Vědci zjistili, proč je rakovina tasmáckých čertů nakažlivá

TLDR verze: Tasmánské čerty trápí rakovina, která je infekční. I takové věci se dějí. Naštěstí jsme o krok blíže zjištění tomu, proč se dějí (zdroj tu)!

Co čert nechtěl

Tasmánští čerti alias ďábli medvědovití mají pech. Nejde jenom o zvíře, kterému jeho animované já dělá pochybnou pověst, ale navíc druh značně zkosila epidemie infekční rakoviny. Ona už rakovina, která se přenáší mezi jedinci, je creepy sama o sobě.

Tahle sviňárna se u tasmánských čertů poprvé objevila v roce 1996. Od té doby přispěla k poklesu populace tasmánských čertů o cca 90 %. Během roku od nakažení mají nádory na tlamách tak velké, že se nenažerou…

Takže jde zcela objektivně o epidemii jak sviňa. Ochranáři se snaží pomocí očkování, karantény a zakládaní „chovných“ populací v zajetí zachránit co se dá, ale bez léku to bude dočasné vítězství. Někteří tasmánští čerti sice skrze přirozený výběr vůči chorobě již získávají imunitu, ale nechat vše na přírodě, to chce typicky pevné nervy a hodně rakviček.

Nová studie díky high-throughput screeningu však ve snaze pomoct zvěřeně utržila dvě významná vítězství. Nejprve vědátoři a vědátorky pod vedením Lindsayho Kosacka identifikovali látky, které zastavují růst rakovinných buněk (v rámci choroby tasmánských čertů). Následně díky tomu zjistili to, které proteiny je třeba zablokovat pro co největší léčivý účinnek.

Vo co go? Připravte se na pár biochemických technoblábolů.

Jak tepe rakovina

Jedná se zřejmě o povrchový ERBB receptor, který pak spouští signální kaskádu (RAS-RAF-MAPK/ERK, pro ty, co četli Alberse). Ta končí aktivací proteinu STAT3 (který reguluje transkripci DNA). Aktivace STAT3 vede ke zvýšení produkce proteinů, které podporují rakovinné bujení (a taky samotného ERBB, čímž se dostává do krásné zesilovací smyčky). Rovněž ale taky vede ke snížení produkce proteinů, které způsobují imunitní reakci na nové buňky. Koluje teorie, že je to rozbitá kaskáda, která se běžně zapíná při opravě poškozených nervů.

Díky nové práci každopádně věda o něco lépe ví, jak a proč se na molekulární úrovni tahle sviňárna šíří. Zvyšuje se také šance, že se nám infekční rakovinu povede i léčit. Teda za předpokladu, že veterináři přijdou na to, jak ten lék tasmánským čertův vnutit – jak víme z cartoonů, jde totiž o proklatě rychlé tvory…

Studie je ale také krásným příkladem toho, jak může fungovat racionální návrh léčiv na základě molekulární znalosti procesu, který se snažíme blokovat. A rovněž toho, jak screeningem léčiv na buněčné kultuře jdou zjistit věci o nemoci, které jsme zatím nevěděli. Dá-li věda, možná pomůžou podobná zjištění v posílení nových forem léčby nádorových chorob nejen u zvířat.

Naštěstí takto ohyzdná choroba samozřejmě zůstává jenom doménou zvířat, oh, wait

zdroj: PLOS/CC/Warner Bros.

Hrátky s čerty

Příroda neustále hledá způsoby, jak nás brutálně zabít – asi tak nebude překvapivé, že nakažlivou rakovinu nenajdeme jenom u tasmánských čertů. Celkově jsou známy tři nemoci, které se takto přenášejí. Naštěstí (zatím?) nemá většinou choroba tak brutální epidemiologickou povahu jako u tasmánských čertů. Tím spíše je ale třeba podobné případy studovat a skrze fakta šíření zamezit.

Možná víte, že pojem „rakovina“ je pro doktory co do diagnózy jenom o trochu specifičtější než pojem „nemoc“ anebo třeba „bolest“. Rakovin existuje mnoho druhů, American Cancer Society nabízí u lidí seznam rakoviny delší než dopoledne bez snídaně. Mezi různé podtřídy patří právě i parazitická anebo jednodušeji přenosná, nakažlivá rakoviny.

I když obvykle u rakoviny platí, že cizí rakovinové buňky transplantované/přenesené do jiného organismu se ihned ocitnou v hledáčku imunitního systému. Infekční rakovina u lidí toto obchází. Spoléhá například na relativní stabilní genom přenášejících rakovinových onkovirů či buněk, jež svou radost šíří napříč druhem. Takto stabilních typů je málo, zřejmě jen čtyři.

Dojít však může i na infekci mimo tyto stabilní druhy. Také u byla lidí totiž vzácná infekce rakovinou jednou pozorována – velmi smutného smolíčka si vytáhnul muž z Kolumbie, který měl imunitní systém oslabený virem HIV, ale zároveň měl i tasemnici, která zároveň měla i rakovinu (!), kterou mu předala.

I když podobných případů možná bude více, jedná se o tak specifický příklad, že jich zřejmě nebude mnoho. Alespoň u lidí.

Šíření rakoviny tasmánských čertů k roku 2015.
zdroj: Brendan Epstein et al./CC

Infekční nádory, do každé rodiny

Jak ale naznačuje lidský příklad, infekční rakovina může být mezidruhovou taškařicí takříkajíc pro celou rodinu. A právě to bylo v roce 2016 podle studie Columbia University Medical Center (vypracované ve spolupráci s pracovišti v Kanadě a Španělsku) pozorováno u slávek, zaděnek a srdcovek jedlých – zkrátka, u korýšů.

Právě globální dosah umožnil potvrdit nejen všeobecný přenos ve více částech světa, tak odhalil přenos mezi podobnými, ale přesto různými druhy. Zhoubná nemoc podobná leukémii má v rukávu navíc i velmi maniakální trik: zatímco třeba psi se musejí pro svůj přenos spářit, u mušlí je přenos realizován SKRZE MOŘSKOU VODU!

Šíření má zřejmě co dělat se skutečností, že mlži a příbuzné jsou filtrátoři, tedy živočichové, kteří se pasivně živí řasami a drobnými živočichy získávanými filtrováním vody. Nemají zároveň velmi silný imunitní systém, což infekci dále zjednodušuje. Spekuluje se tak, že identifikované kolonie se nakazily po smrti několika jednotlivců, jejichž těla po smrti do okolí vypustily zhoubné buňky.

Ať se na to podíváte jakkoliv, nelze se při té představě nezachvěť! #jsihnusnaprirodo

„Když jsme nyní pozorovali přenos rakoviny mezi několika mořskými druhy, v budoucnu se zaměříme na mutace odpovědní za šíření,“ řekl před třemi lety k dobovému výzkumu jeho vedoucí Dr. Stephen Goff a potvrdil, že práce možná odhalí více o infekčnosti rakoviny pro případ, že bychom s ní chtěli něco udělat.

Celý text najdete zde, pokud by vás zajímala latinská druhová jména nebohých škeblí anebo další bulvární momentky rakovinových buněk v obležení sourozenců!

[PWČ, GG, LL]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a přátel vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, která připravuje přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze

Reklama