Indie sestřelila vlastní satelit. Jak by vypadala válka v kosmu?

TLDR verze: Čtvrtý stát má možnost realizovat sestřelování družic. Válka v kosmu by ale nevypadala tak, jak prezentuje Star Trek nebo Star Wars! Nejblíže je Expanse, v níž by to vypadalo asi jako na palubě Červeného trpaslíku… (oznámení tu).

Ve vesmíru všichni vidí váš bordel

Minulý týden Indie potvrdila, že její kosmické ambice jsou stále větší. Namísto toho, aby se však místní vědátoři pochlubili svým skafandrem, lodí či raketoplánem, tak ovšem místní učinili poněkud problematičtěji. Indie si totiž sestřelila vlastní satelit! Proč? Zpozdil se s nájmem? Poslal diáčky jiné velmoci? Nikoliv – útok sloužil jako důkaz, že i Indie může potenciálně sestřelovat i cizí satelity.

Na zničení došlo na oběžné dráze ve výšce zhruba 300 km. Majorita trosek by tak měla během několika týdnů shořet v atmosféře. Trapné zákony akce a reakce tomu ale chtěly, že ne všechny trosky letěly do náruče pozemské atmosféry (projekce na obrázku výše). NASA se tento týden vyjádřila v tom smyslu, že nejméně 24 trosek o velikosti kolem 10 cm kříží i dráhu Mezinárodní kosmické stanice. Kdo viděl Gravitaci, ten asi tuší, že to není nejlepší zpráva pod Sluncem…

Pohlavárové NASA tak tento týden přišli s tím, že indický útok na vlastní nebohou družici zvýšil riziko kolize ISS o 44 procent po dobu dalších 10 dnů. Aby bylo jasno – scénář jako z Gravitace nutně v dohledné době nehrozí. Takzvaný Kesslerův syndrom alias „zvyšující se počet kosmického bordela s tím, jak do jiných družic naráží rychle letící bordelové úlomky (generující po nárazu další bordel!)„, je ale reálnou obavou. Zvláště, pokud si třeba nyní po Indii vlastní antisatelitové zbraně bude chtít vyzkoušet i Pakistán. Nebo KLDR. Nebo třeba Mumuland.

Možná se teď smějete – indický pokus ale ukázal, že antisatelitové zbraně se stávají stále dostupnější. Nejde nakonec o nijak složitá udělátka. Jestli se někdy ve střednědlouhé době válka v kosmu stane realitou, samože nevím. Mám ale docela dobrou představu, proč se podobné přestřelky rozhodně obávat.

Stroj: Červený trpaslík/HBO, Star Wars/Disney

A co na to Space Force?

Jednou budem dál

V posledních letech se stále častěji objevují úvahy nad tím, jak by vypadalo rozšíření válčení mimo Zemi. Naposledy se téma skloňovalo vlivem vzniku Space Force, tedy separátní skupiny amerických ozbrojených sil, která by řešila kosmické dějiště (nakonec bude Space Force zatím součástí USAF). Spíše než bičování se byrokratickými škatulkami však indickou prskavku využijme k tomu, jak by vypadaly skutečné hvězdné války na základě fyziky!

Momentálně jsou “kosmické” jednotky jako 45th Space Wing, 21st Space Wing a další integrované pod USAF v rámci velení Air Force Space Command. S výjimkou několika letů raketoplánů v minulosti daný personál Space Wings celou službu tráví trapně na Zemi. Ale to nemusí být navždy. Fanoušci historie jistě vědí, že i americké vojenské letectvo začínalo jako součást pozemní armády. „Osamostatnilo“ se až po druhé světové. Aktivním zbrojení mimo naši planetu… je ale také nevyhnutelné.

Možná máte morální námitky v duchu „UDRŽUJTE HVĚZDY V MÍRU“ a podobně. Faktem ale je, že dlouhodobě bude válčení v kosmu stále častěji na pořadu dne. Jasně, dokud zůstaneme jednoplanetární civilizací, nebude po kosmickém vojsku moc poptávka – a není ani žádané, přestože jde o “ultimátní vyvýšenou pozici”. Výhody zbrojení v kosmu jsou ale tak markantní, že destruují vybalancování sil mezi velmocemi. Zejména proto jsou kosmické zbraně od 60. let zakázané.

