TLDR: Až třetinu populace středověké Evropy ve 14. století pokosila epidemie bakterie Y. pestis, známější jako černá smrt. Co kdyby však nedošlo na zavlečení patogenu do Evropy?

Předně je nutno připomenout, že jako „mor“ byly v historii známé různé typy infekčních nemocí šířené různými původci. Před vznikem moderních zdravotnických nástrojů, hygienických standardů i samotné teorie kolem mikroskopických původců chorob byly různé typy epidemií relativně běžným úkazem. Y. pestis mezi nimi však přesto byl ničivější, než bylo zbytkem.

Bez moru, ale s morem

Absence černé smrti by ovšem neznamenala, že by Evropa byla v 14. století zcela bez epidemií. Středověk byl obdobím, kdy špatná hygiena, nedostatečné lékařské znalosti a šířící se nemoci byly součástí každodenního života. I kdyby se Y. pestis nikdy nedostala do Evropy, jiné nemoci jako cholera, tyfus nebo spalničky by mohly nadále zasahovat populace.

Nicméně žádná z těchto nemocí by neměla tak dramatický okamžitý dopad na populaci, jako měl mor. Třetina populace by nezemřela náhle, ale demografické tlaky, chudoba a hladomory by nadále sužovaly evropské obyvatelstvo.

Tím pozitivním by v případě absence epidemie ze 14. století byla prostá skutečnost, že třetina populace by nezemřela. V naší historii morová rána paradoxně uvolnila místo pro společenský pokrok, při absenci přelidnění by tak méně pozitivní byla skutečnost, že by feudální systémy mohly přetrvat déle bez nedostatku pracovních sil.

To by posílilo postavení vládnoucích vrstev, možná by oddálilo renesanci a změnilo trajektorii západních dějin nepředvídatelným směrem.

Kurz dějin

Pokud by se feudální systémy udržely déle, společenské a ekonomické změny, které byly částečně urychleny morovou epidemií, by nastupovaly pomaleji. To by mohlo mít dopad na vznik raného kapitalismu, růst měst a zánik tradičního řemeslného a zemědělského způsobu života.

Méně prostoru pro nové myšlenky by mohlo znamenat, že intelektuální hnutí jako renesance, reformace nebo osvícenství by nabyly na síle později, nebo by probíhaly v jiných formách. Tento scénář by měl dalekosáhlé důsledky i pro vědu a umění. Evropa by zůstala delší dobu kulturně uzavřenější a konzervativnější.

Nejspíše by ale tento směr nebyl drasticky odlišný od průběhu historie. Co Evropě dodalo na globálním významu, bylo období kolonizace – a v něm Evropanům krom lodí a palných zbraní paradoxně významně pomohly právě infekční nemoci, na které domorodí obyvatelé neměli dostatečnou imunitní ochranu.

Spíše než Y.pestis však Evropané v Americe šířili běžnější původně salmonely a neštovic – i bez morové epidemie by tak zámořská kolonizace pravděpodobně vedla k analogickému období zaoceánské kolonizace jiných kontinentů, zbohatnutí evropských států a následné období půtek mezi impérii.

Sečteno, podtrženo

Přestože absence černé smrti by mohla změnit dynamiku v Evropě a vést k pomalejšímu společenskému pokroku, vliv epidemií na kolonizaci by zůstal zásadní. Bez ohledu na přítomnost či nepřítomnost moru by evropské mocnosti stále využívaly své technologické a biologické výhody k dominanci nad jinými částmi světa. Kolonizace Ameriky a dalších oblastí by měla obdobný průběh a pravděpodobně by vedla k podobnému scénáři evropské hegemonie v 16. a 17. století, kdy infekční nemoci hrály klíčovou roli v úspěchu kolonizátorů.

CO BY KDYBY je spřátelený osvětový projekt, jehož texty v rozšířené verzi publikujeme i na našem webu. Více alternativních scénářů najdete na jejich YouTube.

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]