, takže šlo celou dobu poměrně nudný fenomén (aspoň z pohledu lidí, kteří vyhlížejí naše nové mimozemské vládce). Na podobný druh srovnávačky ale furt jen čekáme.

Vsadil bych však svou dobrou pověst i příčesek, že se ji nicméně dočkáme podstatně dříve než kontaktu s ufony. Možná, že tam někde venku je pravda – ale poslední půlstoletí se nám velmi dobře vysvětlila zcela přirozenými jevy.

Nějaké další cinty lze najít i na mém článku na Neddu tady. Celou původní studii této novinky najdete na Nature.

A alternativnímu vysvětlení toho, proč hergot nemůžeme ufony furt detekovat, se věnovaly i moje podjednotky ve videu níže.

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a přátel vědy UP Crowd za podpory MUDRstart – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube.

 

Diskuze