TLDR: Neziskovka Fermi Explorer Mission chce vyslat malou sondu k nejbližší hvězdné soustavě. Nečekejte sci-fi rychlost – cesta jí bude trvat dvacetinásobek stáří pyramid. Víc hir.
Vesmír je velký jako kráva – a co hůře, má relativně pomalé rychlostní omezení. To jsou dvě nepříjemné skutečnosti, s nimiž toho mnoho nenaděláme – což neznamená, že bychom se neměli snažit!
„Co se má stát v roce 2029?“
Takže již za tři roky možná odstartuje první cílená mise k jiné hvězdě! Fermi Explorer Mission totiž oznámila plán vyslat malou sondu směrem k Alfě Centauri v roce 2029. Na dobu příletu si ale notifikace asi nenastavujte – potrvá totiž 80 000 let, než sonda k cíli doletí…
A to ačkoliv Alpha Centauri je nejbližší hvězdná soustava ke Slunci, „jen“ asi 4,4 světelného roku daleko. Možná si říkáte, že přece ven ze soustavy letí i slavné sondy Voyager 1 a 2 – a Pioneer 10 a 11 – což je pravda. Ale tyhle staré mašiny neletí ke konkrétní hvězdě, letí prostě do mezihvězdné prázdnoty. Fermi Explorer by proto skutečně mohl být první cílenou misí k jiné hvězdě!
„Co má vlastně letět?“
Co by mise reálně mohla vyslat, je malá sonda o hmotnosti asi 100 až 200 kg a pravděpodobně elektrickým pohonem. Cena celé mise má vyjít pod 15 milionů dolarů, což je na podobnou sondičku richtig, byť je zároveň logické, že v době příletu už nebude vůbec fungovat.
Projekt podle dostupných zpráv sází na existující nebo blízké technologie, ne na laserové plachty ani warp drive z výprodeje Federace. To první sice, teoreticky, může být během dekád na dosah, ale je to momentálně stejně tak realistické jako to druhé. S délkou se nicméně pojí ještě jedna praktická skutečnost krom délky letu – totiž taky to, že sonda po příletu již nebude funkční…
„Takže žádné fotky z Alfy?“
Nejspíš ne. A není to jen tím, že za 80 tisíc let může být lidská civilizace mezihvězdná, zaniklá, proměněná v digitální medúzy v Matrixu anebo k Alfě Centauri dávno doletí rychleji tím warpem. Třeba. Hlavní důvod ale je, že sonda nebude designována na výdrž 80 000 let.
Navíc i „dorazí k Alfě Centauri“ je potřeba číst střízlivě. Některá shrnutí uvádějí, že plánovaný průlet může být stále ve velké vzdálenosti od samotných hvězd – Digitec například píše o průletu v řádu tisíců astronomických jednotek od systému. To už je sice mezihvězdně „blízko“, ale pro fotografování planet asi podobně praktické jako pozorovat Olomouc z druhé strany Sluneční soustavy dalekohledem z papírové ruličky.
Navrhovaná trajektorie kosmické lodi v rámci mise Fermi Explorer. Zdroj: Fermi Explorer Mission
„Proč to tedy vůbec dělat?“
Cílem ale není rychle poslat data z jiné hvězdy, nýbrž udělat první dosažitelný krok – ukázat, že inteligentní civilizace může poslat stroj ke své nejbližší hvězdě bez absurdních zdrojů! Tím chce mise přitáhnout pozornost i k Fermiho paradoxu – otázce, proč při tolika planetách nikohofurtnevidíme…
Čili jde spíše o symbolické nakročení k odpovědím – ale bylo by asi trapné očekávat vlastně něco jiného! Nicméně – není to zároveň žádné scifi. Teoreticky podobných sond můžeme poslat pár ročně – jen to nikdo nedělá, protože viz dva hlavní problémy výše.
Bude to spíš kosmická zpráva v lahvi, hozená do oceánu tak velkého, že i světlo v něm působí jako unavený pošťák. Ale někde se začít musí.
Alfa Centauri, Fermi Explorer, mezihvědná mise, kosmonautika. Zdroj: Public Domain
[Ladislav Loukota]
Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]
