Blíží se antikoncepce pro muže, která zároveň léčí neplodnost?

TLDR verze: Ubrání či přidání stejné molekuly by mohlo vést ke zvýšení či snížení šance na spojení spermie s vajíčkem. Zatím to však bylo demonstrováno jenom částečně a u myší. Studie tu.

Dva v jednom

Proces oplození vypadá na první pohled jednoduše. Spermie a vajíčko se potkají, a pokud si rozumí, mají dostatek společných zájmů plus jsou schopny si představit si společnou budoucnost, dojde k jejich splynutí a vznikne zárodek. Jenže nic není tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá. I v dnešní době úžasných medicínských pokroků představuje stále početí lidského potomka pro mnohé páry (či jiné počty) problém.

Důvody by trvalo rozebrat dlouho, dílem mezi ně ale patří i skutečnost, že oplození je v reálu ještě něco složitější než formulář daňového přiznání. Spolu s pokroky v medicínské vědě tak zjišťujeme, že k úspěšnému procesu oplození je potřeba mnohem více než jen vajíčko a spermie. Spermie i vajíčko musejí být nejen zdravé a vitální. Ale sekundovat jim také musí řada dalších speciálních proteinů a jiných molekul, bez kterých by ke splynutí pohlavních buněk vůbec nemohlo dojít.

Pochopením komplikovaného procesu oplození a různých faktorů které se na něm podílejí se zabývala i Claudie Rival a její kolegové (snad ne rivalové!). Jejich studie sice zkoumala pohlavní buňky myší, ale mohla by potenciálně vést k vyvinutí nové metody, která by pomohla s léčbou neplodnosti. A nejen to. Mohla by také naopak totiž mohla pomoci při vývoji antikoncepce pro muže!

Rivalka se spolu se svým týmem zabývala právě výzkumem molekul, které se podílejí na splynutí vajíčka a spermie. Jedněmi z těchto látek jsou například proteiny IZUMO1 a JUNO. Protein IZUMO1 je nesen na povrchu spermie, a interaguje s receptorem JUNO na povrchu vajíčka. Pohlavní buňky se tak přes tyto proteiny spojí, což vede k jejich splynutí a k oplození. A měsícům špatného spánku a dalším dekádám stresu pro rodiče…


Doufám, že vám teď kontextová reklama prodává antikoncepci.

Zatím u myší

Proteiny IZUMO1 a JUNO sce byly objeveny již před nějakou dobou, proces oplození však neřídí samy a podílí se na něm zřejmě ještě celá řada dalších molekul. Jednou z nich je fosfatidylserin (dále PtdSer). PtdSer je malá lipidní molekula, která hraje v organismu důležitou roli. Jedná se totiž o „značku“ která označuje staré nebo poškozené buňky kterých se má tělo zbavit.

Během výzkumu myších pohlavních buněk si ale Rival et al. povšimli, že myší spermie nesou na svém povrchu právě tuto molekulu. A to přestože se jednalo o zdravé a aktivní buňky. Vědátoři se tedy zaměřili na vajíčka myších samic. Cílem bylo ověřili, zda tento lipid interaguje s receptory na povrchu vajíčka. Tedy podobně jako interagují IZUMO1 a JUNO. A skutečně několik receptorů našli.

Dalším krokem bylo ověření jejich funkce. Vědci zablokovali tyto receptory, takže nemohlo docházet k jejich interakci s PtdSer na povrchu spermie. A ejhle! Spermie a vajíčko nesplynuly a nedošlo k oplození. Tento drobný lipid tedy zřejmě, podobně jako proteiny IZUMO1 a JUNO zastává důležitou roli při oplození.

Bude levnější chleba? Možná ano! Pokud se tato role PtdSer potvrdí, mohlo by to mít celou řadu potencionálních využití. Jedním z nich by mohlo být vyvinutí metody, která zvýší šance na početí pro páry, které mají s početím problém.

Pokud by se totiž podařilo zvýšit produkci tohoto lipidu na povrchu spermií a produkci jeho receptoru na povrchu vajíčka, mohlo by to výrazně zvýšit šanci na početí. Pravděpodobnost početí totiž není dána jen množstvím spermií a jejich vitalitou. Ale také právě jejich schopností úspěšně splynout s vajíčkem. Další možné využití by mohlo být naopak při onom vývoji antikoncepce pro muže

I cesta je cíl

Různé metody zabraňující početí, jako jsou hormonální antikoncepce nebo antikoncepční tělíska, mohou mít pro ženy při dlouhodobém užívání negativní vedlejší účinky. A spousta mužů je zase naopak líná si nasadit gumu…

V posledních letech tak vyvstává snaha vyvinout kontraceptiva, která by mohli užívat muži, kteří jsou zrovna shodou nešťastných okolností alergičtí na pryž. PtdSer by mohl přispět k vývoji právě takovéto metody. Pokud by se totiž podařilo snížit hladinu tohoto lipidu na povrchu spermií, nebo ho z povrchu buňky zcela odstranit, mělo by to teoreticky spermii „deaktivovat“. Takže by nebyla schopná splynout s vajíčkem a oplodnit ho.

Nová léčba neplodnosti a antikoncepce pro muže v jednom zní sice krásně. Ale stále se jedná pouze o prvotní výzkum a praktické využití je zatím v nedohlednu. Jinak by o tom ale nepsal Vědátor, nýbrž reklama v lékárně. V rámci této studie byly zkoumány pouze myší pohlavní buňky. Studie na lidských pohlavních buňkách, ač jsou dle autorů výzkumu v plánu, ještě nezačaly.

Jak už navíc píšu asi potřetí, proces oplodnění je velice komplikovaný a podílí se na něm zřejmě ještě mnohem více faktorů. PtdSer také kromě své úlohy při oplodnění zastává v organismu celou řadu dalších funkcí. Ty zatím nejsou zcela pochopeny. Není tedy jasné, jak by změna v produkci této konkrétní látky mohla ovlivnit jiné geny v těle.

Zatím se také nepodařilo vytvořit myš, respektive myšáka, který by tento lipid PtdSer na spermiích vůbec neprodukoval. Aby bylo možné skutečně ověřit jeho funkci. Jinými slovy, i tým Rivalové přiznává, že výzkum má zatím určité nedostatky a jeho praktického využití se zřejmě hned tak nedočkáme.

Přesto působí v něm třímá velký potenciál ve snaze přispět k našemu porozumění komplikovaných procesů, kdy začíná vznikat nový jedinec. Pokud z toho navíc bude i cesta, jak two in one vyřešit šmahem plodnost i neplodnost, bude to v rámci bádání už jenom milý bonus navíc!

[SKS]

A když už jsme u těch léků…:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze