Za okny začíná už jaro, a i ve vědění přišla velká obleva! V 10. týdnu tohoto roku jsme možná pohlédli na první hvězdy vesmíru, vytvořili první funkční umělý orgánek nebo třeba odhalili možné kataklyzma, které postihlo neandertálce!

Neandertálci před 110 000 lety zřejmě prošli kataklyzmatem. Naši příbuzní v této době prošli prudkým poklesem genetické rozmanitosti, čili smrtí velké části svých zástupců. Mohlo to zpečetit jejich další osud. Vědátoři z Universitat Autònoma de Barcelona staví svou teorii na studiu… neanderálských uší.

3D vytisknuté penisy obnovily u prasat erekci. Prasata s poškozenou tkání penisu, která přijala polymerový implantát penisu osazený buňkami, nejenže dosáhla erekce, ale jejich míra úspěšného zplození potomků se zvýšila z 25 % na 100 %. Implantát nebyl celý z buněk, buňky ale tvořily jeho komponent – a též byl chirurgicky vpraven do těla prasat, konkrétně do oblasti corpus cavernosum, kde se měl integrovat s okolní tkání.

ChatGPT stačí 2 hodiny k vytvoření „digitálního klonu”. Idea vytváření „digitální klonů“ není nová, doposud ale k emulování vyjadřovacího stylu potřebovala AIčka hodně dat. To mění nový přístup, kterému k vytvořené věrného „dvojníka“ stačí dvě sady otázek – v odstupu 14 dnů.

V rámci snahy „oživení” mamuta vznikla „vlněná myš”. Myši byly vytvořeny editací sedmi klíčových genů souvisejících s růstem srsti na základě údajů z genomů mamutů a slonů. Experiment slouží jako důkaz konceptu pro plán společnosti Colossal vzkřísit mamuta pomocí inženýrství embrya asijského slona.

Astronomové možná spatřili první hvězdy ve vesmíru. Vůbec poprvé byla identifikována galaxie bohatá na hvězdy populace III – úplně první generaci hvězd, které vznikly po velkém třesku. Galaxie GLIMPSE-16403 vznikla 825 milionů let po Velkém třesku. Její možné, dávné hvězdy byly velmi hmotné, krátce žijící a měly zásadní význam pro vznik těžších prvků, které formovaly vesmír dále.

Čeští vědci odhalili vliv solí na možné bahenní sopky na Marsu. Marťanské bahenní sopky se chovají jinak než jejich pozemské protějšky kvůli extrémně nízkému atmosférickému tlaku a přítomnosti solí. Výzkum ukázal, že různé soli a jejich koncentrace ovlivňují, jak daleko bahenní proudy doputují a jaké tvary vytvoří.

Bottom

Evropanům zesvětlala kůže relativně nedávno. Studie 348 starověkých genomů z Eurasie starých 45 000 let ukazuje, že v Evropě po většinu její historie převládala tmavá pleť, vlasy a oči. Světlá pigmentace se podle výsledků srovnává začala v malém množství objevovat až v mezolitu (před 14 000-4 000 lety), především v severní a západní Evropě.

Genová terapie poprvé zlepšila zrak u téměř slepých dětí. Londýnští vědci poprvé úspěšně použili genovou terapii k částečnému obnovení zraku u dětí s genetickou poruchou sítnice spojenou s proteinem AIPL1. Před léčbou dokázaly děti vnímat pouze světlo – po aplikaci injekce do očí však začaly také rozlišovat tvary.

Studie zjistila, že klauni aktivně krmí partnerské sasanky. Vědátoři přímo pozorovali, že rybky nabízely svým sasankám škeble, které nemohly sníst, přičemž menší potravu nejprve částečně zkonzumovaly, než se o ni podělily. Potvrdilo se rovněž, že tato výpomoc při krmení zvyšuje rychlost růstu sasanek, což zase prospívá rybám tím, že se zvyšuje dostupný úkryt!

Doby ledové souvisí orbitálními cykly – ale jen když je málo CO₂. Milankovičovy cykly – dlouhodobé změny oběžné dráhy a osového sklonu Země – jsou přímo zodpovědné za cykly dob ledových, naznačuje nová studie. Idea, že doby ledové pramení z Milankovičových cyklů není nová. Doposud ale cykly a doby ledové neseděly, byť dílem i kvůli obtížné dataci dob ledových – s přepisováním učebnic bych nicméně počkal na názory dalších týmů…

Překvápko: větší zvířata mají skutečně vyšší riziko rakoviny. Nová studie zpochybňuje Petův paradox a ukazuje, že u větších druhů zvířat, jako jsou žirafy a krajty, je výskyt rakoviny vyšší než u menších zvířat, jako jsou netopýři a žáby. Tzv. Petův paradox naznačoval dosud opak. Analýza 263 druhů ale ukazuje, že se riziko rakoviny stupňuje s velikostí těla.

V Dánsku byl objeven starobylý kruh podobný Stonehenge. Na 4000 let starý dřevěný kruh připomíná Stonehenge –má 45 dřevěných kůly uspořádaných do 30 metrů širokého útvaru. Kruh se nachází ve městě Aars. Neolitická stavba naznačuje souvislost s britskými lokalitami henge, pravděpodobně spojenými s rituály uctívání Slunce.

Bonusy

Zemřel James Harrison, měl na kontě přes 1100 darování krve. Do Valhally ve věku 88 let odešel James Harrison, vlastník vzácné krevní protilátky anti-D. Svou krví přispěl na projekt, který pomohl víc jak 2 milionům dětem v Austrálii.

Jaké byly těžko detekovatelné jedy v historii – a dnes? Dva případy travičství ilustrují temné aspekty historie zločinu spojené s jedovatými látkami a též výzvy spojené s odhalováním těchto (už ne) neviditelných zbraní v lidském těle.

Mitochondrie – první dárek od vaší maminky. Mitochondrie je nejen buněčnou elektrárnou, ale hraje i významnou roli v rozmnožování! Víc o tom popsala Kateřina Grygarová z 3LF UK et al a také jedna z účastnic loňského ročníku popularizační soutěže FameLab!

Krotitelka duchů a spisovatelka Lucie Sombra Lukačovičová. I když celý život hledá nadpřirozeno – a píše o něm fikci – Lucie ‚Sombra‘ Lukačovičová bohužel pořád žádného ducha nenašla! Jak se ji žije s takovým zklamáním, a co jiného robí, nám řekla v přímém přenosu.

[red]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je hatemail@vedator.org

tvv2025_10