TLDR: Čínští mlaďoši se skrze obavy o budoucnost stále častěji přimykají k AI, ale nikoliv skrze nějaké běžné poradenství, nýbrž skrze… věštby! Zdroj hir.

Zdá se, že kartářky jsou další profesí, kterou AIčko připraví o práci! V Číně totiž roste poptávka po AI věštbě. Místní bazi („Čtyři pilíře osudu“), tradiční čínské věštění z data a času narození, které mapuje „dispozice“ a „cykly“ života, se masově stěhuje do mobilů přes generativní AI.

Máme tak zaděláno na další skvělou doménu AI psychózy!

„Proč sáhnout po mašině oproti lidem?“

Jedna z hlavních výhod je prostá – lidská konzultace stojí zhruba tisíce korun, zatímco chatbot je zdarma a dostupný kdykoliv. Takže se z toho prý stává každodenní rituál místo výjimečné návštěvy „mistra“.

Rozdíl je i v anonymitě: mluvit s AI je pro mnoho mladých lidí méně stresující než sdílet nejistoty s cizím člověkem. Chatbot se neptá „proč jste takhle selhali“, jen klidně vysvětlí, že „letos je vaše energie dřeva v konfliktu s kovem“ a je to. Pro psychiku to často působí uklidňujícím dojmem.

Což je nakonec to, co lidi stejně u věštců vyhledávají nejvíc…

„No tak jim hrabe, co z toho?“

V první řadě klasické: technologie je snáze škálovatelná než lidi. Jestli doteď X Číňanů (Američanů, Čechů…) mohlo zajít za kartářkou jednou za uherský týden, protože to stálo peníze a čas, nyní stejný počet může vyhledat věštění od AIčka klidně desetikrát za den. To znamená, že na věštby dost možná časem dá větší počet lidí v silnější míře než doposud. Yay…

Nejde ale jen o technologii. Důvodem toho, proč Číňani (a opět nejen oni…) vyhledávají věštby víc, je i vysoká nezaměstnanost mladých, ekonomická stagnace, nízká porodnost a pocit, že budoucnost má pramálo smyslu… V takovém prostředí dávají podobné praktiky iluzi kontroly a rychlou útěchu!

Uff, ještěže to u nás nehrozí…

„Tak ale to není poprvé, co žijem v neklidné éře, ne?“

Jasně, v obdobích strukturální nejistoty historicky vždy rostla popularita věštění, astrologie a fatalistických systémů. AI zde funguje jako zesilovač: kombinuje starý symbolický rámec s moderní technologií, která působí „objektivněji“ než lidský věštec.

Z psychologického hlediska tu silně funguje Barnumův efekt: vágní výroky formulované tak, aby se v nich našel téměř každý. Rozdíl je v tom, že AI dokáže tyto výroky masově personalizovat a plynule navazovat dalšími „hlubokými“ interpretacemi.

Asi netřeba moc popisovat, že jde o pseudovědu, která má i svá rizika. AI umí generovat přesvědčivé, poetické a autoritativně znějící výklady, čímž může posilovat závislost na „konzultacích“ – a zároveň otevírá otázky regulace i monetizace (komerční appky, možné zásahy státu). Co to s námi udělá, si řekneme až za pár dekád – ale již nyní, když se podíváme třeba na efekt, jaký na civilizaci měly a mají sociální sítě, se dovoluji prorokovat, že z výsledku nebudeme úplně nadšeni…

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]