Ve studené válce třeba existovaly projekce jaderných střel umístěných na oběžné dráze, které by dovolovaly první úder v řádech minut. To ale v praxi není cool ani pro vojáky samotné, protože to zvyšuje riziko války vzniklé chybou a/nebo prvního úderu bez šance protistrany na opětování salvy. Hranice mezi omylem a apokalypsou se snižuje.

Chuť UDRŽOVAT HVĚZDY V MÍRU však neobstojí, pokud budeme chtít do vesmíru někdy v příštím půlstoletí přenést průmysl a těžbu. V ranku prvního třeba solární panely, v ranku druhého třeba dolování Měsíce a asteroidů, neřku-li kolonizaci Marsu nebo Merkuru. Válka v kosmu je svým způsobem nevyhnutelná.

Tanec mezi broky

Armády vždy chránily obchodní zájmy svých zemí a vesmír nebude výjimkou. Na první kolo už vlastně dávno došlo. V kosmu jsou hromady telekomunikačních a meteo satelitů, a reverzně s tím mají velmoci už pěkných pár let schopnost cokoliv z toho sundat. A s tím souvisí skutečnost, že kosmická válka by byla poměrně brutálnější než Nová naděje

Již dnes by sebemenší nepřátelství mezi USA a Ruskem, USA a Čínou nebo Čínou a Ruskem znamenalo ničení satelitů protisatelitovými zbraněmi. Ty můžete odpalovat klidně ze stíhačky a disponují jimi všechny větší velmoci. #apocalypse_wow

Co by následovalo, dobře znají diváci filmu Gravitace. Kesslerův syndrom aneb GEOMETRICKOU ŘADOU SE ZVYŠUJÍCÍ POČET RYCHLÝCH ŠRAPNELŮ devastujících vše v okolí své orbity, by byl zkázou, jakou jsme ve vesmírném programu nikdy neměli.

I když by byl zřejmě „uzamčen“ na některé specifické orbity (špionážní satelity obíhají buď na nízké oběžné dráze nebo atypické eliptické dráze, na geostacionárce by mohly satelity vcelku přežít), Kesslerův syndrom by na DEKÁDY výrazně zkomplikoval přístup k nebesům. Představte si vesmírný ekvivalent středověké doby temna – a máte výsledek kosmické války (když budeme ignorovat potenciální frontu na Zemi samotné).

Není to defétistické tvrzení, že války v kosmu nikdy nebudou možné. Potenciální střety v kosmu však budou daleko více analogií studené války na Zemi, protože jakýkoliv útok na libovolnou instalaci (a následná všeobecná přestřelka) by znamenaly prakticky jistotu kaskádového vzniku trosek a prohru pro všechny. A to platí jak u Země, tak i Měsíce nebo Marsu.

Mimo planety (které ovšem mají různé orbity s různou rychlostí, měsíce, libračními body atd.) se přitom tolik válčit (nebo studeně válčit) asi nebude. Přepadení „konvoje“ mezi Marsem a Zemí nebo pirátský útok při přesunu z Jupiteru k Saturnu nebudou existovat nejspíše nikdy! Alespoň do držení se dnešní znalosti fyziky.

Jak víte už z hodin na ZŠ, fyzika je neúprosná a nemilosrdnější než sebedrsnější xenomorf.
Stroj: Gravity/Warner Bros.

Bez sci-fi to nepůjde

Mechaniky meziplanetárních drah by totiž znamenaly, že se s cílem po týdnech čekání potkáte jenom na pár hodin, a pak zase letíte trochu jinam a čekáte týdny na další šanci se potkat. Po celou to dobu o sobě přitom obě lodě vědí. Nakonec ale ani mnoho námořních bitev na Zemi neprobíhalo tak, že by se flotily potkaly uprostřed moře a tam bojovaly. Obvykle se nějak vymanévrovávaly z přístavů, kolem ostrovů apod.

Minimálně v nejbližší budoucnosti budeme stále mít velmi silný meč, ale jenom papírový štít. Stejně jako na Zemi, i ve vesmíru se nejspíše bude střílet atomovkama, popřípadě lasery, railguny, coilguny a chytrou municí. Aktivní obrana bude stejně náročná jako protiraketový deštník tady dole. Strefit suprrychle letící útočnou hlavici (která bude umět i manévrovat) je vždycky větší oser, než tu hlavici vystřelit. Tldr: útok bude většinou znamenat zničení obránce. Jenže obránce mezitím sám asi vystřelí vlastní protiútok…

Alespoň než možná vzniknou startrekovské technologie jako MAGICKÉ ŠTÍTY, MAGICKÉ MASKOVÁNÍ nebo MAGICKÝ NADSVĚTELNÝ POHON, bude tak kosmická válka podobná jako válka jaderná. Jen blázen by po ní sáhl, protože ji nepůjde dost dobře vyhrát.

Lze si představit pár částečných nahlodání této ideje. Třeba praktické fúzní motory by mohly přinést možnost přepadení v meziplanetárním prostoru. Lodě by pak nebyly omezeny jenom na gravitaci, ale mohly měnit kurz na povel. Do jisté míry si můžeme představovat i stealth lodičky – pokrok v nanotechnologii by mohl na čas učinit plavidlo hůře objevitelné pro cizí senzory. Ve vesmíru někam musíte radiovat teplo, jinak se vám posádka usmaží. Uprostřed bitvy na stovky kilometrů by ovšem možnost zhoršit nepříteli dočasně detekci mohla být přesto užitečná. Ale klingonské maskování to prostě není.

Aby to bylo ještě smutnější, ještě dlouho nejspíše operátoři kosmických bitevníků nevystrčí paty ze Země.

 

Co na to Space Force

Ve vesmíru se „bojuje“ už nějaký čas. Hvězdné války jsou populární ideou potentátů víc jak půlstoletí. Není tajemství, že kořeny vesmírného závodu v 60. letech pramenily ze snahy vyvinout co nejlepší mezikontinentální balistické střely. Gagarin i Glenn startovali na „civilnější“ verzi nosiče vyvíjeného svého času primárně pro atomovky. Závod o Měsíc byl prodloužením téhož. Saturn V sice neměl házet bomby na Moskvu, ukazoval však, kdo ho má raketově většího.

Po přestávce v 70. letech se totéž pak vrátilo s Reaganovým programem SDI překřtěným na Star Wars. Ten chtěl pomocí hromady laserů, railgunů a raketových platforem zastavit tisíce až desetitisíce sovětských raket při případném útoku. SDI nikdy nevyprodukoval byť jen jeden operační vyzbrojený satelit, ale jeho vývoj pomohl Američanům uzbrojit Sověty…

S posledními změnami od Space Force po Indii se tak nic nemění. Třeba Rusko samo má ostatně vlastní oddělené kosmické síly zhruba od roku 1992 a Star Destroyery vyrobené v Moskvě nám nad hlavami přesto nelétají. Prozatím americké plány podobně řeší jen oddělení (a ani to není momentálně úplné) existujících jednotek jako 45th Space Wing do separátní kolonky jménem „Space Force“. Hypotetická válka v kosmu bude mít ještě dlouho podobný ráz.

Jde tedy spíše o reorganizaci USAF. Absolutní většina „Space Force“ bude ještě dlouho akorát tak sedět na prdeli na pozemských základnách, kynout u počítačů, zahánět nudu obskurními úlety a vynášet/kontrolovat družice, tedy stejně jako doposud…

Použitelné protisatelitové zbraně máme už od roku 1985. Teoreticky mohly přijít i mnohem dřív…

Je to nevyhnutelné

Nicméně, vznik Space Force i poslední indický pokrok dlouhodobě přesto může ukazovat na podstatnější změny z hlediska vojenského využívání vesmíru. Tak dlouho se plánuje válčení v kosmu, až iterování technologie jednou dojde praktické potřebě. Pokud Elon uspěje v záměru kolonizace kosmu, NEVYHNUTELNĚ to bude znamenat i militarizaci kosmu. Jakmile se někde válí mašiny za miliardy, vždycky někdo bude uvažovat, jak to poškodit v případě konfliktu. A někdo jiný bude uvažovat, jak to chránit.

Pokud se tedy upíšete budoucím kosmickým silám, spíše než kariéru Dartha Vadera se těšte na opravu hodně dlouhého válení šunek. Jako každá válka, i válka v kosmu bude spíše nuda přerušovaná okamžiky šíleného stresu. I to však bude možná mít pověst setsakra důležité práce dřív, než se (nově) nadějem!

[LL]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, která připravuje přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze