TLDR: Fenomén zvýšení četnosti sebevražedných myšlenek v komunitě po smrti jednoho z jejích zástupců byl doposud znám lokálně. Smrti globálních celebrit ale ukazují, že jev může mít i celosvětový impakt. Studie tuna.

Člověk je sociální druh, a lepidlem naší společnosti jsou do značné míry především ideje. Stejně tak mohou ale sloužit některé myšlenky i jako společenské „rozpouštědlo“ – například sebevraždy!

Již nějaký ten pátek si psychologové pohrávají s myšlenkou, že na sebevraždy bychom se měli potenciálně dívat jako na potenciálně infekční nemoc. Namísto virů či bakterií se ale šíří informacemi. A nyní nová studie naznačila, že klíčovým indikátorem „infekčnosti“ sebevražedných myšlenek je sláva pacienta nula.

Datové šamanství

Když v roce 2014 vlastní rukou zemřel oblíbený herec Robin Williams, málokoho na světě to do nějaké míry nezasáhlo. Williams byl populární globální – a navíc to byl přece komik! Po jeho odchodu do Valhally registrovali pscyhologové masivní nárůst sebevražedných myšlenek v celých Spojených státech. Podle nové studie vědátorů Columbijské univerzity byl sice tento nárůst velký, ale nikoliv ojedinělý – v roce 2018 došlo na podobný nárůst také po úmrtích Kate Spade a Anthonyho Bourdaina (které jsem sám neznal, ale také RIP).

Koncept infekčnosti sebevražedného chování není nový – historicky byl ale většinou pozorován pouze v místních komunitách nebo ve školách. Po smrti Robina Williamse se však ukázalo, že jev může mít celostátní rozměr. 🌍

Vědátoři pod vedením stylově pojmenovaného modeláře infekčních chorob Jeffreyho Shamana proto v nové práce sesmolili matematický model simulující, jak by se zprávy o sebevraždách celebrit mohly šířit jako infekční nemoc. A výsledky ukazují, že na tezi asi něco bude! Podle údajů získaných z hovorů na Národní linku prevence sebevražd a z celostátních záznamů o úmrtích na sebevraždy se po Williamsově smrti tisíckrát zvýšil počet sebevražedných myšlenek.

Pohrobní diskurz

Autoři sami uvádějí, že přenos informací, myšlenek nebo dokonce dezinformací je v jistém smyslu podobný šíření nakažlivých chorob – otázkou ale není koncepce samotná, ale její míra. Čili jinými slovy: je sebevražedné myšlení infekční asi jako chřipka, anebo asi jako lepra? A pozor, bavíme se jenom o nakažlivosti – smrtnost je další, relativně odlišné téma. Ačkoliv by se zdálo, že u sebevražd to bude docela přímočaré, „pouhé“ sebevražedné myšlenky ještě neznamenají, že dle nich koná 100 % „nakažených“.

Vědátoři čerpali svá data z americké Národní linky prevence sebevražd a Záznamů o úmrtnosti. Co do nakažených sestavili model do tří skupiny – osoby, které o sebevraždě neuvažují; ty, které o ní uvažují; a osoby, které na sebevraždu zemřely. Výsledky ukázaly, že po Williamsově ochodu prudce vzrostlo volání na prevenční telefony.

Podobně i úmrtí Kate Spadeové a Anthonyho Bourdaina v roce 2018 vyvolalo významnou, ale méně intenzivní vlnu sebevražedných myšlenek a činů, byť stále statisticky viditelnou. U obou událostí došlo během dvou týdnů po úmrtí k vrcholům sebevražedné nákazy a poté k postupnému odeznění.

„Nojo, ale co s tím naděláme?“

Je samozřejmě pravdou, že vlna sebevražedných myšlenek se netýkala každého na světě. Stejně jako třeba u respiračních nemocí existují lidé, kteří jsou odobnější či naopak náchylnější na rozvoj infekce, platí to zřejmě i v případě „infekcí myšlenkových“. Prvním krokem k vývoji lepších preventivních opatření je ale vždy poznání původce rizika – a k němu je nezbytný výzkum jako tento!

Ačkoli se modelu podařilo tento jev zachytit, Shaman a jeho tým uznávají, že je třeba zkoumat ještě více. Budoucí modely by tak třeba mohly zohlednit různé typy nákazy, například ty, které jsou vyvolány mediálním zobrazením sebevražd nebo naopak lokálnějšími reakcemi místní komunity. V poznávání toho, jak jsou sebevražedné myšlenky infekční, jsme stále na počátku – s tím, jak náš sociální druh vkročil do éry okamžité globální komunikace, se ale nelze divit ani tomu, že díky tomu přišly nejenom pozitivní, ale i negativní projevy!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz