TLDR: Analýza akcelerometrů potvrdila, že lidí s 9 až 10 000 kroky denně mají výrazně nižší riziko předčasné smrti. Efekt ale začíná již u 4 000 kroků, a poznat jsou i 2 200 kroků denně. Studie tuna.

Všichni tak nějak asi tušíme, že hnít celý den na řiti nebude nejspíše korelovat se vidinou spokojené oslavy stých narozenin. A téma lidského pohybu by si zasloužilo celou knižní sérii o délce Písně ohně a ledu (a, také, zatím sérii nedokončenou). Užitečným zjednodušením je ale doporučení minimálního počtu kroků, které byste denně měli ujít. A nová studie si posvítila na cifru, kterou jste nejspíše už slyšeli: 10 000 kroků denně… 

Kdo na to má čas?

Běžná rada pro dospělé, aby se snažili ujít denně 10 000 kroků, nemusí totiž vyhovovat každému. Při průměrné rychlosti lidské chůze je to kolem 8 kilometrů kroků. To je také kolem necelých 2 hodin chůze. Rada ujít denně 10 000 kroků, sama pocházející z marketingu krokoměrů, je tak možná užitečná pro poštáky, ale méně už pro ty ostatní, kteří mají na práci i jinou práci. 

Vědátoři z University of Sydney si proto posvítili na jasnější kvantifikaci toho, kolik kroků by jedinci s vysoce sedavým zaměstnáním měli doopravdy ujít, aby zmírnili zdravotní rizika spojená s dlouhodobým sezením. Spoiler Alert: alespoň 2 000 kroků, ale lépe násobek této sumy! 

Udělejme nejprve, inu, krok nazpět. Proč jsou kroky prospěšné zdraví? Jakkoliv bychom se mohli bičovat mnoha jinými formami pohybu, faktem je, že kroky jsou pro většinu z nás tak nějak demokratická forma pohybu. Pokud vyloženě nemáte nohy, chůze jsou schopní staří, mladí, hubení, nehubení! Homo sapiens se pro chůzi vyloženě vyvinul. Dostatečný pohyb má souvislost se sníženým rizikem kardiovaskulárních onemocnění, vzniku rakoviny, cukrovky a delším životem. 

Kde začíná efekt?

Nebylo však jisté, zda ti, kteří vedou vysoce sedavý způsob života, mohou těmto rizikům čelit tím, že do svého denního režimu zařadí více kroků.

Analýzou údajů ze zápěstních akcelerometrů, které účastníci nosili po dobu sedmi dnů, protinožci zjistili, že jako optimální proti vysoce sedavému způsobu života se skutečně ukázalo 9 000 až 10 000 kroků denně, což snížilo riziko vzniku nemocí srdce o 21 % a riziko úmrtí o 39 %. Důležité ale je, že přínosy se začaly projevovat přibližně od 4 000 do 4 500 kroků denně, a to bez ohledu na dobu sedavého zaměstnání.

Absolutní minimum, od kterého začaly být zřejmé alespoň ty nejmenší benefity, pak činí 2 200 kroků denně. Také tento počet byl spojen s nižším rizikem úmrtí a chorob, a to u osob s nízkým i vysokým podílem sedavého zaměstnání. Pro vyšší benefity ale opět platí: více znamená lépe! 

Zápletka pokračuje

Pro sedavce jsou tak výsledky poněkud ambivalentní – pořád platí, že je absolutně supr, když denně budete bratru dvě hodiny šmatlat. Ale zároveň ani dvouhodinová chůze negarantuje nesmrtelnost – rizika snižuje i hodinová, nebo dokonce jen půlhodinová chůze. A lepší je také pravidelnost (jako aspoň pár tisíc kroků) než nárazovost (jako je maraton po týdenním atrofování). 

Odhalování toho, jaké biochemické procesy chůze v těle provádí, nás také postupně přibližuje k tomu, že jednou budeme moct podobné výhody odemknout i nějakým léčivem. Tedy čímsi jako „cvičením v pilulce“. Tak daleko ještě ale zjevně nejsme, takže se takové nirvány chcete statisticky pravděpodobněji dožít, bude rozhodně užitečné občas své hnití ve statické poloze vyměnit za svižnou procházku! 

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz