Prasata umějí užívat nástrojů, došlo na první pozorování

TLDR verze: Nástroje zdaleka nevyužívají jenom lidé – ač záleží, co si pod „nástrojem“ představíte. Nejnovější práce zdokumentovala, že primitivní nástroje umějí používat i prasata! Studie tu.

Není nástroj jako nástroj

Člověk moudrý rád odlišuje sám sebe od „zvířat“, jako kdyby Homo sapiens vznikl z Čistého vzduchu a Ryzí krásy. Pomiňme, že řada lidí se stále domnívá, že tomu tak nějak fakt bylo – i ono oddělování „člověk“ vs. „zvěř“ je totiž poněkud nesprávné. Homo sapiens pořád zvíře je. Možná hodně atypické, snad i historicky výjimečné. Ale jeho atributy, byť ne tak pokročilé, najdeme u zvířat jiných!

Jazyk, matematika, dokonce možná i jednoduchá spiritualita byly pozorovány i ve zbytku zvířecí říše. Velký mudrc kdysi pravil, že člověk se od zvířat liší nepoužíváním jazyku z očistě genitálií. Mé studium dokumentárních filmů o mezilidské anatomii však i to rozporuje. Dokonce i ty nástroje, dost možná pradůvod vzniku civilizace, zvířata používají. Byť opět v podstatně jednodušší podobě.

Že si opice při pojídání mravenců pomáhají dřívky, se ví dobře, a není to tak šokantní. Přeci jen, jsou to naši příbuzní. Ale když obdobu téhož činí i vrány, delfíni nebo chobotnice, začíná být jasné, že minimálně u vyspělejších živočichů je používání nástrojů možná konstantou, nikoliv výjimkou.

Nástroji se nyní nemyslí „kladiva“ a „imbusáky“, dokonce ani „pazourky“ nebo něco montovaného dohromady. Nástroj je v zásadě cokoliv, co není součástí původního biologického organismu (třeba nehty, drápy, zuby), ale plní to přesto praktickou úlohu.

Zmínění delfíni tak při rytí do dna během svačinky využívají pro ochranu svých čumáků mořské houby. Chobotnice si zase pomáhají kokosovými ořechy nebo schránkami korýšů při vytvoření jednoduchých „obydlí“. Obojí může působit trochu jako nástroje pro chudé, značí to však jistou kognitivní pokročilost organismu a jeho mozku. Dost možná nejpřekvapivější jsou vrány, které byly pozorovány, jak si nástroje skutečně skládají. Při vytahování larvy zevnitř krabice si z různě na sebe nasaditelných dřívek (!) smontovaly dlouhý šperhák a larvy si vytáhly.

Stroj: University of Oxford

Nikoliv opice, ale ptáci po nás jednou kdyžtak přeberou Zemi. Pan Hitchcock měl zase pravdu!

Prasata v akci

Pojďme ale k nejnovějšímu zjištění stran využívání nástrojů u prasátek. Ty dosavadní výzkum využívání nástrojů povážlivě přehlížel, a to ačkoliv se obecně soudí, že patří mezi nejchytřejší druhy vůbec. Nová studie Meredith Root-Bernstein z Université Paris-Saclay tuto historickou křivdu konečně napravila skrze pozorování prasátek druhu Sus cebifrons alias prasete visajanského. To v zásadě připomíná klasického divokého kance z českých… well, spíše už z filmů pro pamětníky, než z lesů. Popojedem.

Meredith si poprvé opakovaně všimla využívání nástrojů v pařížské zoo, akurátní publikační práce však potřebuje o fous víc než storíčko na Instáči. Později se tak vrátila pozorovat hlavní trio zástupců druhu i s kolegy a vytvořila první strukturované sledování využívání nástrojů u daného druhu živočicha.

Celkově bylo pozorováno podobné využívání dřívka, a to u všech tří jedinců, dvou samic, jednoho samce! Samec jej využíval k rytí do země při hledání potravy, samice pak při budování hnízda (ano, prasata staví hnízda pro mladé). Jak báječně inteligentní tvorové to jsou!


Doufám, že vám teď kontextová reklama prodává nějaké vepřové…

Pravda, jednoduché využívání kousků dřeva sledovali výzkumníci již mnohem dříve, zatím ale nikoliv pro rytí do země. Pozorování nejnovější přitom naznačuje, že na předání „chování“ došlo mezigeneračně – mezi samicí a mládětem, potažmo i mezi samicí a samcem.

Závěry byly později ověřeny na navazujícím pozorování na podzim, kdy výzkumníci ukryli ve výběhu potravu, a následně sledovali, jak si při jejím odhrabování různá prasátka (včetně potomků jedné ze samic) pomáhají kusem dřeva. Při pohledu na video níže si možná opět řeknete, že jde o nástroj dost na pendrek… Ale potom asi o to více oceníte, jak obrovsky významný pro lidstvo byl evoluční vynález palce v opozici ke zbytku prstů!

Pěkné prasečinky!

Přesto zůstává řada neznámých. Předně je například diskutabilní výhodnost používání nástrojů. Při rytí do země užitečné jsou – ale při stavbě hnízda se nezdály být příliš efektivní. To naznačuje, že pro tuto potřebu byl nástroj využíván poměrně čerstvě, až se chce říct experimentálně! Ano, vyvíjejí se nám doslova před očima!

Samec Billie si například se dřevem i při rytí do země počínal poněkud neohrabaně, ale není z tak krátkého pozorování jasné, jestli s nástroji přišla samice Priscilla anebo jiné, starší generace. V neposlední řadě platí, že pozorování bylo učiněno stále v zoo, nikoliv divočině. Všichni tři jedinci se narodili v zajetí. Což nám obrázek o chování celého druhu příliš nedává.

Stále ale platí, že kontumačně víme o minoritě živočichů (včetně člověka), které umějí využívat nástroje. Prasátka tak patří do rodiny rostoucí, ale nikoliv nekonečné. Obviously ale výzkum v zásadě teprve začíná…

Jde však o první vlaštovku, jakých prasečinek jsou prasáka také schopná! Pozorování v podobných aktivit je inherentně pěknou polízanicí, protože zvířata se obecně s člověkem za krkem nevěnují ani tak budovatelské činnosti, jako spíše prchající činnosti.
Snad nám však další sběr dat – i skrze moderní techniku jako levné fotopasti anebo drony – řekne víc o tom, jestli po nás Zemi zdědí spíše vrány anebo prasata jako vítěz jejich nevyhnutelné války.

Pan Duke Nukem měl totiž možná také pravdu!

[LL]

Třeba bychom ale prasata mohli vylepšit sami! Anebo raději ne…

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze