TLDR: Dvojice čipů propojila znovu mozek a míchu. Není to v rámci experimentálního výzkumu zdaleka poprvé, studie však udělala v celém procesu řadu mírných inovací. Studie hír.

Downgrade

I když ve fikci implantáty napojené na mozek svým nositelům dodávají na nadlidské rychlosti, síle a/nebo hbitosti, realita je o dost méně supermanská. V nové práci dvojice implantátů přemostila mozek a míchu, díky čemuž její nositel… nezískal schopnost louskat padouchy jako vlašské ořechy, ale toliko znovu chodit – byť pomaleji a neobratněji, než tak činí většina z nás!

Pohyb obnovili vědátoři ze švýcarské EPFL z čtyřicetiletého muže, který dekádu nazpět ochrnul po nehodě na bicyklu. Podobně jako u řady podobných pacientů ani v jeho případě ale nehoda neznamená, že by přišel o správné funkce mozku anebo nervového systému končetin – „pouze“, že jeho nervová dálnice byla v nějakém místě přetnuta. Pokud budeme s to tento segment přemostit či objet jinudy, výsledek může být podobný jako před nehodou…

Právě touto cestičkou (pun intended) se vydali i výzkumníci EPFL. Umístili jeden z implantátů do pacientovy lebky – tento dekódoval elektrické signály, které iniciovaly pohyb. Další implantát pak umístili do oblasti míchy – tento předával signály odpovědné za spouštění pohybu. Společně pak v nové práci dokázaly obejít poraněnou část krční míchy a bezdrátově obnovit spojení mezi jeho mozkem a tělem.

Nejde samozřejmě o první studii tohoto druhu – významné ale je, že schopnost páchat podobné zásahy do těla se postupem času zlepšuje…

Postupná regenerace

Aby bylo jasno, švýcarský neveselý cyklista již před zákrokem dosáhl pokroků v pohybu. S pomocí chodítka s předním kolem jenom díky své snaze (a snaze svých terapeutů) zvládl již v minulosti pomalé asistované chůze. Poslední tři roky se ale jeho stav dále nezlepšoval – zdálo se, že dosáhl maxima toho, co konvenční metody v jeho zotavení dovolují.

Když se rychloposuvem přesuneme do období rok po implantaci, ehm, implantátů, jeho stav se vlivem mozkočipů prudce zlepšil. V průběhu 12 měsíců se ukázalo, že digitální mostní implantáty pomáhají Gert-Janovi chodit a stát přirozeněji, a to bez dalších nositelných pohybových senzorů používaných v dříve testovaných technologiích pro detekci a stimulaci pohybu. To nejlepší ale teprve přijde (pun also intended)!

Po absolvování další terapie se pacošovy schopnost chůze zlepšila do té míry, že mohl začít chodit o berlích – a co je nejpodstatnější, tohle platí i v případě, že byly implantáty vypnuté! To naznačuje, že implantáty nejenom přemostily poškozené nervové spojení – ale přímo podpořily další růst a reorganizaci neuronů.

Některé minulé studie se zaměřily právě na posílení regenerace nervových spojů, či posílení jejich signálů – nynější práce ukazuje, že totéž v nějaké míře umí ale křemíkovější cesta k léčbě ochrnutí.

Štěstí ve smůle

Asi nepřekvapí, že krom dílčích vylepšení postupů přiložily ruku k dílu i algoritmy umělé inteligence. Ty demonstrovaly schopnost přizpůsobovat a učit se na základě pokynů uživatele, a tak postupně dále optimalizovat průběh (pun of course intended) další terapie. Pacient sice musí mašinu trénovat, aby dokázala dekódovat, které myšlenky mozku odpovídají kterým pohybům – podle vědátorů je ale tenhle proces překvapivě rychlý.

To samože neznamená, že si budeme mozkočipy v dohledné době nastřelovat do lebek s frekvencí stepujícího kyborga. Než se výzkum přesune z elitního švýcarského pracoviště i do okresního českého špitálu, nejspíše to nějakou tu dekádu zabere. I v případě, že společnosti jako Neuralink usnadní proces zavádění implantátů, tipl bych si, že nejméně po nejbližší generaci nepůjde o běžný jev. A ještě o dost déle bude trvat, než si tuhle srandu budou zavádět lidé zdraví, nikoliv ti, kteří skrze ní chtějí kurýrovat nějakou nedokonalost masa…

Jakkoliv mnohé čtenáře možná u čtení o mozkových implantátech napadají nejrůznější černé scénáře, které nám servírují scifárny a suprhrdinské příběhy, než budou vůbec tyto mít šanci naplňovat, bude to trvat setsakra dlouho – a do té doby budou jako v případě švýcarského cyklisty tyto technologie sloužit výhradně ke zlepšování kvality života lidí, kteří měli na rozdíl od nás zdravější jenom pořádnou porci smůly!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Autolink hír.