Elonův Neuralink představil vlákna, která chce implantovat do lidských mozků

TLDR verze: Po třech letech Muskův Neuralink představil první reálnou aplikaci pro rozhraní mezi mozkem a počítačem. Jsou to nanovlákna, která by měla být implantována do kebule. Zatím jen u zvířat. Oznámení NYT tu

Opět s obřím cílem

S trochou porce nadsázky by se dalo říct, že na co Elon Musk sáhne, to se hned objevuje v médiích jako velká novina! Pravda, občas „sahá“ na thajské záchranáře nebo mrtvé koloušky… Ale každý jsme trochu pošuk. Jeho nejnovější oznámení stran jeho společnosti Neuralink má opět mírný nádech šílenství. No posuďte – neurovlákna implantovaná do mozku? Při bližším náhledu je však idea relativně přízemní. Pojďme ale od Adama.

Neuralink vznikl před třemi lety se základním cílem vyvinout nové rozhraní mezi mozkem a počítačem. To zní možná příliš vágně, pojďme tedy hlouběji. Podobně jako má SpaceX za cíl „kolonizovat Mars“, i když zatím čekáme furt na první let kabiny s lidskou posádkou, také Neuralink má olbřímí cíl: tentokrát je to zabránit vítězství šílené umělé inteligence, jak ji známe ze sci-fi.

Čili třeba těhle cápků! Stroj: Terminátor 2/TriStar

Rozhraní mezi mozkem a počítačem (BCI, brain-computer interface) dnes typicky znamená zařízení jako je myš či klávesnice, popřípadě dotykový displej. Pokud tedy paralelu rozšíříme na to, že mozek ovládá ruce, které pak na podobné periferie sahají a klikají… Je pravda, že pro komunikaci se stroji jde o poněkud humpolácký vynález. Rozhodně lze jít dále. V polovině 20. století se také počítače typicky ovládaly zadáváním děrných štítků, takže přímější spojení je rozhodně vítáno.

Různé implantáty, které čtou mozkovou aktivitu, a tlumočí ji na aktivitu počítače, by toho mohly dosáhnout. Obvykle se jejich vývoj po praktické stránce vysvětluje jako snahu vyvinout rozhraní pro lidi upoutané na lůžko, ale Musk jde tradičně o pár kroků dále. Argumentuje, že pokud by podobné implantáty umožnily podstatně intimnější a rychlejší komunikování lidí a strojů. Ideově by tak (možná) došlo na udržení rovnováhy mezi lidmi a stroji. Pokud by přišli lidé schopní díky implantátům efektivněji a lépe ovládat stroje, jednalo by se (možná) o protiváhu budoucích umělých inteligencí. Ultimátním cílem je tedy vytvoření jakéhosi Homo superior.

Čili třeba těhle cápků… Stroj: Star Trek II: Khanův hněv, Paramount

Překvapivě konzervativní

Jaké praktické kroky však činí vstříc tomuto vznešenému ideálu? V úterý společnost po dlouhém, dlouhém čekání představila svůj nejnovější vynález. Jedná se o malá vlákna „tenčí než lidský vlas“, které by bylo možné i implantovat do lebky jako jakousi variaci mikroelektrod. Zde by pak vlákna sbírala nemlich stejně data o mozkové aktivitě. Ty by následně počítač interpretoval jako pokyny k ovládání a zbytek už je historie. Či spíše budoucnost.

Je to šílené? Překvapivě podstatně méně než jiné Muskoviny. Tým vědátora Chong Xie a vědátorky Lan Luan podobná nanovlákna vyvinul již před více než dva a půl lety, jak jsem tehdy psal zde. Jedná se tak trochu „jenom“ o pokročilejší variaci mikroelektrod, které jsou už poměrně běžně používané v testech na lidech. A užívají se třeba i k pokusné léčbě epilepsie.

Vlastně by se dalo říct, že prohlášení Neuralink je překvapivě konzervativní. V posledním roce se objevilo několik podobných experimentů, které naučily čistě s skrze mikroelektrody lidi ovládat kurzor počítače nebo dokonce přečetly jednotlivá slova čistě z mozkové aktivity. Objevily se prototypy nanosond podobného rázu. Něco z toho zatím bylo testováno na buňkách, něco už i na lidech.


Nedávno tu pak byl i poměrně dobrý výsledek neinvazivních metod čtení, kdy strojový algoritmus vyčistil a „dopsal“ signál EEG tak, aby člověk mohl ovládat robotickou paži i bez chirurgicky vložených implantátů. Nehledě tak na poněkud paradoxní záměr Neuralink, rozhodně lze říct, že prvotní Muskova vize je… spíše reálná.

Společnost svá neurovlákna již údajně testovala na zvířatech, zmíněna byla opička schopná ovládat počítač svým mozkem. Jedná se dost možná právě o pokračování nebo inspiraci zmíněného výzkumu o dva roky dříve. Je tedy obecně reálné, že v případě dobrých výsledků u zvířecích modelů by mohlo během dalších pár let dojít i k testům u lidí. Tradičně plus mínus 20 let.

Že se nám mozkové implantáty lepší, shrnuje i moje nedávné video:

Ve správný čas, na správném místě

Jaký bude reálný časový horizont, samože nevím. Stejně tak je nejasné, jestli a na čem to celé může vydělat. Současná „představená“ (není to úplně peer-reviewed studie) vlákna Neuralinku se pořád musejí implantovat. Což je (viz video výše) dost velký problém běžného uplatnění.

Skoro bych však postuloval tezi, že na rozdíl od SpaceX a Tesly, kde Musk objektivně posunul aplikace dále, Neuralink přišel ve správnou dobu bujícího BCI pokroku. To není vlastně ani kritika. Stejně jako u vertikálně přistávajících raket nebo elektromobilů, které Muskovy firmy také nevymyslely jako první, ale rozhodně je velmi dobře vylepšily pro běžné (běžnější) používání, také Neuralink má momentálně pro budoucí aplikaci neurálních rozhraní z čeho vybírat. Dnešní BCI výzkum je však rozhodně dále, než byly vertiální rakety v době před průlomem SpaceX. Bude jen zajímavé sledovat, kam s nimi v příští dekádě dojde.

Pokud totiž doposud platilo, že experimentální BCI výzkumy na univerzitách vymýšlejí zajímavé vynálezy, ale chybí někdo, kdo by je komerčně uvedl do praxe… Neuralink působí svými první mi reálnými kroky v daném oboru rozhodně jako pozitivní síla.

Ale mějte na paměti, že to píše někdo, kdo se Borgů zase tak moc neobává.

[LL]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze