Opájení se vlastním výjimečností patří mezi nejoblíbenější lidské kratochvíle – objevy různých hrobokopů z celého světa do tohoto hobby několikrát letos hodily vidle. A vlastně to neplatí jenom pro antropologii a archeologii, ale nepředbíhejme.

Co najdeš v zemi

Tak třeba první známá dřevěná konstrukce je dost možná starší než moderní člověk. Na odometru má 476 000 let, objevena byla v Zambii, a připomíná nám, že evoluce řemeslné zdatnosti probíhala pozvolna spíše nežli skokově. Na lokalitě u vodopádů Kalambo byly prováděny vykopávky již v 60. letech 20. století, kdy zde byly nalezeny podobné kusy dřeva, ale nepodařilo se je tehdy datovat.

Rovněž H. naledi možná pohřbívali své mrtvé již před 300 000 lety, tedy v době, kdy de facto teprve vznikal náš druh. Naznačuje to ohledání ostatků v jihoafrické jeskyni. H. naledi měl poloviční mozkovnu a podobné chování se u něj nečekalo. Ne všichni jsou závěry přesvědčeni, definice „pohřbívání“ je navíc v práci trochu flexibilní. Zároveň byly ale v dané jeskyni odhaleny i možné rytiny, což je ještě méně nečekané. Pokud se potvrdí, že vznikly v době obývání H. naledi, může to upravit naše představy o vývoji kognice.

Jako o dost komplikovanější vychází také příběh o vzniku naší civilizace. Ze školních lavic si možná pamatujete, že „civilizace vznikla v Sumeru“ – a s přivřením očí, uší a dalších otvorů to tak lze zjednodušit. Nicméně letos byly popsány třeba možné zbytky nejstarší pyramidové/mohylové stavby staré 16 000 let.

Rozmazaný start civilizace

Tato konstrukce na hranici pyramidy a mohyly by podle datování mohla být starší víc než dosud nejstarší známá megalitická stavba Göbekli Tepe z 11 500 let nazpět z Anatolie. Mohla by být dílem zmizelé civilizace, její existence však momentálně stojí a padá s touto jedinou stavbou – dlužno zmínit, že mohyly podobného druhu jsou relativně běžný úkaz z civilizací na přelomu paleolitu a neolitu, a známe je prakticky odkudkoliv na světě včetně Severní a Jižní Ameriky.

Taktéž již před 5 000 lety proběhl ve Španělsku velký konflikt. Popsaný masový hrob obsahující 300 koster naznačuje průběh velké bitvy o 1 000 let starší, než byla největší známá doposud. Jak vypadaly války před vznikem písma, se příliš neví – nedochovaly se nám o tom zkazky. Existoval ale navíc předpoklad, že relativně menší populace a horší organizace před vznikem reálné civilizace velkým válkám zabraňovala. Nynější studie popisující španělský nález ovšem naznačuje, že to ne vždy musela být pravda…

Přibývají i důkazy, že lidé přišli do Ameriky také dřív, než se donedávna soudilo. A změnil se letos i ledový muž Ötzi, který zřejmě nečekaně pocházel z Malé Asie. Genomická studie naznačuje, že byl plešatý a měl snědší pleť. Nešlo o zástupce lovců-sběračů, ale zřejmě to byl anatolijský zemědělec. Mumie stará 5 300 let byla objevena v roce 1991. Nynější práce naznačuje, že řada dosavadních předpokladů o Ötziho původu i povolání byla lichá. Stále platí, že Ötzi zemřel ve věku zhruba 45 let, měl výšku 1,6 metrů a vážil kolem 50 kg. Zemřel zřejmě po ráně šípem do ramene.

Nicméně, když už se zdá, že hranice mezi lovci-sběrači a civilizací byla daleko, daleko rozmazanější, než mnozí věřili, neznamená to, že si z předešlého způsobu života našeho druhu nemůžeme nic vzít. Jiná práce třeba naznačila, že péče o děti je v komunitách lovců-sběračů kvalitnější než v civilizaci.

Studie odhalila u kmene Mbendjele reakční dobu jen 25 sekund při postarání se o plačící dítě. O potomstvo se totiž kmen stará kolektivně. Zatímco v moderní nukleární rodině se o dítě majoritně stará jedna matka, u lovců-sběračů má dítě až 9 hodin pozorné péče denně od dohromady 10 až 20 členů kmene. Matka je jenom jednou z nich.

Složitější dějiny

Práce přiznává, že usuzuje na východu z jednoho vzorku (byť podobnou srandu odhalili vědátoři i v jiném africkém kmeni), a šlo samože o soudobé lovce-sběrače. Zároveň se ale náš druh vyvíjel po 96 % své historii v komunitách lovců-sběračů. Panuje tak hypotéza, že pro výchovu v nukleární rodině doslova nejsme evolučně stavěni.

V prehistorii také často lovily i ženy, jak ukázala analýza 63 kultur. Muži jsou lovci, ženy sběračky – rozsáhlá studie připomíná, že takto ostré společenské rozdělení bylo pravidlem málokde. Ve 79 % kultur získávajících obživu lovem, se pro něj trénovaly či trénují i dívky. Ve třetině zkoumaných společností ženy lovily i zvěř velkou. O zastoupení přinejmenším části loveckých úloh ženami se ví již ze starších výzkumů, aktuální práce je ale v tomto ohledu nejrozsáhlejší.

Náš moderní dojem o výjimečnosti nakonec naznačuje nejenom přesnější pohled do minulosti, ale rovněž příchod nových technologií. Jedna ze studií totiž letos naznačila, že strojové učení se učí jazyk podobně jako lidský mozek. Mozkové vlny při učení zvuků odpovídají analogickým signálům strojového učení při učení stejných zvuků.

V rámci experimentu vědátoři přehrávali zvuk „bah“ lidem i strojům, a měřili nejbližší možné analogy signálů v mozku a mašinách. Jejich podobnost naznačuje, že proces učení je podobný. Zajímavé je, že objev indikuje i schopnost učit se jazyk u strojových učení, která nejsou na jazyk specializovaná. Říct nám to může víc o původu jazyku u lidí…

Budiž nám to vše připomínkou, že pokorné emoce nejsou přežitek minulosti – a krom egomaniactví bychom měli praktikovat i empatii! Zkusit to můžete třeba v komentářích, kde se podělte klidně o další famózní objevy ze života, vesmíru a vůbec!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz