Rozhraní mezi mozkem a počítačem poprvé pohybuje robotickou paží i neinvazivně
TLDR verze: První rozhraní mezi mozkem a počítačem dokáže přetlumočit mozkovou aktivitu do pohybu robotické paže tak, aniž by doktoři museli pacientovi vpravovat implantáty do mozku. Studie tu.
I never asked for this
Den po dni jsme stále blíž kyberpunkové realitě. Jak už to v rámci očekávání vs. reality chodí, naivní vize kyberpunku á la 80. léta budou nejspíše jako predikce brzy působit stejně věrohodně jako Verneovky. Mnohé implantáty totiž dnes již dávno máme připravené k užití. Lidé umějí pomocí bazmeků „silou myšlenky“ surfovat po internetu nebo ovládat roboty.
Cosi však zjevně stále brání tomu, abychom si mohli všichni amputovat pravačku a nasadit si namísto ní kulomet ovládaný myšlenkou tak, jak se sluší a patří na správnou kyberpunkovou budoucnost!
Problém s podobnými implantáty je právě nutnost je implantovat. Jejich užitečnost je potenciálně vysoká – zvláště pro lidi kterým chybí ruka nebo noha. Ale operace mozku není zrovna žertovný zákrok, a to aplikace enormně limituje.
Vezměte si takový smartphone. Představte si, že byste pro ovládání chytrého telefonu museli zajet do nejbližší nemocnice, půlrok podstupovat vyšetření a čekat na zákrok, pak by vám doktoři otevřeli lebku a dali do ní mikroelektrody, a nakonec byste další 2 až 4 týdny byli na rekonvalescenci. A některých státech byste za to navíc vyplácli hodně chechtáků. Hádám, že by si pak brouzdání apkama asi dost lidí rozmyslelo. Kyberpunk prostě nikdy není to, co jsme od něj čekali…
S pomocí strojového učení
Právě absence solidního rozhraní mezi mozkem a počítačem je ostatně důvod, proč Elon Muskovic založil svůj Neuralink. Jenže zatímco u Neuralinku se už asi 8 měsíců šušká, že „se brzy schyluje k velkému oznámení“, jiní skutečně velké oznámení už učinili! Vědátoři z Carnegie Mellon University a Minnesotské univerzity pod vedením Bina He totiž představili první neinvazivní a zároveň vysoce přesný interface mezi mozkem a počítačem! Jeho citlivost je tak vysoká, že uživatel dovede pohybovat kurzorem po obrazovce a ovládat robotickou končetinu! Tohle je průlom, na který se čekalo!
Podobné srandy dorazily i v minulosti, ale zatím typicky měly invazivní charakter. Naproti tomu neinvazivní „koupací čepice plné senzorů“ byly logicky vždy méně přesné. He se svým týmem proto sáhl po pomoci strojového učení, které v kombinaci s dalšími novými metodami pomohl od šumu vyčistit i jinak méně přesný signál z EEG stejně, jako kdyby pocházel přímo z implantátů. Pacient je tak ve výsledku s to ovládat robotickou paži podobně přesně, jako by mu z hlavy trčely dráty.
Ostatně, mrkněte v kusu videa níže sami.
AI na záchodě
Jak je vidět z videa, prozatím je rozhraní mezi mozkem a počítačem stále podstatně méně přesné než starý dobrý interface mezi mozkem a rukou z masa/kostí. Tak tomu bude nejspíše ještě hodně dlouho. Ovládání robotických končetin bude vyžadovat značný trénink a trpělivost, a nejspíše ještě dlouho nebude na stejné, či dokonce lepší úrovni než zdravý člověk.
Kyberpunkový sen o tom, jak si uřežeme nohy a nasadíme si lepší robotické nohy, je spíše bulšit. Ale budu se samože rád mýlit.
Jenže ale nemáte ruku, je i pomalejší zapínání manžetových knoflíčků lepší než žádné. Strojové učení by navíc mohlo časem efektivitu pro drtivou většinu úkonů zlepšit. Konec konců, ani dnes nejspíše na záchodě při rozepínání kalhot asi vědomě nepřemýšlíte, jak krok po kroku pohnout rukama a prsty.
Umělá inteligence by v případě akurátního rozeznání kontextu z daného signálu mohla jednou provádět vysoce efektivní pohyby s robotickými protetiky i v případě, že se EEG podaří vyčistit jenom do určité míry. Prostě protože pochopí kontext činnosti, k níž pacient protetiku používá. Půjde štěstíčku tak trochu naproti z druhé strany.
Vstříc klinickým testům
Heův tým tak pomalu zvažuje i příchod klinických testů, na nichž by se otestovala úspěšnost jeho rozhraní mezi mozkem a počítačem přímo na cílových pacientech.
Je fakt, že vývoj podobných srand dnes nejvíce podporuje americká DARPA – a činí tak s velmi jasným cílem. Totiž „opravit“ válečné veterány, kteří na zahraničních misích zapomněli tu nohu, tu ruku. S takovým cílem by možná mohl mít někdo politický problém.
Medicína se ale neptá, jestli jste si krvácení přivodil eticky přijatelně či nikoliv. A co to etika vůbec je. Od toho tu jsou jiní.
Za sebe tak snahám po podobná rozhraní zvedám nahoru všechny palce, které mám u sebe (a až budu mít robokončetiny, bude jich ještě víc). Samozřejmě, nenulový počet čtenářů původních článků má z podobných průlomových objevů také zvednutý jenom krevní tlak a začíná plašit kladiva morální paniky…
Čtení mysli zítra již dnes
Idea, že nám stroje dovedou část mysl, je jistě bez jakýchkoliv dalších informací poněkud znepokojivá. Sice bych argumentoval, že děsivější jsou jiné implantáty, které dovedou v mozku třeba rozeznat slova, ale to je asi teď fuk.
Podstatnější je nutnost rozeznávat, k čemu se daná technologie používá (třeba k pomoci postiženým) a k čemu už nikoliv (třeba k čtení mysli názorově nepohodlných). Jak se říká, oheň je dobrý sluha, ale špatný pán. To, jestli budou i čtečky mysli také jenom dobrý sluha, ale špatným pánem se nestanou, závisí už jen na nás. Technologie sama o sobě je inertní.
Nerad bych přitom někoho osočoval ze škaredého uvažování, ale řekl bych, že právě automatické zjednodušování technologických novinek jenom na potenciální negativa nás posunuje spíše vstříc těm špatným aplikacím, než vstříc těm dobrým. Byla to právě paušalizace ad absurdum, co v historii vedlo k totalitám. Ostatně morálně pochybné aplikace jiných vynálezů (třeba už toho ohně) jsme tu měli mnohokrát. Dystopii, kyberpunkovou či jinou si zkrátka dovedeme na Zemi udělat velmi efektivně už dávno, a to aniž bychom k tomu zároveň potřebovali i čtení mysli…
Není to ve hvězdách. Je to v nás. Takže #keepcalm a buďme rádi, že pokud zítra přijdete o pravačku, za pár let si na ní v rozumné realitě budete moct nasadit pazouru umělou a s kamarády si opět budete moct dávat #highfive!
[LL]
Jiné implantáty dovedou již i vylepšit paměť! Rozebrali jsme ve videu níž.
Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.
