Lidé mají části schopností regenerace končetin jako ještěrky. Teoreticky

TLDR verze: V lidském genomu zůstala zachovaná miRNA, která například u axolotlů reguluje kompletní regeneraci končetin. U lidí má roli v rychlejší regeneraci kloubů kotníků oproti kyčelním. Studie tu.

Kopytem sem, kopytem tam

Stáří je na pendrek. Krom toho, že chytíte deprese z toho, že jste za zenitem, se vám množí i riziko nádorových onemocnění, horší se paměť, začnou vás bolet i tak trapné věci, jako vaše vlastní klouby (klouby!)  a navíc jste za záporáka pokaždé, pokud ze sedačky v autobusu vyhodíte kohokoliv, kdo nemá jediný šedý vlas. Možná, že alespoň z částí z toho by mohl – jednou – pomoct aktuální výzkum stran regenerace kloubů… a třeba i končetin.

Není to tak dávno, co jsem tady psal, kterak lidstvo přišlo o klíčový protein chránící před infarktemHomo sapiens, zdá se, však někde v evoluci poztrácelo nejeden gen, který by mu usnadnil život. Tentokrát by to mohla být schopnost regenerovat klouby.

Některá zvířátka, jako třeba axolotl, nemají s dramatickou regenerací problém. Prostě si tu nožičku nechají narůst znova. V ještě extrémnějším případě jsou ploštěnci schopní dorůst i po tom, co je nakrájíte na úhledné kostičky. Dánio pruhované (akvarijní rybička) je dokonce schopné regenerovat poškození srdce. Kdyby ale naše schopnost regenerace nebyla omezená, asi by hierarchie nároku na sedačku v autobuse vypadala jinak.

Podle autorů nové studie Ming-Fenga et al. tomu však takhle nebylo vždy, a dávný předek člověka byl schopný i náročnější regenerace. Navíc děti někdy regenerují konečky ztracených prstů. Zbytky po této schopnosti jsou pak roztroušené v našem genomu, byť už nejsou propojené do fungujícího systému.

Mírná regenerace skrze miRNA?

Vědci nejprve datovali stáří kolagenu, který se v lidských kloubech nachází. Kolagen je protein (byť by se mohlo zdát, že je to nebeská mana koncentrovaná do BB krémů), a protein se skládá z aminokyselin. Postupem času některé aminokyseliny podléhají změnám, a změřením frekvence těchto změn je možné určit, jak starý protein je.

Nejstarší kolagen se tak nachází v našich kyčelních kloubech, mladší v kolenech a úplně nejmladší v kotnících. Moment, on není všude stejně starý? Znamenalo by to *gasp* že se snad v našich kotnících obnovuje, regeneruje??!

U zvířat, která regenerují, je proces dle nejnovějších vědeckých poznatků dirigovaný miRNA. Co jsou proboha miRNA? Člověk má dost z toho, aby si zapamatoval, že z DNA se přepisuje mRNA, a z mRNA překládá protein… V biologii je brajgl, dámy a pánové.

MiRNA jsou mikroRNA, tedy curcky mnohem kratší než mRNA. Velmi často jsou k nim ale komplementární – což znamená, že když k miRNA doplave ke „své“ mRNA, přilepí se na ni. Společně s miRNA se pak na mRNA ještě připojí proteiny, které mRNA zdegradují, nebo jí minimálně znemožní se přeložit do proteinu. MikroRNA si tedy můžete představit jako takové molekulární šikanátory mRNA.

MiRNA, které kontrolují proces regenerace třeba v axolotlovi, se v evoluci zachovaly až do dnešních dní i v lidech. A dle očekávání – místa, kde se tyto miRNA vyskytovaly, korespondovaly s místy vyšší/nižší regenerační schopností kloubů.

Výrobci protéz mě teď určitě nenávidí!

Bude noha levnější?

Znamená to, že kdybychom dovedli pospokojovat a reaktivovat ony genové povely, mohli bychom si také začít dorůstat končetiny jako Deadpool? Well, možná jednou. Ale jako obvykle, není to tak jednoduché.

Aktuální tým samože nejsou jediní vědátoři, kteří nad regenerační schopností kloubů bádají – a tak se množí studie, které popisují, že regeneraci kloubů ovlivňuje ještě třeba „značkování“ DNA pomocí methylace. Celý proces tedy ještě rozhodně zmáknutý nemáme. Rozhodně je zatím naivní očekávat, že léčba bude do roka i ve vaší lékárně.

Pokud by se ale našel způsob, jak mechanismus regulovat léky, případně by nikdo zásadně nezpodělal genovou léčbu natolik, že by se dostalo i na léčbu kloubů, mohli bychom se podle autorů dočkat i kompletní regenerace kloubů po tom, co se stářím opotřebují. Revoluce nároků na sedačku v MHD i pro mladší ročníky nikdy nebyla víc na dosah.

[TL]

Přinejhorším si ty bolavé nohy ufikneme a necháme natisknout nové. Prý už za dekádu až pět!

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama