Obří žába v pravěku lupala dinosaury jako maliny

TLDR verze: Žába žijící před 70 miliony let mohla likvidovat i některé dinosaury. 

Žába vs. dinoši

Myslíte si, že dinosauři byli na vrcholu potravinového řetězce? Nemuselo to mu tak být. Zhruba před 70 milióny let žila žába (ano žába!), která měla skus tak silný, že mohla chytit a sníst malého dinosaura.

Jmenovala se Beelzebufo ampinga neboli ďábelská žába. Tohoto tvora poprvé popsali v roce 2008 na základě zkamenělin z Madagaskaru Susan Evans, Marc Jones a David Krause v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

I přes svůj latinský název bufo, se však nejedná o ropuchu. Tento druh jí není ani příbuzný. Autorům šlo jen o slovo ďábel, které vychází z řečtiny ze slova Beel’zebul (které má i další významy či překlady). Slovo ampinga (z malganštiny štít) pak odkazuje ke kostěnému štítu na hlavě. #trocha_lingvistiky

Tak či onak, Beelzebufo měřila přes 40 cm a vážila 4-5 kg. To nezní zrovna jako postrach T. rexe, asi namítáte. Ale vyčkejte! Není totiž dinosaurus jako dinosaurus. Chovatelé obojživelníků jistě znají druh rohatku pestrou (Ceratophrys aurita), což je fylogeneticky nejbližší příbuzný Beelzebufo. Oba druhy pak patří do stejné podčeledi – Rohatky (Ceratophryinae).

Rohatky jsou mimo jiné známy svým až neuvěřitelným apetitem. V anglickém jazyce se jim také přezdívá „Pacmanovské žáby“. Většinu dne tráví zahrabány v zemi s vystrčenou hlavou číhající na kořist. Živí se masožravě, od hmyzu počínaje až po hlodavce konče. 🐸 A tím se dostáváme i k menším dinošům. Ale jak menším?

Stroj: A. Kristopher Lappin et al.

Wakawakawaka

Podle loňské studie publikované ve Scientific Reports, rohatky s šířkou hlavy 4,5 cm dokáží vyvinout sílu skusu až 30 Newtonů, což odpovídá zhruba 3 kg. To umožňuje žábě pevné uchycení kořisti. Takže teraristé pozor na prsty! A tady se už dostáváme k odpovědi, jestli naše pražabička byla s to pozřít nějaké menší dinosauříky.

Experiment se sílou skusu probíhal na siloměru s připevněnými deskami pokrytými kůží, do kterých se rohatka zakousla. Výzkumník Marc Jones z Univerzity z Adelaide a Jižního Australského muzea uvádí, že rohatky na rozdíl od ostatních žab se slabou čelistí, dokáží ulovit kořist stejné velikosti, jakou mají samy, včetně ostatních žab, hadů i hlodavců, přičemž jejich čelisti hrají při lovu klíčovou roli.

Některé druhy jihoamerických rohatek s šířkou hlavy okolo 10 cm dokáží vytvořit sílu až 500 N (tj. okolo 50 kg), což je stejná síla, jakou mohou vyprodukovat želvy, krokodýli či draví savci o stejné velikosti… #waitforit
Když pak převedeme tuto škálu na Beelzebufo s šířkou hlavy okolo 15,4 cm, dostaneme sílu 2 200 N odpovídající přibližně 224 Kg a to už stačí na ulovení malého juvenilního dinosaura!

[LW]


Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze