Proč a jak docházelo na obětování lidí v předkolumbovské Americe?

TLDR verze: Obětování lidí nebylo v předkolumbovské Americe ničím výjimečným. Loňský nález ale nejlépe ilustruje, proč na ně docházelo a jak rituální vraždění probíhalo. Oznámení (2018) tu

Nález jako z hororu

Každý amatérský nadšenec do historie asi ví, že kultury střední i Jižní Ameriky před příchodem Evropanů zgusta ujížděly na zabíjení vlastních i importovaných (zajatci) příslušníků Homo sapiens. Nej(h)různější doklady vyrvaných srdcí, vedle nichž i Indiana Jones and the Temple of Doom působí jako dětské omalovánky, nejlépe ilustruje loňský nález obětiště někdejší kultury Chimú, v němž bylo nalezeno 140 ostatků dětí.
Zdejší ostatky dokládají, že majorita nalezených dětí byla v době smrti mezi 5 až 14 lety.

Rituální kořeny jejich smrti jsou čitelné dodnes. Tváře obětí byly pomalovány rudou barvou, v jejich hrudi jsou také otevřené rány indikující extrakci srdce. Krom dětí navíc byly v místě pravděpodobné popravy objeveny i obětní lamy a ostatky tří dospělých. Jednooh muže a dvou žen.

Zajímavé je, že v případě dospěláků se smrt lišila. Zemřeli totiž nejspíše po nárazu tupého předmětu do hlavy. Chybí u nich také rituálnín předměty. Nejspíše tak nebyli obětí rituální popravy, ale nějakého jiného druhu usmrcení. Můžeme jen spekulovat. Na každý pád ale platí, že trio dospělých je výjimkou z pravidla. Zbytek obětí jasně naznačuje strojový způsob popravy a značné zkušenosti v oboru.

Nebude asi překvapivé, když se teď většina čtenářů bude ptát na „Jak?“ a „Proč?!“. Odpověď na obě srandy spolu přitom zřejmě souvisí.

Tento způsob léta, zdá se mi poněkud nešťastný

Jak je tradicí, přesné odpovědi je dnes již nemožné zcela zjistit. Leccos si ale můžeme domýšlet z toho, co nám řadu důkazů rituálu zachovalo – totiž z bahna. To zachovalo nejen řadu stop, které indikují masivnější charakter celé události, ale svou samotnou existencí také ilustruje možný kontext celé události.

Tradičně suché pobřeží dnešního Peru (což je problém dodnes) bylo zřejmě v důsledku klimatického jevu El-Niňo v době 15. století dějištěm častých přívalových dešťů a záplav. Je pravděpodobné, že místní to namísto technokratičtějších řešení v duchu vysídlení záplavových oblastí nebo stavby přehrad řešili hitem své éry, totiž tezí „OMG, zase prší, musíme bohům asi obětovat víc lidí„. A jelikož tento přístup překvapivě nefungoval, rozhodli se božstva trumfnout obětováním toho nejcennějšího, co civilizace může mít – tedy mláďat.


Hlouběji lze tedy najít i delší argumenty pro obětování lidí jako kontrolu populace, ale nemá moc smysl zabrušovat mimo merit toho, jak si místní své způsoby obhájili sami pro sebe. Dnes můžeme populaci kontrolovat i jinými, humánnějšími metodami (třeba kondomem). Až zase ale někdo bude naříkat, že dříve bylo na světě líp a kytky méně smrděly, vzpomeňte si však, jak lidé také volili, když měli méně pokročilé technologie. Třeba jako ti v Peru.

Nebude každopádně asi šokantní, že ani inovované obětování lidí příliš dobře nefungovalo a kultura Chimú šla do řiti jenom několik dekád po obětině 140 dětí (spíše více), když ji dobyli Inkové. Přehršle se radovat nemá smysl, i Inkové byli fanoušci lidských obětin. Ti sami nicméně pak padli v první polovině 16. století za oběť náporu španělských dobyvatelů, potažmo zejména přivlečeným smrtelným nemocem, na které místní ke své smůle neměli vypěstovanou imunitu.

Tedy, buď to, anebo možná kultura Chumú i Inkové obětovali příliš málo děti. Těžko dneska říct!

[LL]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze