TLDR: Genetická analýza naznačuje, že při dávném křížení byli častěji otci neandrtálští muži a matkami ženy Homo sapiens – ukazuje to přebytek „naší“ DNA na neandrtálském chromozomu X. Zdroj tuna.

Už dlouho se ví, že pralidé a neandertálci spolu neleštili jenom oštěpy – asi 2 % neandrtálské DNA v genomech dnešních Evropanů jsou jasným důkazem, že mezi oběma lidskými druhy létaly i geny. Teď se ale genetici podívali detailněji – a zaměřili se na to, kdo byl častěji otec a kdo matka…

„Jak se taková věc dá zjistit?“

Klíčem je pohlavní chromozom X. Ten dostávají děti vždy od matky, zatímco od otce buď druhý X (dcery), nebo Y (synové). A právě rozložení neandrtálské DNA na chromozomu X dnešních lidí je nápadně chudé – je jí tam asi pětkrát méně než na ostatních chromozomech… ¨

To dlouho naznačovalo dvě možnosti: buď byli mužští potomci neandrtálských matek méně životaschopní – nebo docházelo častěji ke spojení neandrtálských mužů s ženami Homo sapiens.

„Jak to rozlousknout?“

Tým kolem Sarah Tishkoffové z University of Pennsylvania k tomu zvolil chytrý tah. Nesoustředil se jen na naši DNA, ale analyzoval i genom neandrtálské ženy ze Sibiře starý asi 122 000 let. V jejím chromozomu X našli naopak přebytek DNA pocházející od Homo sapiens – zhruba 1,6krát více než na ostatních chromozomech. Podobný vzorec se objevil i u dalších neandrtálců z různých období.

Simulace různých scénářů – včetně hypotetické migrace skupiny Homo sapiens tvořené výhradně ženami – ukázaly, že tak výrazný přebytek by se nejlépe vysvětlil tím, že děti plodili především neandrtálští muži s ženami Homo sapiens. Jinými slovy, genetická stopa ukazuje na silnou pohlavní asymetrii! #badumtss

„Takže se ženským neandroši hodně líbili?“

Mno, to neznamená, že máme jasno o motivech. Šlo o vzájemnou přitažlivost? Sociální nerovnováhu? Násilné střety a unášení lidských žen? Reálně nemáme páru – pokud si muži jednoho druhu „nárokovali“ ženy druhého, těžko si představit, že by se to obešlo bez agrese…

Na druhé straně víme, že k mezidruhovému křížení docházelo opakovaně – před více než 200 000 lety, pak znovu kolem 100 000 let a nakonec v období 45–60 tisíc let před současností. Nešlo tedy o ojedinělý incident.

Na třetí stranu… Násilí se v historii našeho druhu také opakovalo, ehm, opakovaně. Ergo to je takové vodítko, nevodítko k pravěkým dítkům!

„No a byl to vůbec jiný druh?“

To je asi na trochu jinou debatu, zdali byli neandrtálci a Homo sapiens skutečně dva samostatné druhy, když spolu plodně křížili potomky? Žili vůbec neandertálci, kteří se s Homo sapientkami množili, mimo „lidské“ tlupy? Její odpovězení je na jinou úvahu – ale řekněme, že výzkumy jako tenhle ukazují, jak mlhavé mohou hranice mezi druhy být!

Ať už to mezi pravěkými lidmi a neandroši jiskřilo romanticky nebo spíše skrze oštěpy, naše vlastní DNA je kronikou těchto dávných setkání. A svým způsobem i díky tomu můžeme říct, že neandertálci zcela vlastně nevymřeli – nýbrž že jsou dodnes naší součástí!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]