Ne, výbuchu hvězdy Betelgeuse se letos asi nedočkáme

TLDR verze: Hvězda Betelgeuse začala nápadně oslabovat svit, objevila se tak PANIKA nad jejím možným brzkým výbuchem. Nejenže šance na něj jsou v dohledné době pramalé, nejspíše by ani nezpůsobil apokalypsu… Oznámení tu.

PANIKA o svátcích

Jenom máloco by bylo tak spektakulárním „koncem světa“ jako zasažení Země silným zábleskem záření gama. Jasně, dopad asteroidu nebo komety vypadá taky drsně – ale tuhle podívanou si „užijou“ jenom lidi nedaleko budoucího kráteru. Naproti tomu takové gama záření by mohlo (při dostatečné intenzitě) sežehnout ozónovou vrstvu minimálně na jedné hemisféře! Tím by okamžitě vystavil její obyvatele (a časem nejen je) smrtícímu UV záření. To by mohlo při dostatečné intenzitě během dnů zabít řadu rostlin, na nichž je závislý potravní řetězec, a spolu s nimi pak…

Výsledkem by byl čirý planetární hřbitůvek, který popisovala třeba Cesta – žádné pomalé čekání na jadernou zimu, ale pěkně rychlé Nazdar velké části biomu! Nakolik je ale něco podobného možné v dohledné době? pokud jste během svátků četli feedy, mohli jste se vyděsit zjištěním, že „riziková“ nedaleká (640 až 700 světelných let) hvězda Betelgeuse nápadně ztrácí jas. A možná se připravuje na svůj výbuch! Co bude pak? Vý bůh!

Není to zcela bez meritu – o riziku smrti Betelgeuse se ostatně ví dlouho. Betelgeuse má jako červený veleobr zhruba dvacetinásobek hmotnosti Slunce. Aby toho nebylo málo, průměr hvězdy je devětsetkrát větší než Slunce. Kdyby bylo Betelgeuse na místě naší nejbližší hvězdy, sahala by její atmosféra za dráhu Marsu!

Ale, jak už to chodí, čím jasnější hvězdy jsou, tím kratší dobu žijí. Betelgeuse má stáří jenom kolem 10 milionů let – dinosauři tedy hvězdu rozhodně pozorovat nemohli. Přesto se již blíží hrana smrti této hvězdičky. Co to ale v řádech lidských let znamená? A má nás Betelgeuse budit strachem v noci… po boku jiných věcí, co nás budí v noci?

Nohama zpátky na Zem

Ona poslední fáze života Betelgeuse trvá už milion let a názory na to, kolik času ji zbývá, se různí. Podle některých modelů může jít o další jednotky milionů let. Podle jiných může jít jenom o pár tisíc let! Na přesnou odpověď si budeme muset počkat, protože takto blízko a takto detailně jsme smrt podobné váhové třídy hvězd samože nikdy pozorovat nemohli.

Alespoň ne jako vědátorsky vybavení Homo sapiens. I nejnižší hranice tohoto časového odhadu ale naznačuje, že pojištění proti supernovám si nejspíše v nejbližších staletích ještě kupovat nemusíte.

Sváteční oznámení, které zájem o Betelgeuse & životní pojistky oživilo, bylo doprovázeno středními odhady výbuchu Betelgeuse za cca. 100 tisíc let. Řekněme ale, že se přesto mýlíme a Betelgeuse nám připraví supernovu už třeba stylově na příští Silvestr! Jaký by to mělo vliv na Zemi?

Nejspíše menší, než byste předpokládali. Na 640 světelných let by sice Betelgeuse byla nejjasnějším objektem oblohy po Slunci. Dokonce zřejmě po určitou dobu stejně jasný jako Měsíc v úplňku. Nezdá se ale pravděpodobné, že by ohrozila podmínky pro (stabilní) život.

Záblesk záření gama by k nám sice po určité době také doputoval rychlostí o fous nižší než rychlost světla, supernovy však záření gama nestříkají do svého okolí rovnoměrně. Pokud si představujete supernovy jako obyčejný výbuch, budete muset svou ideu přepsat.

Nejsilnější emise gama záření totiž supernovy zřejmě stříkají podél osy své rotace, tedy kolem „rovníku“. Jinými slovy, i relativně blízká supernova pro nás není život ohrožující, pokud rotuje šejdrem vůči pozici naší soustavy. Betelgeuse přitom právě podobným šejdrem zřejmě rotuje!


Doufám, že vám teď kontextová reklama prodává pojištění proti supernovám. 

Nejsme z lesa ještě venku

Platí to ale taky naopak a i relativně vzdálenější supernova by pro nás mohla být problémem, pokud bychom byli v cestě rotace její osy. Jedním z potenciálních rizik je třeba 5 až 7 tisíc světelných let vzdálená soustava WR 104.  Naštěstí je riziko stále poměrně malé – rozhodně menší než jiné, potenciálně bližší problémy.

Betelgeuse přitom není jedinou hvězdičkou z relativního okolí Země, která by nám (či spíše našim prapra…pravnukům) mohla udělat na čele vrásky. Rovněž mnohem bližší IK Pegasu, která je vzdálená pouze 154 světelných let, může zemřít jako supernova typu Ia. A tentokrát bychom u toho už mohli mít určité mrzení. Na druhou stranu, na tuto supernovu by nemělo dojít dříve, než sluneční soustava uletí při svém putování galaxií dostatečně daleko.

To vše ale ještě neznamená, že bychom z Betelgeuse neměli víc než jen pár světlejších nocí! Několik století po úvodní explozi (respektive v perspektivě Země poté, co k nám dorazí její světlo) by nás mohly zasáhnout vysokoenergetické částice. A ty by mohly představovat značný problém pro komunikační systémy a kosmickou dopravu.

Rovněž neplatí, že na podobný útok gama záření na pozemský biom nikdy nedošlo. Záblesk gama záření je jedním z podezřelých z vymírání orgovik-silur před cca. 450 miliony let (neplést se třetím silurským vymíráním). To zahubilo na 60 % biomu – a patří mezi největší (dosavadní) pětku vymírání!

Není to v kosmu vlastně nic překvapivého – spíše je překvapivé, že v naší galaxii na podobné jevy nedochází častěji

Najděte Belteuse, než si on najde vás!
Najděte Belteuse, než si on najde vás!

Nightmare after Christmas

Statistika, která je však děravá jako cedník z výprodeje, naznačuje možnost podobně silného gama záření zasahujícího Zemi asi dvakrát až třikrát za 1 miliardu let. Ačkoliv se tak Betelgeuse nejspíše bát nemusíme, smírčí konec článku by byl trochu nuda. Pokud se tedy budeme přesto chtít postrašit, při pohledu na kalendář se „skoro“ zdá, že bychom se v průměru měli dočkat dalšího záblesku záření gama! Plus mínus, samože, asi 50 milionů let.

Světlo z Betelgeuse k nám přitom putuje víc jak šest století. Takže teoreticky (hypoteticky…) samože hvězda mohla po svém námi dnes pozorovaném „slábnutí“ bouchnout už v době, kdy Jan Hus ještě tahal kačera po dvoře! A nám by pak ve 20. letech mohla překvapit fascinující podívanou, a možná nás i konečně zbavit úmorných debat o rizicích jiných potenciálních katastrof!

Ale do loterie bych si na to nevsadil ani cukroví přežívající od vánoc.

[LL]

Vesmír je temný a plný hrůz – doslova i metaforicky!

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze