TLDR: Konzumace pouze jednoho jídla denně je obecně spojena s vyšším rizikem smrti a nižším kardiovaskulárním zdravím. Studie tuna a tuna.

Pustili jste se do půstu?

Zahájili jste letošek snahou o přerušovaný pust? Tak pokud se vám to moc nedaří, mám pro vás dobré zprávy – vysvitla naděje, že přerušovaný pust může škodit srdci a oběhovému systému! Pokud chcete naskočit na další stravovací návyk, který je marginálně podpořen vědou, pak prostě… Jezte méně. Limitování příjmu kalorií totiž ze srovnání vychází o něco lépe. Možná!

Posledních několik let naznačila řada studií, že tzv. přerušovaný pust – při němž člověk typicky nejíst 16 hodin denně (čili např. naposledy se navečeří a pak si dá až oběd druhý den) – může nést zdravotní benefity. Mluvilo se zejména o výhodách pustu při snaze zhubnout, ale typicky z testů u hlodavců existovaly i zajímavé náznaky na možné marginálně vyšší šance se dožít většího věku. Konec konců, lidské tělo se nevyvinulo pro pravidelnou konzumaci tří chodů denně, takže dává logiku, že přemíra kalorií nemusí být nutně výhodou.

V lednu 2023 se však objevily výsledky dvou nezávislých studií, podle kterých může škodit i sám pust, respektive pravidelné limitováni kalorického přijmu. S trochu nadsázky se chce dodat, že byť se lidské tělo nevyvinulo v době pravidelné snídaně, obědu a večeře, zároveň se nevyvinulo ani pro dnešní stravování. Co tedy víme?

Nejprve dorazila práce otisknutá v žurnálu Journal of the Academy of Nutrition and Dietetics, která naznačila absence jednoho ze tří standardních jídel denně může mít závažné negativní důsledky na délku dožití. Ve studii, které se zúčastnilo 24 011 dospělých Američanů starších 40 let, bylo zjištěno, že konzumace pouze jednoho jídla denně je obecně spojena s vyšším rizikem úmrtí.

Půst dobrých zpráv

Vynechání snídaně bylo spojeno s vyšším rizikem úmrtí na kardiovaskulární onemocnění, zatímco vynechání oběda nebo večeře bylo spojeno s vyšším rizikem úmrtí ze všech příčin, včetně zvýšení rizika nemocí srdce. Problém byl dokonce i u těch, kteří jedli všechna tři jídla, ale měli je příliš blízko u sebe. Ukázalo se totiž třeba, že konzumace dvou sousedních jídel v rozmezí 4,5 hodiny po sobě je spojena se zvýšeným rizikem úmrtí ze všech příčin.

Panuje hypotéza, že by problém vynechání chodu by mohl vyplynout z toho, že se strávník o to víc nacpe později, což přináší neúměrnou zátěž na oběhový systém. Možná, že střídmější navázání by tedy bylo i zdravější – a to neřešíme pust delší, trvající třeba 24 hodin – ale kdo se po periodě hladu nechce nacpat k prasknutí, že ano?

Takovou intepretaci nastiňuje i druhá studie publikovaná pro změnu v žurnálu Journal of the American Heart Association, který říká, že smysl při snaze o redukci váhy má snad jenom rozměr porcí a jejich dobrý rozestup.

Plyne to z dat 550 dospělých osob, které byly sledovány po dobu šesti let – méně časté a méně velké jídlo bylo účinnější strategií regulace hmotnosti než omezení jídla na úzký časový úsek, tedy právě přerušovaný půst.

Nejde vyhrát

To vše podstatě ukazuje, že nemůžete vyhrát nikdy! Ani pust, ani přecpávání zřejmě zdravé. Snad jednom „držení se zkrátka“ nese benefity – ale zkuste se držet zkrátka v době all-you-can-eat bufáčů, no! Ačkoliv žádná studie přímo neřeší přerušovaný pust, má na něj zjevné implikace. A není to poprvé, co se podobné závěry objevily. Neznamená to, že pust je jako koncept mrtvý – ale rozhodně to komplikuje dosavadní většinové závěry, a jeho doporučování jakbysmet.

Vyštudovali jsme tedy sice třeba cestu na Měsíc, ale co do stravování se konsensus vrací do klasického: jez do polosyta. A to možná bude nakonec to nejrozumnější, co lze jako novoroční (či jakékoliv další) předsevzetí strávníkům toužícím po krapet delším životě vlastně doporučit!

[Ladislav Loukota, NK]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]