TLDR: Přenesený střevní mikrobiom mladých myší do starých zvýšila aktivita střevních kmenových buněk – střeva se lépe obnovovala a rychleji hojila. Studie tuna.
Všichni si pamatujeme na (více méně vylhanou, ale přesto předávanou) story o hraběnce Bathory pojednávající o tom, kterak mladá krev může osvěžit i staré tělo. Pravda, tezi od té doby s určitou pravděpodobností už potvrdily některé limitované studie.
Avšak nyní máme ilustraci toho, že možná nejen krev, ale i, ehm, jiné látky z těla mají zřejmě moc zlepšit zdraví seňorů! Než ale vyběhnete k nějaké mladici snažicíc se ji zlanařit pro remake „2 girls 1 cup”, nejspíše posečkejte na dočtení artiklu…
„Co to je fekální transplantát?”
Pro šťastlivce, kteří nepochopili poslední vtip – fekální transplantát jsou v zásadě obsahy střev, které krom strávených zbytků potravy a jiných odpadů obsahují také část prospěšné střevní mikroby. Neboli mikrobiom.
Můžete se samozřejmě suplementovat probiotiky i bez toho, abyste do sebe dostávali cizí, ehm, exkrementy – ale probiotika jsou také typicky omezena na jediný druh bakterie, přičemž při transplantaci se jaksi přenáší celá škála různorodé mikrobioty.
A to může být, zdá se, řadu prospěšných efektů na staré tělo! Obecně platí, že stárnutí není jen o šedivění, bolavých zádech a křiku na oblaka, že za našich mladých let to bylo lepší. Stárne i střevo – jeho výstelka se obnovuje pomaleji, kmenové buňky ztrácí výkon a organismus je zranitelnější vůči zánětům i dalším problémům…
Vědátoři proto zkusili elegantní, byť u mnoha lidí stále poněkud nepopulárně zavánějící (ba dum tss) koncept přenosu střevní mikrobiotu z mladých myší do starých.
Střevní mikrobiota ví, co chce. Otázkou je, co chtějí lidé… Zdroj: Public Domain, vlastní
„Jak jim to pomohlo?“
Inu, výsledek byl překvapivě výrazný! U starých myší se zvýšila aktivita střevních kmenových buněk, zesílila signalizace potřebná pro jejich funkci a střevní epitel se začal obnovovat rychleji. Po poškození radiací se navíc hojil lépe! Samozřejmě jde o limitovaný náznak, zároveň to však také slouží jakodemonstrace toho, že obecně může být mladý mikrobiom prospěšný pro zdravý i u starších biočichů. Možná i lidí.
Zajímavé zjištění také je, že střevní bakterie Akkermansia, často považovaná za prospěšnou, u stárnoucích myší zřejmě přispívala k potlačení regenerace. Což je báječná připomínka, že mikrobiom není jednoduchý seznam hodných bakterek vs. zlých bakterek!
Az tohoto důvodu to taky zatím neznamená, že si máme hned běžet objednávat „mladý mikrobiom“ jako reverzní smoothie. Myši nejsou malí lidi, nic ani u dnešních mladých negarantuje, že budou mít prospěšnější mikrobiom než lidští seňori.
„To je rada naprd, pun unintended…”
No ano, protože je to info o studii – ne self-help přehled pro koprofily! Nicméně – bude zajímavé dále zkoumat, které konkrétní bakterie jsou prospěšné pro seniorní myšáky a které nikoliv, stejně jako dále zkoumat jejich analogy také u lidí. Nakonec cílem nemusí být nutně ani přenos mikrobioty mezi lidmi, ale spíše odhalení látek, kterými ony bakterky prospívají – což lze i snáze dávkovat skrze medikaci.
My tak nějak víme, že moderní strava s nadbytkem cukru a tuků neprospívá střevní mikrobiotě – a její horší stav pak přispívá i řadě jiných problémů včetně vzniku obezity a neurodegenerativních chorob. A většina lidí (včetně mě) se jí stejně majoritně cpe! Co naopak mikrobiomu prospívá, je strava s vysokým obsahem zeleniny a trochu i ovoce, minimum zpracovaných potravin, nula alkoholu…
Rozhodně tak je mnoho, co lze stran mikrobiomunapravovat i před tím, než začnete krást fekální transplantáty svým mladším přátelům!
Mikrobiota neví, co je dobré! Zdroj: Public Domain, vlastní
[Ladislav Loukota]
Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]
