TLDR: Pokud by kolem Sluneční soustavy ve vzdálenosti jen 120 AU při jejím vznikání proletěla hvězda o hmotnosti 0,8 Slunce, mohlo by to vytvořit stejný efekt na orbity transneptunských objektů jako hypotetická Planeta 9. Studie tuna.

Už víc jak dekádu se astronomové neúspěšně snaží vyšmírovat pravděpodobnou Planetu 9, která by mohla číhat na okraji Sluneční soustavy. Jak její existenci tuší, když ji nevidí? Je to stejné jako mnohdy ve vědě – nepřímé náznaky! V tomto případě prohnuté dráhy jiných těles, které docela dobře známe, napovídají vliv tělesa neznámého.

Ale co když za změnu drah může něco jiného než Planeta 9? Podle nové práce mohla před miliardami let mohla Sluneční soustavu navštívit potulná hvězda – a přitom mohla nemlich stejně přetvořit dráhy některých našich nejvzdálenějších světů!

Co když Planeta 9… není?

Idea alternativního vysvětlení dráhy transneptunských objektů (TNO), jak se oficiálněji zove objekty s prohnutou dráhu, zní jednoduše. Co kdyby kolem našeho Slunce ve vzdálenosti pouhých 110 astronomických jednotek (AU) prolétla jiná hvězda? 1 AU je vzdálenost Země-Slunce, 110 AU je tedy pořád relativně štreka. I plutoid Pluto je od Slunce vzdálen zhruba 39 AU.

Zároveň je to ale setsakra blízko v měřítkách mezihvězdných. Naše druhá nejbližší hvězda po Slunci, Proxima Centauri, hnije ve vzdálenost přes 2 000 AU. V tomto ohledu je 110 AU mezihvězdných ekvivalentem ploužáku!

Hypotetická hvězda o hmotnosti 80 % Slunce se k nám mohla přiblížit pod strmým úhlem 70° a svou gravitací by přitahovala objekty ve vnější Sluneční soustavě. Takový je výsledek víc jak 3000 počítačových simulací vedených Susanne Pfalzner a jejími kolegy z Jülichova superpočítačového centra v Německu, který vyplivnul obrázek podobným drahám TNO těles, jako je Sedna, jejíž nejvyšší bod orbity ji od Slunce dělí neuvěřitelných 937 AU.

Teorie vs. realita

Alternativní vysvětlení drah TNO nejsou nová – možná si pamatujete na starší nápad, podle něhož by dráhy bylo možné vysvětlit i tím, že ve vnější části naší soustavy obíhá malá černá díra. Zatímco takto malé & neaktivní & náhodou zachycené & na kruhové (!) dráze černé díry moc neznámé, hvězdné průlety jsou o dost věrohodnější možnost…

Simulace nicméně naznačují, že na průlet by muselo dojít poměrně brzy během formování naší soustavy, aby výsledek vypadal, jak vypadá. To věrohodnost o něco snižuje, protože pro dnešní vzhled by průlet musel proběhnout jen v určitém časovém okně. Na druhou stranu, hypotéza jako bonus vysvětluje i jiné záhady naší soustavy – třeba existenci dvou typů měsíců kolem velkých planet.

Zatímco pravidelné měsíce obíhají blízko své planety po kruhových drahách, nepravidelné měsíce jsou vzdálenější a pohybují se po skloněných, protáhlých drahách. Až dosud nebylo pro tento rozdíl navrženo žádné jasné vysvětlení – ale průlet hvězdy by jej nabízel!

Co na to opozice?

Nicméně, kolují i některé jiné výzkumy, podle nichž by dráhy TNO bylo možné vysvětlit i bez takového exotiky, dokonce i bez Planety 9. A také hypotéza hvězdného průletu je zatím jenom hypotézou. Pro jasnější přehled potřebujeme více dat o drahách TNO – teprve ty odhalí, jestli byly prohnuté dráhy jenom statistickým artefaktem (tj. viděli jsme shodou náhod jen „pár” anomálií mimo reálný průměr), anebo je trend anomálií jasnější…

Vzhledem k tomu, že je objevováno stále více TNO, zejména ve velkých vzdálenostech, Pfalzner a její tým věří, že jejich teorie má opodstatnění. A doufají, že s observatoří Vera C. Rubin, která má být brzy slavnostně zapnuta, poskytne konečně konečný důkaz. Teprve nadcházející průzkum Kuiperova pásu by mohl odhalit skutečný rozsah drah TNO ve statisticky významnějším vzorku.

Ultimativní ironií by bylo, kdyby při této katalogizaci lepšími metodami nakonec vykoukla i Planeta 9! Ale to vše ukáže až čas – a do té doby tak může pátrání po devítce i nadále pokračovat!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]