Výstřely plavidel Východoindické společnosti během první opiové války. Zdroj: Edward Duncan/Public Domain, NASA

Zdroj obrázku:

Když bylo na Neptunu o rok méně, Británie válčila s Čínou

TLDR: Škály jsou ve vesmíru gigantické hlediska prostoru a tak i času. Jeden rok Neptunu trvá 165 let, což nám dává trochu jiný kontext pro dějiny na Zemi. Zdroj třeba hír.

Není rok jako rok

Jak pravil klasik, vesmír je OPRAVDU VELKÝ! A jednou z mnoha, mnoha (MNOHA) příkladů je délka oběhu Neptunu.

Délka jednoho oběhu tělesa kolem Slunce se skutečně označuje jako rok (nebo taky annus, ale budeme ji říkat rok, aby nás Meta nezablokovala), byť má tento rok samože jiný význam než rok ve smyslu 365,25 dní. Tento planetologický rok má logicky různou délku – čím dále planety od Slunce obíhají, tím jim jeden oběh trvá déle. Merkur takto oběhne jen za 88 dní, ale třeba Neptun právě za 165 let.

Když byl tedy Neptun na stejném místě, kde je dnes, na Zemi se psal rok 1857 gregoriánského kalendáře. Relativně nevýznamné numero – byla dostavěna pevnost Boyard, v Tokiu zabilo zemětřesení kolem 100 tisíc lidí, v Indii došlo na povstání proti britské správě… a Francie spolu s Británií vyhlásilo válku Čině!

V dnešním kontextu takové tvrzení vypadá srandovně, a dost možná bude zase dnešní kontext pozemské politiky mezi trošku většími tlupami Homo sapientů vypadat srandovně za další neptunovský rok. Ale zastavme se u opiových válek na okamžik – jsou totiž fascinující. No fakt!

Opiový můstek

Opiové války v polovině 19. století byly kritickým bodem moderních čínských dějin. První opiová válka probíhala v letech 1839 až 1842 mezi Čínou a Velkou Británií. Ve druhé opiové válce v letech 1856 až 1860 bojovala oslabená Čína proti Velké Británii i Francii. Čína obě války prohrála – a byla na víc jak další století silně oslabena, což mělo inherentní vliv na 20. století… a nakonec i století 21. poté, co se Čína zase více méně sebrala.

Podmínky porážky opiových válek byly pro tehdejší vládnoucí čínskou dynastii Čching zcela dehonestující – musela postoupit území Hongkongu pod britskou správu, otevřít smluvní přístavy pro obchod s cizinci a také ignorovat zvyšující se prodej opia britskými obchodníky…

Právě pro poslední element jsou opiové války skutečně delikátním historickým artefaktem. Velmi zjednodušeně řečeno, vedly se totiž kvůli tomu, aby Britové mohli na území Číny prodávat opiáty bez místních restrikcí! Jde o velmi, velmi (VELMI) simplifikovaný popis, v širším rámci se totiž vedly spíše o autonomii Čchingů nad svým územím, to celé v době vrcholného kolonialismu evropských velmocí, to celé v době, kdy Čchingové nebyli s to držet krok s ekonomickým/technologickým vývojem Evropy. Nebylo to rozhodně totéž, jako kdyby dnes Kolumbie vyhlásila USA válku ve snaze prodávat tu více svého exportního artiklu. Ale nahlíženo dnešními brýlemi se takovému příměru nelze v nadsázce ubránit.

Vesmír je fakt letitý

Opium, které Britové prodávali v Číně, se vyrábělo z máku a v Číně a dalších částech Eurasie se používalo k léčebným a někdy i rekreačním účelům po celá staletí. Ale poté, co Britové v 17. století kolonizovali velké části Indie, britská Východoindická společnost, investovala velké prostředky do pěstování a zpracování opia v Bengálsku a to vytvořilo tlak na zvýšení exportu opia i do Číny. Nebudete tomu věřit, ale více opia v Číně znamenalo zvýšení i jeho užívání, a to si začínalo vybírat svou patologickou daň na místní společnosti.

Na počátku 19. století kouřilo britské opium jako rekreační drogu stále více Číňanů. Epidemie užívání drogy neunikla pozornosti úřadu a Čchingové tak v roce 1800 zakázala výrobu i dovoz opia. V roce 1813 šla ještě dál a zakázala kouření opia a zavedla trest stonásobného bití provinilců. To ale znamenalo, že masivní produkce v Bengálsku by vyšla vniveč, což obratem… Vedlo k tomu, co jste četli asi výše.

Z dnešního pohledu absurdní situace, kdy zaostalá Čína prohrává válku proti supermoderním britsko-francouzským plachetnicím o to, kdo tu může prodávat drogy, působí pro nás pozemšťany jako artefakt dávných dob. Ale z hlediska vesmírných škál jde o méně než škytnutí. Vesmír je totiž nejenom opravdu velký, ale taky setsakra letitý.

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Reklama

Reklama

Copyright © 2025 VĚDÁTOR. Všechna práva vyhrazena.
Copyright © 2025 VĚDÁTOR. Všechna práva vyhrazena.