Mezihvězdná kometa Borisov vypouští kyanogeny, jeden ze stavebních bloků života

TLDR verze: Navzdory šokantnímu titulku není třeba se obávat, že nás Borisov vyhladí. Látka je u komet běžná – a potvrzuje, co astronomové dlouho tušili. Prepublikovaná studie tuna.

Podruhé poprvé

Nedávný objev (od minulého týdne již oficiálního) druhého mezihvězdného objektu 2I/Borisov budou jednou z nejzajímavějších astronomických událostí roku. Nejde jenom o to, že ‚Oumuamua má nyní konečně „sourozence“, díky čemuž můžeme mezihvězdná tělesa lépe srovnávat. Začínám se nám však konečně rozšiřovat i sám katalog naznačující, jak přesně vypadají mezihvězdné interakce hvězdných soustav.

Co si systémy předávají? A jak? Po dlouhé dekády se předpokládalo, že na výměnu matroše mezi systémy může docházet. Na něco podobného ostatně spoléhá teorie (hypotéza) panspermie, která si myslí, že život začal mimo Zemi a k nám byl jen přivlečen. Je docela možné, že podobný mechanismus by mohl být zcela běžný, a galaxie je plná stejných základních kamenů života. Než ale budeme pokračovat dále, dáme si pauzu. Jestli totiž o Borisovu nic moc nevíte, klidně si zatím pusťte moje video z minulého týdne shrnující Borisova vůči ‚Oumuamua. Já tu zatím počkám.

Hotovi? Tak super. Nyní totiž máme první měření složení emisí plynu z Borisova, který svého druhu podporuje některé dosavadní předpoklady astronomů. Provedl jej mezinárodní tým astronomátorů z USA, Evropy a Chile pod vedením Alana Fritzsimmonse. Ten s využitím pozemních teleskopů uvěřil, že v ohonu Borisova je přítomné sloučeniny kyanogeny. Je to vůbec poprvé, co se podařilo detekovat látky u mezihvězdného objektu (což ale není překvapivé, když jsme takové objekty poznali zatím jen dva, a jeden jsme navíc viděli ostře jako po osmi pivech)!

Proboha, Borisov vypouští kyanid, zachraň se gdo můžeš!“ jsou ale přesně ta slova, co teď nemá smysl provolávat. Kyanogeny v ohonu sice podobně vyvolaly paniku v roce 1910 při průletu Halleyovy komety, díky čemuž pak šly na dračku „léčivé“ comet pills, to celé navzdory tehdejšímu ujišťování majority odborníků, že se nic nestane. Ale od té doby jsme přece ušli mnohem dále, a nějaké primitivní pavědecké hoaxy neslučující se s vědeckým konsensem přece nemají šanci na to se dnes nějakým způsobem rozšířit mezi všeobecnou populací…

P A N I K Á

Popojedem. Radši.

Jak Halleyovka nicméně naznačila, kyanogeny jsou v ohonu komet ve sluneční soustavě poměrně běžné. Není se čemu divit – kyanogeny jsou jeden z významných základních kamenů života! Doposud ale nebylo zcela jisté (byť to bylo velmi pravděpodobné), nejsou-li kyanogeny častější v materiálu, z něhož vznikla naše soustavě, v kontrastu k soustavám jiným.

Přesvědčivá detekce kyanogenů v ohonu Borisova naznačuje, že kyanogeny však zřejmě budou poměrně běžnou podívanou i venku. Sluneční soustava není alespoň po této chemické stránce výjimečná.

Neškodnost (či vlastně spíše prospěšnost i pro náš vlastní vznik – vztáhneme-li to na komety obecně) emisí Borisova však nutně neznamená, že interstelární objekty jsou neškodné i v dalších směrech. Poněkud znepokojivá je jejich mezihvězdná rychlost a horší detekce. Kdyby to ‚Oumuamua či Borisov napraly do severní polokoule, bylo by z toho mrzení pro celou civilizaci! Nešlo by sice i impakt na úrovni K-PG, který udělal šach mat dinosaurům, ale přesto bychom nejspíše oběti počítali v milionech.


Doufám, že vám teď kontextová reklama prodává comet pills.

Astronomové mají dnes velmi dobrý přehled na potenciálně rizikovými tělesy (asteroidy) protínajícími dráhu Země. Chce se říct, že známe drtivou většinu z těch ve sluneční soustavě, a nemáme se od nich v dohledné době čeho bát. Ale ‚Oumuamua a Borisov naznačují, že návštěvy zvenku jsou poměrně časté, a můžou sebou nést jistý risk. Samozřejmě, je fakt, že pokud jsou návštěvy časté, a zatím se nám (co paměť sahá) nic nestalo, není třeba důvod hysterčit. Jisté mírné znepokojení z neznámých objektů stran bezpečnosti Země však přesto panuje.

Obecně se zatím z pár týdnů měření zdá, že Borisov kypí nečekanou aktivitou. Nejzajímavější bude zřejmě 2. prosinec tohoto roku, kdy se má Borisov nejvíce přiblížit ke Slunci. Teprve poté začne to pravé měření, které se potáhne celé měsíce! To celé za předpokladu, že se Borisov při průletu nerozpadne. Což by bylo ale také milé, protože nějak takhle se asi rozpadl i ten dezolát ‘Oumuamua. Takže by všechno sedělo do tezí ještě o něco víc!

Co na to Fermi?

Znamená tedy objev kyanogenů v ohonu Borisova něco významného pro stopování vzniku života? Nejspíše jenom to, že tahle sloučenina je běžní i v jiných systémech, a má i stejnou metodu doručení. Což naznačuje i jisté pozitiva pro možnosti panspermie, byť jen velmi nepřímo. Uvážíme-li, jak významné byly sinice (neboli cyanobakterie!) na počátku éry života na Zemi, zdá se, že minimálně v našem hvězdném okolí jsou co do kyanogenů startovací podmínky podobné!

O to víc se ale opět prohlubuje králičí nora jménem Fermiho paradox… Snad nám o podobnosti či rozdílnosti Borisova i vůči domorodým kometám sluneční soustavy řekne pozorování po počátku prosince. Do té doby nezbude než se obrnit trpělivostí… A to jak pro další čekání, ale i nenulovou šanci, že kolem průletu Borisova opět vznikne nějaká podobná PANIKÁ jako století nazpět u Halleoyvky!

[LL]

O Fermiho paradoxu také opilecky viz níž:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze