Armády se začínají zajímat o Měsíc a cislunární prostor

TLDR verze: Co budou chtít vojáci na Měsíci? Především více prostoru a více paliva – takže stejně jako na Zemi, vlastně. 

Vojáci na Měsíci?

Nedávno vyvolalo rozruch zjištění, že „děti dnes už nechtějí být astronauty, ale youtubery„. Za sebe musím říct, že jsem jako malý taky nikdy nechtěl být astronautem – chtěl jsem být důstojníkem Hvězdné flotily ve Star Treku! Na co být astronaut, který musí kadit do trubiček, když můžete nejen užívat orgie na holopalubě, ale zároveň jsou vaše kosmické mise vznešené, badatelské a mírumilovné! Well, možná jsem bohužel koukal na špatnou sci-fi frančízu.

Minulý týden totiž oficiálně znovuzahájil provoz nový lampasácký kutloch americké armády jménem United States Space Command. Ne, není to ještě ani zahájení dlouho propíraného Space Force. Ne, není to ani poprvé, co něco takového vzniklo. Space Command vznikl už v roce 1995, byl však v roce 2002 v rámci všeobecně propojující reorganizace po 11. září spojen s US Strategic Command.

Nynější nový Space Command je však tak není úplně nové nátury, jde však poměrně evidentně o pokračování tahu administrativy prezidenta Trumpa na určitou militarizaci kosmu. Jejíž součástí bude zřejmě i zamýšlený Space Force (pokud vznikne). Politické hiphopování tam či onam se mnou prosím projednou nesdílejte, tlak na vznik kosmických vojenských sil souvisí s nynější americkou vládou spíše minimálně a je nadstranický.

Téma vojáků v kosmu na první pohled s vědou příliš nesouvisí, ale fakticky jenom na ten pohled první. Podobně jako DARPA momentálně dost pumpuje finance do neurovědy a léčby PTSD (primárně aby léčila veterány, sekundárně to však bude mít vliv i na civilní mediínu) a robotiky (podobně), Space Command/Space Force mají potenciál cosi podobného realizovat i v rámci kosmonautiky.

Proč Měsíc?

Eticky to bude asi poměrně dvousečný meč – ale právě nynější zájem americké armády o Měsíc a cislunární orbitu naznačuje, že splněné sny jsou občas noční můry. Miliardy pro vývoj vojenských družic totiž určitě opět pomůžou třeba aplikaci Starship a jejím cílům. Ale budou nutně souviset s armádou. A to bude bezpochyby leckomu vadit.

Měsíc měl v minulosti v armádních plánech spíše roli jednoho velkého otazníku. Když se nad tím totiž zamyslíte, co by vlastně vojáci na Měsíci pohledávali? Pozorovat z něj Zemi je na nic – satelity na oběžné dráze Země jsou Zemi logicky blíže, takže mají i vyšší rozlišení. Měsíc, který je dál, by měl kvalitu zobrazení horší, což je na prd.

Ze stejných důvodů platí, že je Měsíc i na dvě věci jako zbraňová základna pro útoky na Zemi. I kdyby hlavice z Měsíce na Zemi neletěly tři dny jako posádka Apolla 11, ale mohly by to zvládnout i za pár desítek hodin, na Zemi to trvá střelám pořád jenom 30 minut.

Takové uvažování je však zřejmě jak archaické, tak i příliš zjednodušující. Prostor mezi Zemí a Měsícem není jenom binárně rozdělen na „Zemi“ a „Měsíc“. Jason Aspiotis a Aiden O’Leary takto vloni údajně (dle Space.com) prezentovali armádě předběžnou studii, která řešila téma lunárního ledu jako zdroje paliva pro vojenské mise. A to je už objektivně cosi, co by dávalo smysl!


Místo, místo, více místa

Nejde jen o to, že lunární led bude pro kosmický průmysl tak trochu jako ropa – takže se o ní armády logicky budou zajímat. I před onou industrializací Měsíce by podobná benzínka výrazně rozšířila kapacity vojenských misí. Je to trochu takové sebenaplňující se proroctví. Ale očekávání významu Měsíce (kvůli ledu i surovinám) v druhé půlce 21. století vlastně začíná pumpovat (i vojenský) zájem o Měsíc již v půlce první.

Mezi obě půlky se potom asi dostanete, pokud jste doufali, že budoucí zájem o kosmický prostor bude veskrze mírový.

Ale nejde jenom o mise po roce 2050. Cislunární prostor mezi Zemí a Měsícem je zřejmě již nyní v hledáčku plánovačů budoucí generace vojenských družic. Pro účely pozorování Země je sice oblast spíše méně praktická, ale za to je vzdálenější od pozemských protisatelitních zbraní. A jelikož těmito dnes disponuje třeba už i Indie, musí se část vojenské infrastruktury Zemi nutně vzdálit, jak říkali ve Hvězdné pěchotě, na vysokou orbitu!

Pokud, či spíše jakmile dojde na vznik zbraňových systémů přímo v kosmu – i kdyby oficiálně jen obraných srand – komunikační satelity se budou muset vzdálit ještě víc. I za cenu lagu. A spolu s nimi sem půjdou i podpůrné satelity pro sledování už ne Země, ale právě oné nízké orbity. A další obranné i útočné satelity je budou muset dohnat. A systémy pro udržování dráhy využívající třeba toho paliva z Měsíce. Atakdále! Cislunární prostor tak dává dalším vojenským úkolům jednoduše více místa.

Technicky vzato do cislunárního prostoru patří i nynější nízká a geostacionární orbita, stejně jako librační body.

Tři jsou trend

Ale bude vyžadovat silnější nosiče a časem možná i podpůrnou infrastrukturu právě na Měsíci. Nemluvíme o letech, ale dekádách – již nyní si však začínají vojáci uvědomovat, že lunární led bude mít obrovskou strategickou roli. A tak začínají šachy o to, kdo si jej uzme víc.

V titulku článku se mluví o „armádách“ a zatím jsme pravili spíše jenom o té americké. Pravděpodobně zcela identické vize však má i Čína. Ta se oficiálně chce dostat s lidmi na Měsíc v roce 2030. Stejně tak tu oficiálně chce těžit minerály a stavět základny. A stejně tak tedy víc, že bude muset své zdejší zájmy chránit identickými metodami jako USA. Vznik čínského Space Force je tak podobně nevyhnutelný. Ale když už totéž připravují i Frantíci, tak se není moc čemu divit, že je to trend!

Možná, že spíše než důstojníkem Hvězdné flotily jsem se měl chtít stát důstojníkem ve Star Wars. Na druhou stranu, asi jsme všichni byli naivní, když jsme sice vždycky chtěli kosmická města a mise na Mars, ale nikdy nás tolik nenapadlo, že by člověk sebou tam nahoru nutně vezme i svoje vlajky a zbraně.

Inu, začíná se zřejmě díky znovupoužitelným nosičům dít to první – a tak se budeme muset smířit s tím, že následovat bude i to druhé.

[LL]

Víc o nynějším závodu o Měsíc obecně ve videu níž:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze