Příliš velká regulace GMO stojí zdraví i životy, tvrdí nová kniha

TLDR verze: Vědec Ed Regis ve své knize popisuje, jak přílišná regulace GMO potravin stojí lidstvo mnoho životů ročně. Vlivem absence vitamínů umírá až 600 tisíc lidí ročně na něco, co by mohla třeba snadno řešit takvaná zlatá rýže. 

Někoho straší duchové, někoho GMO

Asi už jsme všichni někdy slyšeli, že pokud sníme něco GMO, tak dostaneme rakovinu, uteče nám pes a narostou nám chapadla. Tyto argumenty jsou pro většinu poučených laiků stejně jako pro vědeckou komunitu úsměvné. Nicméně v reálu fakt, že GMO alias transgenní plodiny (leč nejen ty) jsou takto démonizována a následně přespřísně regulována, není hoden humorů!

Motivace pro tvorbu GMO potravin je povětšinou jednoduchá. Lidé se množí o něco rychleji, než jsme schopni zvyšovat výnos plodin. To znamená, že potřebujeme vyšlechtit plodiny, které mají větší výnos, jsou odolnější a pokud možno výživnější. Nic, co by mělo vyvolávat obavy.

Jak ale bohužel popisuje autor Ed Regis ve své knize, právě to, že GMO je zbytečně regulováno a zakazováno znemožňuje přísun této vylepšené potravy těm nejpotřebnějším. Výsledek? Statisíce podvyživených a mrtvých v rozvojových zemích každý rok.

Anti-GMO aktivisté, leč mají dobré úmysly, škodí těm nejpotřebnějším. A ač na povrchu jejich argumenty mohou na první pohled dávat smysl, pod tlakem vědeckých důkazů z nich nic moc nezbývá. Toto udílí je po většině založené na strachu z neznámého, a v horším případě, také lobbingu velkých korporací.

GMO pro lepší svět

Případ asi nejznámější GMO plodiny, která by skutečně mohla udělat díru do světa je tzv. zlatá rýže. Pomocí technologie genové editace byla už před dekádami upravena tak, aby obsahovala beta karoten i semena, nejen listy. Myšlenka byla, že beta-karoten (jakožto prekurzor vitaminu A) poskytne dětem v rozvojových zemích tolik potřebný zdroj tohoto provitaminu. Tím by se zabránilo slepotě právě z nedostatku tohoto vitaminu.

Typické argumenty proti GMO jsou ty, že GMO není přírodní, tudíž to pro nás není dobré. To není ani paralen, očkování či antibiotika, ale málokdo by argumentoval pro zákaz těchto potřebných léků. Na druhou stranu, poměrně velmi přírodní je takový kyanid, ale málokterý naturalista by si jej asi vědomě podával, jen protože je přírodní…

Dalo by se opakovaně argumentovat, že transgenní rostliny používají stejný mezidruhový přenos genů, který dělají zcela přírodně i viry a jde o významný nástroj evoluce- ale nevím, jestli to nebude mlácení prázdné rejže.


Doufám tedy, že vám teď kontextová reklama neprodává vitamín B17…

Další, už poněkud logičtější argument je, že v GMO jsou geny. Tedy konkrétně nové geny a jejich produkty, které jsme dříve nekonzumovali. Když pominu fakt, že jakékoliv proteiny vzniklé těmito geny se extenzivně testují, zda-li NÁHODOU nemají negativní účinky na lidské zdraví (nemají), zde je částečně pochopitelné, že lidé mají obavy konzumovat kukuřici, kde se nachází gen z půdní bakterie.

Vtip je ale v tom, že řada GMO plodin určena pro lidskou konzumaci se modifikuje tzv. editací genů. Tento přístup nepřináší geny nové, pouze upravuje, popř. vypíná či zapíná geny stávající. Tahle forma šlechtění vlastně není nic jiného, než urychlení klasického šlechtění moderními metodami.

Přírodní vs. lidské?

Strach je tedy stejně přirozený jako transgenní praktiky. Jistá míra rozumné regulace, testování a dohledu je zcela legitimní. Třicetileté odkládání aplikace zlaté rýže legitimní už ale není. Tato zbytečná omezení nejen regulují dostupnost těchto potravin, ale i další tvorbu potřebných GMO plodin, které by například mohly být přirozeně odolné proti různým patogenům. Toto by časem eliminovalo potřebu používat syntetické pesticidy, ze kterých byly některé prokázány jako karcinogeny a rozhodně ne úplně košér pro životní prostředí.

Musíme si tedy vybrat, jestli jsme spíše pro transgenní plodiny nebo pesticidy. Organické zemědělství totiž lidstvo momentálně neuživí, a hladomory jsou už doufám mimo módu.

Argumentujeme pro úplnou deregulaci GMO? Ne tak docela. Je důležité, aby bylo něco tak podstatného, jako potravina pro velkou část světa důkladně prostudována. Ale v případě, že se prokáže jako účinná a bezpečná je nutné ji vypustit do světa. Rozhodně jsou pro rozvojové země větší hrozba než geny nedostatek potravy a živin, a pro moderní svět zase chemické postřiky, kterými se rozhodně nešetří.

V neposlední řadě lze také vypíchnout argument, že transgenní plodiny „pouze“ léčí symptomy, nikoliv příčiny podvýživy. To je sice optikou ekonomie pravda – ale pořád to nic nemění na tom, že nám v jihovýchodní Asii ročně umírá přes 600 tisíc lidí na nedostatek vitamínů obsažených právě ve zlaté rýži, kterým bychom mohli pomoct teď hned i bez změny celosvětového ekonomického systému. Ale sytý zřejmě hladovému nevěří.

A zapomeňte na Monsanto – transgenní plodiny dávno sahají za tuhle společnost a objektivně dovedou divy. Třeba v letošní studii získávající více biomasy. Anebo vloni opět v případě rejže zde.

Mutantům svítá na lepší časy

Navzdory tomu, že ohledně regulace GMO už bylo napácháno dost škody, a boj za deregulaci rozhodně není u konce, svítá, alespoň trochu, na lepší časy. Zlatá rýže by po loňském schválení FDA mohla být do konce tohoto roku schválená na pěstování v Bangladéši a Filipínách, kde je nejvíce potřeba a mohlo by se konečně dokázat, jaký dar GMO potraviny pro lidi můžou být.

A ačkoliv to, co se stalo, už nezměníme, úspěšný tlak vědců a brzy snad i otestování zlaté rýže v praxi snad brzy způsobí, že stigma okolo GMO upadne úplně. A konečně začne pro lidstvo nová éra prosperity bez zbytečných hladomorů i chronických nemocí. #notbeingadramaqueen

[ML]

Pro fanoušky i odpůrce GMO tématu si též pusťte video tuna:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze